Střední výší úspor, takzvaný medián, jsou 2 000 korun měsíčně, což znamená, že přesně polovina dotázaných spoří míň a polovina víc. Záleží samozřejmě na příjmu. Do té spodní poloviny patří ti, kteří vydělávají do 30 tisíc měsíčně, do té horní lidé s příjmem od 30 do 70 tisíc, kteří si odkládají dva až pět tisíc měsíčně a s příjmem nad 70 tisíc korun si třetina dává pravidelně do banky více než deset tisíc.
Podle Asociace českých stavebních spořitelen si do dvou tisíc korun zvládne odkládat každý měsíc stranou 47 procent Čechů, přičemž více než třetina lidí má aktuální úspory v částce do 50 tisíc korun.
„Polovina dotázaných nemá na kontě ani sto tisíc, to platí dokonce i ve skupině lidí v předdůchodovém věku. Dalších 30 procent má nanejvýše pět set tisíc a úspory nad milion korun má zhruba každá desátá domácnost,“ říká retailová ředitelka Banky Creditas Ivana Pícková. „Více než tři miliony mají naspořeno asi dvě procenta lidí.“
Nejoblíbenějšími způsoby zhodnocování peněz jsou spořicí účty (využívá je 69 % majitelů kont), ale u těch se nedá vystopovat nějaká pravidelná částka, kterou si do bank ukládají na rozdíl od státem dotovaných produktů.
Jde například o penzijní spoření, které využívá 64 procent lidí s průměrným příspěvkem tisíc korun měsíčně nebo stavební spoření (39 %), kde činí průměrný vklad 2 000 korun měsíčně. Z kapitálových investic vedou investiční fondy (29 %) s průměrnou investicí 1 000 korun měsíčně.
„Téměř polovina lidí v našem průzkumu přiznala, že by jejich úspory nepokryly ani tříměsíční výpadek příjmů,“ dodává Pícková s tím, že ve větší míře jsou to ženy – a celkově mladí lidé – do 35 let.
„V nejmenším ohrožení se naopak cítí populace v předdůchodovém věku. Osm procent z nich má jeden až tři miliony korun a dvě procenta více než tři miliony, ale na druhé straně padesát procent lidí ve věku 54 až 65 let má maximálně sto tisíc.“ Na komfortně prožitý důchodový věk to tedy u poloviny tuzemského obyvatelstva nevypadá.
„Zvyšující se ceny energií, rostoucí nájmy, zdražování potravin nebo pohonných hmot. To všechno jsou témata, která hýbou Českem. I přesto, že podle některých průzkumů každá desátá rodina nemá úspory žádné, spousta z těch, kteří je mají, už opouští jejich konzervativní správu a směřují ke spořícím a termínovaným vkladům nebo stavebnímu spoření, které alespoň částečně kompenzují dopady vysoké inflace,“ uvádí ČSOB na svých webových stránkách.
To ostatně dokládají i data České národní banky. Její statistiky ukazují nárůst peněz vložených do termínovaných vkladů. Důvod je jednoduchý – nabízejí nejvýhodnější sazby. Ještě na začátku roku 2021 na nich měli lidé uloženo zhruba 500 miliard korun, nyní je to okolo 800 miliard. Vklady na běžných účtech za tu dobu klesly o 212 miliard, byť stále přesahují 1,4 bilionu korun.
Nevypadá to, že by Češi byli chudí. Průměrná čísla však schovávají fakt, že se národ znatelně rozděluje na dvě zhruba stejné části: Bohatou a chudou. Přesto však v matematickém průměru má každý na svém kontě přes 330 tisíc korun.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
