Z aktuálního exkluzivního průzkumu Banky Creditas dokonce vyplynulo, že sedm z deseti Čechů, kteří jsou schopni šetřit přinejmenším na horší časy, drží úspory v hotovosti nebo na běžných účtech. Pro dlouhodobé spoření na termínovaných vkladech či zhodnocování peněz například ve fondech se zatím neodhodlaly skoro tři čtvrtiny majitelů bankovních kont.

Přitom sto tisíc korun na spořicím účtu například v Max Bance nebo již zmíněné Bance Creditas přinese při jejich úrokových sazbách na spořicích účtech či jiných vkladech roční výnos kolem pěti tisíc korun. Přesto mají české domácnosti na neúročených běžných účtech stále 1 430 miliard korun. A s jejich přesunem do lépe úročených produktů stále váhají.

Za posledních 12 měsíců kruté inflace se množství peněz na běžných účtech snížilo o pouhých 153 miliard korun a úměrně tomu vzrostly vklady na podstatně lépe úročených kontech o 155 miliard.

PSALI JSME:
Více Čechů si chrání své úspory. Přesouvají peníze na spořicí účty

Ze statistiky České národní banky vyplývá, že české domácnosti stále drží na běžných účtech kolem 45 procent svých úspor.

Od začátku inflačního běsnění tak lidé s penězi schovanými doma – odhaduje se, že je to asi osm procent všech úspor, nebo uložených na běžných účtech –, již přišli o více než čtvrtinu svých úspor, za což může i bezradnost české vlády, jež způsobila, že v Česku byla dvouciferná inflace nejdelší z celé Evropy. Delší než v často propíraných pobaltských státech nebo v Maďarsku.

Ekonom Petr Dufek to dokresluje zajímavou statistikou, v níž uvádí, že si za každou tisícikorunu uloženou do banky na začátku roku 2020 dnes pořídíme o čtvrtinu míň. Na co tehdy stačilo 740 korun, dnes potřebujeme tisícovku. A posuneme-li se až do roku 2019, spotřebitelské ceny od té doby podle Dufka vzrostly dokonce o 35,3 procenta.

PSALI JSME:
Úspory českých domácností vzrostly na rekordních 3,34 bilionu korun