„Při debatě s kolegy z americké centrální banky, Evropské centrální banky, Bank of England nebo Reserve Bank of New Zealand jsem si potvrdil, že tak jako u nich, projdou naše modely auditem a kritickým hodnocením,“ píše Michl. „V Česku se již nesmí opakovat rok 2017, kdy se významně navýšil objem likvidity v bankovním systému s cílem oslabit korunu a vyvolat inflaci,“ dodává.
V dubnu roku 2017 tehdejší vedení ČNB ukončilo kontroverzní intervenci za slabší korunu, jejímž cílem bylo, jak píše Michl, vyvolat inflaci. Tuzemská centrální banka se zejména v letech 2013 až právě 2017 obávala možných důsledků deflace, tedy plošného poklesu cenové hladiny v ekonomice.
Michl kritizuje zejména poslední měsíce intervence, započaté už v listopadu 2013. Guvernér upozorňuje, že mezi prosincem 2016 a dubnem 2017 se zvýšila bilance ČNB, respektive likvidita bankovního sektoru, o závratný bilion korun, a to z 1 300 na 2 300 miliard korun. To podle Michla „přispělo k tomu, že jsme později měli nejvyšší jádrovou inflaci v EU“.
Guvernér ČNB též nezvykle otevřeně připouští, že minulá politika ČNB byla mylná, přičemž ovšem – jak dodává – nyní „nelze šmahem napravit chyby z posledních let“.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Tak to fajn, že si pan guvernér ČNB sype popel na hlavu, ale pokud se někdo dopouští takových chyb, má jít raději od válu, ať již ta rozhodnutí činil kdokoli. Ti co rozhodovali o postupu ČNB nebyli, nebo neměli být, žádní laici, ale odborníci s hlubokou znalostí problematiky a za svoji práci byli a jsou bohovsky odměňováni. Takže se naskýtá otázka, jsou to skuteční odborníci? pokud ano, proč rohodovali tak špatně a komu tím prospěli? , o různých tlacích, ať již politických nebo z podnikatelské sféry není třeba pochybovat, ale odborník na takovém místě musí těmto tlakům umět odolat. Pokud ne, nemá na takovém místě co dělat.