Ekonomové: Letos už reálná mzda v Česku začne opět narůstat

Reálné mzdy Čechům klesaly také v poslední loňském čtvrtletí. Dokonce mírně více, než se čekalo. Reálná mzda loni se v měsících říjnu až prosinci totiž meziročně snížila o 1,2 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů předpokládali propad pouze o 1,1 procenta.
Ekonomové se shodují, že letos už reálná mzda začne opět narůstat, a to především díky výrazně nižší inflaci. Ilustrační foto: Depositphotos.com

„Reálné mzdy v Česku klesají již devět čtvrtletí v řadě. Naposledy totiž rostly ve třetím čtvrtletí roku 2021. Tak dlouhé období poklesu reálných mezd Česko v tomto tisíciletí nepamatuje, informoval redakci portálu Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

To redakci potvrdil také Martin Kron, analytik Raiffeisenbank: „Reálné mzdy v České republice klesly již devět čtvrtletí za sebou, což je historicky zcela bezprecedentní situace. Tento vývoj se nutně musel projevit na spotřebě českých domácností, které ve vysoké míře omezily nejen zbytné nákupy, ale i některé nezbytné (potraviny). To je hlavní důvod, proč česká ekonomika neroste.“

Pokles reálných mezd v uplynulých čtvrtletích podle názoru Kovandy pramení zejména z mimořádně vysoké inflace, které sice během loňska klesala, ale celoročně nadále zůstala dvojciferná: „V ročním vyjádření je loňský vývoj mezd druhý nejslabší od roku 2000. Celoročně totiž mzdy reálně poklesly o 2,9 procenta. Výraznější byl už jen propad předchozího roku, 2022, který reálně činil 8,5 procenta.“

Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnota je zkreslena vysokopříjmovými skupinami obyvatel. „Vhodnějším ukazatelem pro zjištění mzdy, kterou pobírá běžný zaměstnanec, je proto medián mezd,“ uvedl Křeček. Ten v posledním loňském čtvrtletí dosáhl hodnoty 39 685 korun.

„V roce 2023 průměrná hrubá mzda vzrostla nominálně o 7,5 procenta na 43 341 korun, reálně však poklesla téměř tři procenta. Za poslední dva roky ztratila na hodnotě po zohlednění inflace 11,1 procenta a vrátila se tak zhruba do roku 2017. Je to samozřejmě hrubé srovnání, které nezohledňuje zrušení superhrubé mzdy,“ upozornil Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.

Žádná mzdová inflace či mzdová spirála se loni podle jeho názoru nekonala, protože vysokou inflaci firmy ve mzdách většinou vůbec nezohlednily. „Téměř ve všech odvětvích se loni přidávalo méně, než by odpovídalo inflaci. Výjimkou byla energetika, kde mzdy celkem vzrostly o 14,1 procenta na více než 68 tisíc korun. Energetika je tak po IT a financích třetím nejlépe placeným odvětvím,“ sdělil Dufek.

Nejnižší průměrnou mzdu naproti tomu vykazuje HORECA, kde průměr nedosahuje ani šedesáti procent celostátní úrovně. Jen o něco málo lépe je na tom podle Dufka administrativa a zemědělství. „Nízkopříjmoví zaměstnanci si rovněž nijak zvlášť nepolepšili, přičemž stále platí, že průměrná česká mzda stále nedosahuje ani poloviny té německé, a to ani devatenáct let po vstupu ČR do EU,“ dodal.

„Pro centrální banku představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb. Vývoj mezd byl v závěru roku 2023 velmi blízko jejího očekávání a dobře tak zapadá do mozaiky scénáře dalšího snižování úrokových sazeb České národní banky (ČNB),“ informoval redakci hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

„Trh očekával meziroční snížení reálných mezd o 1,1 procenta a ČNB o 1,3 procenta. Taktéž v rámci odvětvové struktury mzdový růst víceméně odpovídal prognóze centrální banky. Dnešní data tedy nepřinášejí informaci, která by vychylovala bilanci rizik inflační prognózy jedním či druhým směrem,“ sdělil redakci ekonom Komerční banky Jaromír Gec.

Martin Kron, analytik Raiffeisenbank, se domnívá, že ČNB má nyní prostor pro další snižování sazeb: „Inflace významně poklesla, což by mělo povzbudit i spotřebu domácností, a tím pádem i celou ekonomiku. Právě domácí poptávka podpořena reálným růstem mezd bude podle našeho názoru hlavním faktorem mírného růstu tuzemského hospodářství.“

A jak vidí ekonomové letošní vývoj mezd? „Vzhledem k pokračujícímu pnutí na trhu práce lze očekávat, že nominální mzdy v letošním roce porostou podobným tempem jako v loňském roce. Růst nominálních mezd však letos již nebude odmazán vysokou inflací, takže se zaměstnanci dočkají i růstu reálných mezd,“ domnívá se Štěpán Křeček z BH Securities.

„Letos by měly mzdy růst nominálně o 6,3 procenta, což při očekávané výrazně zmírněné celoroční inflaci 2,3 procenta značí čtyřprocentní nárůst reálných mezd. Ten by měl tedy být první po dvou letech poklesu a nejvyšší od roku 2019, kdy činil pět procent,“ odhaduje Lukáš Kovanda z Trinity Bank.

Radomír Jáč z Generali Investments CEE si myslí, že letošek již bude ve znamení meziročního růstu reálné mzdy: „Očekáváme, že průměrná nominální mzda letos vzroste o 6,3 procenta, což by při průměrné inflaci mírně nad dvěma procenty znamenalo, že reálná mzda vzroste zhruba o čtyři procenta. Příznivý vývoj reálné mzdy by podle něj měl vést k růstu spotřeby domácností.

Ekonomové se shodují v tom, že letos už reálná mzda začne opět narůstat, a to především díky výrazně nižší inflaci. „Avšak propad, který v posledních dvou letech prodělala, bude dohánět minimálně tři roky. Letos se však zvyšuje zdanění mezd v důsledku posunutí daňové progrese a zavedení nemocenského pojištění. Takže v čistém si lidé nepolepší tolik,“ říká Dufek z Banky Creditas.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB