Specializovaný web nabídl v uplynulém měsíci celkem 27 tisíc pracovních míst. Analýza zveřejněných dat ukázala, že se nejvíce posunuly nabídky nástupních mezd pro vývojáře, kteří se z dubnových zhruba 48 400 dostali na květnových 67 700 korun.
Nabídky nástupních odměn se zvedly v průměru o 8 000 korun i takzvaným koordinátorům a o 6 800 korun odborným pracovníkům. Ošetřovatelkám pak firmy oproti dubnovým 25 700 korun nabízely v květnu 31 500 korun.
„Se sezónností souvisí růst nabízených nástupních odměn pro stavební dozor, který poskočil meziměsíčně o téměř 14,5 procent,“ uvedla Anna Kevorkyan, ředitelka pracovního portálu JenPráce.cz. Dodala, že devět z deseti nárůstů nabízených nástupních mezd nesouvisely se sezónními pracemi.
Umělá inteligence jako bonus
Nejnabízenějším zaměstnaneckým benefitem byly i v květnu s 9,4 procenty finanční bonusy a prémie. V bezmála devíti procentech pak firmy nabídly svým zaměstnancům dovolenou navíc a zároveň i příspěvek na stravování.
Jedním z nových trendů je používání nástrojů umělé inteligence (AI). Firmám se tak podle zaměstnaneckého portálu JenPráce.cz i v zaměstnaneckých benefitech otevírá nová možnost pořídit zaměstnancům tyto nástroje třeba pro domácí použití.
„Dobrou strategií pro zaměstnavatele je pořídit zaměstnancům placené verze AI nástrojů pro jejich domácí použití, například ChatGPT ve firemní verzi, ať si na ně zaměstnanci co nejvíce zvyknou a jsou s nimi komfortní v práci,“ konstatoval Michal Španěl, AI ambasador JenPráce.cz.
Na portálu firmy v květnu nejčastěji hledali zaměstnance s odborným vyučením bez maturity (36,7 %), následovalo středoškolské nebo odborné vzdělání s maturitou (32,1 %), základní vzdělání (26,3 %) a vysokoškolské (5 %). Nejvíce pracovních nabídek připadlo tradičně na Prahu, a to více než 18 procent.
Nárůst průměrné mzdy
Z aktuálních dat Českého statistického úřad (ČSÚ) vyplynulo, že průměrná nominální mzda v Česku v prvním čtvrtletí vzrostla o sedm procent na 43 941 korun. Po více než dvou letech tak i průměrná mzda „porazila“ inflaci – po jejím započtení byl nárůst o 4,8 procenta.
„Zvyšování mezd je ale velmi diferencované. Zatímco v některých odvětvích vidíme nárůsty mezd, které vysoce překračují inflaci, například v odvětví vzdělávání se i v prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda dále reálně snížila,“ upozornila Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
V dlouhodobějším pohledu průměrná mzda v prvním čtvrtletí ještě nedosáhla reálné úrovně prvního kvartálu předcovidového roku 2019 – zaostává v celku o 4,7 procenta.
Z jednotlivých odvětví si za pětileté období výrazně polepšili jen zaměstnanci v energetice, kde reálná mzda stoupla o 13,2 procenta. Inflaci pak ještě „porazila“ dvě další odvětví: Administrativní a podpůrné činnosti s nárůstem o 3,4 procenta a informační a komunikační činnosti s jednoprocentním nárůstem.
Ve všech ostatních odvětvích došlo k reálnému propadu, nejhlubší byl v kulturních a zábavních činnostech, a to o bezmála 15 procent. Ve veřejné správě, obraně a vzdělání překročil pokles 12 procent.
Když rostou ceny i mzdy – není ona to ta inflace?
Analýza zprostředkovatelských webů? To je jako průměrný vítr v české kotlině 😀
Jo statistiky jsou super až ja to že realita je úplně jinde