Z hlediska hlavního cíle spoření se v průzkumu banky Wüstenrot před šesti lety a v letošních průzkumech ČSOB a Banky Creditas nic nezměnilo: Jde rezervu bez jasného účelu. Prostě na horší časy, čímž může být jak ztráta zaměstnání, tak rozbitá pračka.
Z interního šetření ČSOB mezi zákazníky vyplývá, že jen čtvrtina lidí si dává peníze stranou s jasným úmyslem, tedy přesně vědí, na co našetřené peníze použijí. Takové cíle jsou obvykle tři: Na bydlení, na důchod nebo na jednorázovou útratu, jako je nákup auta nebo dovolená.
Tradiční český skepticismus se ale projevuje v tom, že jen třetina lidí si myslí, že jim na to budou úspory stačit. Záleží ovšem na příjmech. S jejich výší pochopitelně roste i optimismus.
„Z těch, kteří si tvoří nějakou rezervu, téměř dvě třetiny spoří na penzi. Na vlastní bydlení se snaží šetřit jen zhruba každý pátý, častěji jde přitom o mladší lidi. Při dotazu, zda je spoření pro dosažení hlavních cílů dostačující, odpovídá 63 procent lidí záporně.
Nejhůř to vidí lidé ve věku mezi 27 a 35 lety. Nejoptimističtější jsou naopak lidé před důchodem, byť je to jen 42 procent,“ říká šéfka retailového bankovnictví Banky Creditas Ivana Pícková s odvoláním na nejnovější letošní průzkum finančního domu.
Ve zkratce: Mladí spoří na bydlení, střední věk pro děti – a zřejmě také na jejich bydlení –, a od 45 let nahoru už bývá ústředním motivem rezerva na důchod. Kolik je těch, co spoří jen na horší časy či náhlé nutné výdaje, není úplně jasné. Některé průzkumy uvádějí až 97 procent jiné jen 49 procent. Zřejmě to bude tím, že cíle jejich spoření se překrývají a k horším časům není nikdy daleko.
A na jaké nečekané výdaje se lidé nejčastěji připravují? Podle ČSOB jsou to rozbité domácí spotřebiče, havárie v domácnosti, tedy například vytopení sousedů nebo třeba výměna zámků, neočekávané zdravotní výdaje, ale i rozbité či porouchané automobily.
Asi největším překvapením průzkumů je, jak hodně je zdecimovaná snaha ušetřit si na byt. Na vlastní bydlení si podle ČSOB ukládá peníze jen 13 procent oslovených klientů, podle Banky Creditas je to 22 procent.
Z průzkumu Banky Creditas také vyplývá, že ženy spoří méně než muži a že ženy také více než muži považují své úspory za nedostatečné. Nejvyšší úspory mají obyvatelé Prahy, v hlavním městě je ale zároveň nejvyšší podíl těch, kteří neuspoří nic – je to každý desátý Pražan.
Nejspořivější věkovou skupinou, a to jak co do měsíční úložky, tak do objemu úspor, jsou lidé mezi 45 a 53 lety. Ale i tak má nad půl milionu korun jen každý čtvrtý.
Průzkum z mého okolí,nejčastěji se šetří na důchod! A nemluvím o částkách ve statisících ale několika milionech!