Za našimi odhady zaostaly rovněž červencové statistiky z reálné ekonomiky. Ať už šlo o průmyslovou a stavební produkci nebo maloobchodní tržby, vše veskrze naznačuje, že oživení domácí ekonomiky ve třetím čtvrtletí bylo pouze mírné.
Členové bankovní rady České národní banky (ČNB) se při úvahách o snižování úrokových sazeb přiklánějí k obezřetnosti. Počátek diskuse o uvolňování měnově politiky připustil v tomto týdnu Jan Procházka. Zároveň si však neumí představit, že by ČNB snižovala sazby v momentě, kdy je Evropská centrální banka naopak zvyšuje.
Viceguvernérka Eva Zamrazilová uvedla, že stále vnímá riziko poptávkových tlaků spojených s napjatým trhem práce. Upřesnění jsme se dočkali u znovuobnoveného programu odprodeje výnosů z devizových rezerv, jehož limit by měl činit podle slov viceguvernérky ČNB 300 milionů eur za měsíc.
To je řádově méně než objemy intervencí v období od května do října loňského roku, kdy byla tuzemská centrální banka na devizovém trhu aktivně přítomna a měsíčně uzavřela spotové operace v průměru za 4,3 miliardy eur. Ve výsledku by tak měl být dopad na kurz koruny z titulu odprodeje výnosů z devizových rezerv z našeho pohledu velmi omezený.
Polská centrální banka (NBP) ve středu překvapila nečekaně výrazným snížením základní úrokové sazby o 75 bazických bodů, čímž dostala regionální měny pod tlak. Trh sice s poklesem klíčové sazby počítal, avšak pouze v rozsahu 25 bazických bodů. Holubičí tón měla i čtvrteční tisková konference NBP. Polský zlotý tak za tento týden k euru oslabil o výrazných 3,2 procenta na 4,61 PLN/EUR.
Česká koruna se s týdenní ztrátou ve výši 1,3 procenta v pátek pohybovala poblíž 24,40 CZK/EUR. Naposledy byla na této úrovni před téměř deseti měsíci. V její neprospěch hrají jak slabá domácí data, tak regionální i globální vývoj na finančních trzích.
V samotném závěru týdne pak rezonovalo i zrušení úročení tzv. povinných minimálních rezerv ze strany ČNB. To by však podle nás nemělo mít významný dopad na působení domácí měnové politiky. Nejlépe z našeho regionu týden přečkal maďarský forint, který odepsal 0,3 procenta na 385,5 HUF/EUR.
Na globálních trzích se dařilo americkému dolaru. Podpořen solidními daty z amerického sektoru služeb a trhu práce a komentáři z Fedu (centrální banka USA, pozn. red.), které stále připouštějí další zvýšení úrokových sazeb, v páru s eurem v mezitýdenním srovnání posílil o 0,4 procenta na 1,073 USD/EUR.
Naopak data z eurozóny spíše zklamala. Německé tovární objednávky v červenci poklesly meziměsíčně o 11,7 procenta, zatímco tržní konsenzus očekával vlivem vysoké srovnávací základny minulého měsíce jejich snížení o 4,3 procenta.
Poklesem o 0,8 procenta meziměsíčně nenadchla ani samotná průmyslová produkce. Negativně trhy překvapila i ve čtvrtek zveřejněná sestupná revize růstu hrubého domácího produktu HDP eurozóny v letošním druhém čtvrtletí z původních 0,3 na 0,1 procenta mezikvartálně.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
