„Klimatizace potřebují k provozu hodně elektřiny, navíc nárůst je během dne skokový. V České republice je rok od roku více moderních budov, které jsou klimatizované, ať již jde o kanceláře, obchodní centra nebo bytové komplexy. V celkovém součtu jsou to obrovské spotřeby, které se navíc všechny povětšinou zapínají ve stejný čas, když vzroste teplota,“ upozornil Jiří Vágner ze společnosti SSI Energy.
Existuje tedy riziko, že kvůli klimatizacím budou některé oblasti bez proudu? Pracovníci přenosové a distribuční soustavy systematicky pracují na tom, aby se výpadkům předcházelo, ale hrozba tady pořád je.
Výpadky jsou velmi časté například v Indii, kde jsou velká horka a kde v jednu chvíli nastává skokový nárůst spotřeby elektřiny – kvůli klimatizacím. Stejná situace nastává také ve Spojených státech, kde výkyvy počasí způsobují obrovskou zátěž na síť a nedaří se je regulovat.
„Předpokládá se, že v létě bude k výpadkům docházet častěji také v Evropě. Vedle nárůstu počtů klimatizací dochází v průmyslu aktuálně k obnově některých výrob, zejména tam, kde byly během covidu-19 výpadky v dodávkách surovin. Oproti době před pandemií jsou odběry nerovnoměrné a mimo standardní průběh. To vše může přinést lokální výpadky energie v ČR i v celé Evropě,“ poznamenal Vágner.
Jak výpadkům předcházet
Co radí odborníci, aby se případnému extrémnímu zatížení sítě a možným výpadkům proudu předešlo? Mnoho kancelářských budov je v létě aspoň z části prázdných. Není proto nezbytné klimatizovat kanceláře či zasedací místnosti, kde lidé celý den nejsou. Totéž platí rovněž o výrobních firmách. Vzhledem k rostoucí ceně energií, jež některé firmy trápí, tak mohou tímto způsobem navíc významně ušetřit.
„Pomoci mohou také zelená řešení, například osazení střech zelení. Ve velkých městech vstřebávají střechy sluneční teplo tak silně, že se jejich teplota může oproti okolnímu vzduchu lišit až o 30 stupňů Celsia. Jejich osazení vegetací dokáže díky vzduchovým mezerám a mikrobiálním pochodům v zemině zlepšit tepelnou stabilitu prostoru až o 25 procent, což znamená významnou úsporu energie na chlazení interiéru,“ vysvětlil Jiří Vágner.
Dodal, že podobně působí i ozelenění fasád popínavými rostlinami. „Takovéto využití vegetace, zejména v městském prostředí, přispívá také k lepší psychické pohodě. Navíc odpařování vody ze zelených ploch ochlazuje okolí a pomáhá i snižovat prašnost,“ dodal.
Díky aktivnímu energetickému managementu lze měřit a vyhodnocovat detailní podmínky provozovaných objektů a podle požadavku uživatelů jednotlivých areálů, budov či místností je přizpůsobovat pomocí dispečerského řízení všech využívaných technologií.
Podle podmínek oslunění například usměrňovat zastínění, regulovat výkon vzduchotechniky včetně souvisejícího zdroje chlazení, a to vše v souladu s konkrétní obsazeností užívaných prostor. Řešením je také využití doplňkových alternativních zdrojů energie, jako jsou tepelná čerpadla nebo moderní solární systémy s akumulací elektřiny.
Klimatizace ohřívají planetu
Organizace spojených národů před časem upozornila na další závažný problém spojený s klimatizacemi: Zařízení na ochlazování ovzduší čím dál více přispívají k ohřívání planety, protože potřebují na svůj pohon čím dál více energie.
Podle zprávy OSN funguje po celém světě několik miliard klimatizací, přičemž jejich počet stále stoupá. Stále teplejší léta přitom způsobují, že v některých oblastech se dá bez klimatizace žít jen obtížně – a takových míst bude přibývat. OSN uvádí, že pokud by měl do roku 2050 dostat klimatizaci každý člověk, který by ji potřeboval, muselo by se jich do roku 2050 vyrobit přes 14 miliard.
Pokud by se ovšem podařilo nahradit současné neekologické klimatizace energeticky účinnějšími, svět by mohl za 40 let ušetřit 460 miliard tun skleníkových plynů. Pro srovnání to je podle OSN asi osminásobek jejich množství, které vyprodukoval celý svět v roce 2018.
