Pondělí 30. září je totiž současně posledním dnem, do nějž podnikatelé a firmy mohou požádat o vrácení daně z přidané hodnoty za nákup služeb či pořízení zboží v jiných státech Evropské unie za loňský rok. Takže jsem si zcela logicky kladl otázku, proč nám, proboha, agentura posílá zprávu svého klienta s radami, jak v takovém případě postupovat, když už se to nedá stihnout?
Pokud, tak jako já, nejste zrovna fanda do vyplňování úředních lejster a formulářů, hned je vám jasné, že to sami nezvládnete a že se budete muset obrátit na specializovanou firmu, aby vám s úředním šimlem pomohla. Přesně tohle jsem udělal před několika lety, když jsem jako OSVČ chtěl požádat o zboží zakoupené v zahraničí.
A samozřejmě, že jsem se nedostal na řadu hned, ale čekal jsem asi týden na termín návštěvy u daňové odbornice. Ta mne nejprve „prozkoušela“, zda jako tuzemský plátce DPH mám na vrácení zahraniční DPH vůbec nárok, a pak mi předestřela další úskalí – včetně toho, že za jejich poradenskou službu zaplatím, i když mi „cílový stát“, kde jsem nakupoval za eura, „mehrwertsteuer“ nevrátí.
Sečteno a podtrženo, celý proces, který jsem podstoupil, trval téměř dva měsíce (a ve finále jsem neuspěl, pozn. aut.). Zapomeňte na propisku a formulář, státní správa se už roky (více či méně úspěšně) elektronizuje a „onlajnizuje“, takže abyste podali žádost o vrácení DPH z jiného státu EU, musíte tak učinit elektronicky prostřednictvím portálu Finanční správy.
Ale abyste to mohli udělat, nebo jako v mém případě specializovaná poradenská firma, musíte nejprve Finanční správu požádat o zřízení přístupu do jejího systému. A protože se byrokracie úspěšně přenesla i do on-line prostoru, i v tomto případě potřebujete „razítko“. Řečeno slovy úředníků, místně příslušný správce daně má 15 dnů na to, aby rozhodl o přidělení nového přístupu do portálu.
Takže pokud jste se jako začínající podnikatel nebo firma dozvěděli na poslední chvíli, třeba právě teď v sobotu, o možnosti vrácení DPH zaplaceného loni v EU, třeba za pohonné hmoty nebo ubytování, když jste jeli na služební cestu, mávněte nad tím letos rukou. Tyhle peníze už se vám nevrátí, protože během pondělka celou tu agendu prostě nemůžete stihnout vyřídit.
Přiznám se upřímně, že nerozumím tomu, že někdo má potřebu „mluvit stříbro“, i když by mu mělo být jasné, že jeho rady na poslední chvíli jsou začínajícím podnikatelům k ničemu. A s ohledem na to, jak si může každý dohledat na Googlu, že tento daňový specialista své rady poskytuje v poslední možný den podání žádosti už od roku 2019, kladu důraz na druhou část rčení, tedy „mlčeti zlato“.
Pokud by nejmenovaný daňový specialista přišel se svými radami, postřehy a zkušenostmi třeba letos před letními prázdninami – aby se to byrokratické martýrium dalo do konce září stihnout – nepochybně by mu redakce Finančních a ekonomických informací (faei.cz) dala prostor. Takhle jsme ale měli jen dvě možnosti – buď hodit zprávu do koše, anebo napsat tuhle glosu.
Zvítězila glosa, protože podobný přístup k výročím a termínům není u českých (i zahraničních) firem a jejich agentur bohužel zdaleka není ojedinělý. A protože je tohle glosa, mohu si jako její autor dovolit požádat kolegy a kolegyně v mediální sféře, tedy v PR agenturách či tiskových odděleních firem, aby „výročí a termíny“ posílali v předstihu. Bude vám za to patřit náš upřímný dík a vaše zprávy neskončí v koši.
