Rekordní byl i nárůst úspor za jeden měsíc, který v dubnu činil 35 miliard korun, zatímco v ostatních měsících bankovní vklady domácností stoupaly o zhruba 20 miliard korun. V letošním roce se tak celkové úspory klientů v bankách navýšily o 85 miliard korun. Lidé si ze svých příjmů odkládají na horší časy o deset procent víc, než je obvyklý průměr.
Dopady inflace na úspory domácností se projevují i v růstu vkladů na lépe úročené vázané účty, které se za duben navýšily o pět miliard na 905 miliard korun. Na začátku roku bylo na termínovaných vkladech 844 miliard korun.
Kontinuálně ale klesají vklady ve stavebním spoření. Od začátku roku se snížily o deset miliard korun. Ještě před rokem měli Češi ve stavebním spoření 350 miliard, k 1. květnu letošního roku to bylo už jen 318 miliard korun.
Dalším negativním jevem bylo větší množství peněz na téměř neúročených běžných účtech. Celkem 1,46 bilionu korun tak české domácnosti nechávají bankám, aby si na nich vydělali u centrální banky na repo sazbě sedm procent.
„Komerčním bankám platíme úroky za jejich úložky přebytečné likvidity,“ potvrdil guvernér naší centrální banky Aleš Michl v diskusi na Vysoké škole ekonomické v polovině května. „Za duben ČNB vyplatila bankám na úrocích z ukládané likvidity 14,7 miliardy korun, za celý rok to letos může být kolem 180 miliard.“
„Spotřeba domácností klesá v reálném vyjádření již šest kvartálů v řadě,“ dodal ještě Michl. „Míra úspor je aktuálně 21,7 procenta, dlouhodobý průměr je 12 procent.“ To vysvětluje snížení poptávky v ekonomice, kterou dokládá i zmíněná míra úspor, což je zjednodušeně řečeno rozdíl mezi příjmy a výdaji domácností.
Zatím to vypadá na stále horší budoucnost v tomto státu. Šetření je určitě na místě…..
Preferujete, aby stát zbankrotoval?
Lidi na rozdíl od vládních ochotníků umějí počítat. Bylo by zajímavé vědět, zda úspory rostou o inflaci, pokud ano, lidé mají zdravý úsudek a v podstatě si jen drží kupní sílu.