Kostlivec z „mrtvé firmy“ může sejmout živnost i rodinu

Skoro každý už někdy slyšel hlášku: „Dluhy nechám v „eseróčku“, to stejně nic nemá, a věřitelé ať si…“. Tak to funguje, když se podnikatel na konec firmičky s právníkem připraví, pošle jí do insolvence a likvidace. Jenže když je firma nečinná, fakticky mrtvá a spadne na ni exekuce třeba kvůli bývalému společníkovi, přičemž jednatel si už dávno žije jiným životem a na prázdnou skořápku kašle, může to jeho živnost i rodinu nepěkně zasáhnout.
Ilustrační foto: Depositphotos.com

Kostlivec z „mrtvé firmy“, kterým taková exekuce je, může v důsledku postihnout i osobní majetek a peníze jednatele už dávno nečinné firmy. „Kdo si myslí, že nevyřešené věci jen tak vyhnijí v nečinné s.r.o., může se bolestně splést,“ varuje Michal Jekielek z pražské advokátní kanceláře Noerr. Podle něj záleží hodně na okolnostech vzniku exekučního titulu, uběhlém čase a na tom, jak se k němu jednatel stavěl, například zda jednal s péčí řádného hospodáře.

Na stole je následující situace. Byli dva společníci a současně jednatelé ve společnosti s ručením omezeným. Jeden, říkejme mu třeba „Novák“, v ní zůstal, zatímco druhý, zde řečený „Dvořák“, z eseróčka „vystoupil“. Dnes už firma, kterou dříve spoluvlastnili, nic nemá, nevyvíjí činnost, ale není zlikvidována. To znamená, že formálně stále existuje.

Existuje ale bankovní účet, jenž s ohledem na výše uvedené zeje prázdnotou. A na tento účet je vedena exekuce na částku 1,5 milionu korun, protože bývalý společník Dvořák „mrtvou firmu“ zažaloval a získal odpovídající exekuční titul. Dluh vznikl prapodivně tím, že firma v minulosti Dvořákovi, když v ní ještě působil, půjčila. Jenže fiktivně, jen na oko, ale on později firmu úspěšně zažaloval.

PSALI JSME:
Exekutoři jásají: Čechy zajímají finance partnerů, až když za ně musí platit jejich dluhy

Současný jediný jednatel a společník „mrtvé firmy“ Novák (redakci je jeho totožnost známa – pozn. red.) má dnes živnost, malovýrobu pro gastronomii. Bydlí ve svém bytě s družkou a dcerou. Má nějaké peníze, nějaký majetek. Mohlo by se stát, že exekuce na tuto nepoužívané eseróčku, kde stále figuruje jako jediný jednatel, postihne i jeho osobní věci, účet a výrobnu?

„Ano, tato situace nastat může, avšak jen za určitých podmínek. Jednatel je povinen jednat s péčí řádného hospodáře. Ve výše uvedeném případě měl tedy jako jednatel buď pohledávku uhradit, pokud je nesporná, nebo se měl bránit všemi dostupnými prostředky, pokud je pohledávka bývalého společníka a jednatele „Dvořáka“ sporná,“ vysvětluje Jekielek.

„Povinnost péče řádného hospodáře je velmi široká, byť prokázání jejího porušení není v některých případech úplně jednoduché. Působení ve ‚spící společnosti‘ či její vlastnění je přitom rizikem, a to jak pro společníky, tak statutární orgány, ale i jejich dědice,“ upozorňuje Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny Apogeo.

Pakliže se „Dvořák“ žalobě předcházející vydání exekučního titulu bránil všemi dostupnými právními prostředky, avšak neuspěl, neručí za škodu, neboť jednal s péčí řádného hospodáře. Jestli ale z pozice jednatele společnost proti pohledávce nijak nebránil a nejednal s péčí řádného hospodáře, měl by firmě škodu uhradit. Pokud jí škodu neuhradí, ručí i věřitelům firmy za výši škody, kterou tak způsobil.

PSALI JSME:
Jak ušetřit, ale zároveň neprodělat? Tisícovka vás může přijít třeba i na milion

„Avšak i v případě obrany je ještě nutné posoudit, zda samotný vznik pohledávky nebyl porušením péče řádného hospodáře,“ dodává Jekielek. Likvidace firmy by v tomto případě nic neřešila. Jednatel „Novák“ by měl v tomto případě za společnost podat insolvenční návrh a tím zamezit dalšímu zvyšování zadlužení společnosti o úroky z prodlení. „Pokud tak neučiní, půjde o porušení péče řádného hospodáře a bude tedy za tyto narůstající úroky odpovídat,“ míní advokát.

Podle něj by situaci měl „Novák“ určitě řešit. Obecně není rozumné si nechávat firmu, jíž se člověk nevěnuje. Minimem je pravidelně kontrolovat datovou schránku, aby měl jednatel přehled, co se děje a například nepromeškal výzvu soudu či finančního úřadu.

„O tyto firmy se zajímají také finanční úřady a rejstříkové soudy, které je mohou pokutovat nebo je například poslat do likvidace, kdy likvidátorem nebo opatrovníkem firmy bývá soudem ustanoven často společník či jednatel. To je velmi nepříjemné, mimo jiné proto, že se této funkce a odpovědnosti nezbaví. I takzvaně ‚spící firma‘ totiž musí plnit své povinnosti vůči finančnímu, živnostenskému i statistickému úřadu, rejstříkům a evidencím a řadě dalších institucí. Zadluženou firmu ale zlikvidovat jednoduše nelze, taková by skutečně měla projít insolvenčním řízením,“ upozorňuje Dobrovolný.

Kromě správní a občansko-právní roviny má věc ještě trestní rovinu, a to například možnost, že bývalý spolumajitel a jednatel „Dvořák“ podá trestní oznámení pro poškozování práv věřitele. Jenže zatímco žalobu v občanském řízení lze stáhnout, proces v trestním řízení už zastavit nejde. A je také otázkou, zda by si „Dvořák“ přál, aby se policie šťourala v tom, jak jeho pohledávka vznikla.

PSALI JSME:
„Insolvence se k vydírání firem zneužívá jen v Česku,“ říká šéf Creditreform Cyril Mores

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Podnikání

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB