Krize bankovního sektoru nekončí. Objevily se nové, nečekané problémy

Analýza
Finanční trhy žijí kolapsem amerických bank a následnou záchranou švýcarské Credit Suisse. Ten, kdo si myslel, že ve chvíli, kdy švýcarskou banku se 167letou historií převezme větší konkurent UBS, se situace na trhu zlepší, se zmýlil. Na trhu dále vládne strach. To se zrcadlí v poklesu cen akcií bankovního sektoru.
Ve Švýcarsku se o bankéře umějí postarat. Poslední zprávy tvrdí, že i přes konec Credit Suisse budou jejím zaměstnancům vyplaceny bonusy v plné míře. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Akcie UBS výrazně klesají, a to i přesto, že se mnozí domnívají, že získala mnohem větší majetek, než co zaplatila. Důvodem je obecný strach z toho, že bankovní krize s Credit Suisse nekončí. Trh vidí další rizika. Švýcarští politici se nyní přou o to, zda záchrana Credit Suisse proběhla správně a zda najednou nevznikne finanční obr, který si ani bohaté Švýcarsko nemůže dovolit.

Jde o to, že tyto dvě banky mohou podle dohody benefitovat až z téměř 260 miliard švýcarských franků z veřejných zdrojů, což je téměř třetina švýcarského hrubého domácího produktu. Přičemž 250 miliard je dodaná likvidita, která bude jednou vrácena, a devět miliard určila vláda na pokrytí ztrát.

I v zemi plné bank jsou Credit Suisse a UBS těžkými váhami. To je asi takové, jako by u nás Česká spořitelna převzala ČSOB, tedy kdyby ohromná banka převzala jinou ohromnou banku. O velikosti svědčí i to, že UBS má 73 tisíc a Credit Suisse 50 tisíc zaměstnanců.

Šéf švýcarských sociálních demokratů Roger Nordmann tvrdí, že záchranný balíček představuje pro Švýcarsko velké riziko, ale i pravicoví politici transakci kritizují. Společně pak poukazují na riziko propouštění, bez kterého si záchranu banky nedokážu ani představit.

PSALI JSME:
Akcie UBS, poslední velké švýcarské banky, padají až o 14 %

Znovu se ukazuje, že ve Švýcarsku se o bankéře umějí postarat. Poslední zprávy tvrdí, že i přes konec Credit Suisse budou jejím zaměstnancům vyplaceny bonusy v plné míře, což rozhodně nepovažuji za správné.

Klíčovou otázkou je, jestli mají škarohlídi pravdu a zda bude nákaza pokračovat, nebo jestli jsme už z nejhoršího venku. Rád bych řekl, že to nejhorší je za námi. Jenže kdyby tomu tak bylo, proč by padaly akcie bank? Kdyby bylo vše sluncem zalité, tak akcie rostou. A to se neděje.

Zajímavé je, že trhy neuklidnila ani zpráva, že centrální banky Ameriky, Kanady, Británie, Japonska i celé Evropské unie dohromady dolijí na trhy likviditu, aby se bankám dobře dýchalo. To dříve vždy fungovalo a najednou nic. Domnívám se, že nyní o likviditu nejde. Jde tu o něco jiného.

Jsem přesvědčen o tom, že se centrální banky z minulé krize poučily a nenechají ani menší banky padnout, natož aby nechaly padnout obrovské banky ve Švýcarsku. To by byl kolaps podobný Lehman Brothers z roku 2008, což nejspíš nenastane.

PSALI JSME:
Blíží se desetileté výročí Lehman Brothers, odkud čekat další „ránu“?

To, čeho se nyní investoři bojí, jsou dluhopisy označované jako AT1 – někdy označované jako CoCo dluhopisy. U těchto dluhopisů platí, že mohou být směněny na akcie nebo mohou být odepsány, pokud kapitál banky poklesne pod určitou hodnotu. A zde přichází háček.

Švýcarský regulátor prohlásil, že dluhopisy AT1 v nominální hodnotě 17 miliard dolarů mají nulovou hodnotu, což rozezlilo investory. Ti totiž vůbec nepočítali s tím, že by mohl takový scénář nastat.

Nyní tak jedna strana ukazuje na druhou a vrtí prstem, že takové byly podmínky hry a že si investoři špatně přečetli prospekt. Jiní zase poukazují na státního úředníka v pozici dozoru, že on je tím, kdo investory okradl.

Ať už je to jakkoli, důležité je, že skrze tyto dluhopisy získávaly kapitál i jiné velké banky. Investoři se najednou bojí, že tam by se jim mohl odehrát stejný scénář a v případě záchrany bank by nedostali nic.

PSALI JSME:
Už zase padají americké banky. Máme se připravit na další globální krizi?

Najednou se tvrdí, že byli zachráněni všichni kromě investorů do dluhopisů. Ti si přitom mysleli, že jejich pozice je lepší než pozice akcionářů. Tak to sice platilo v minulosti, ale nyní už tomu tak není. Rozhodnutí švýcarského regulátora proto mnozí označují za nechutnost roku, na což já říkám: „Nikdy nevěřte státu“. Stát mě opět zklamal, nevěřím mu.

Bankovní krize tak možná našla nový kanál nákazy, který jsme z minulé krize nepamatovali. Banky vlastně ani padat nemusí, a přesto si někdo jejich problémy odskáče. To je pro finanční trhy sice lepší než kolaps bankovních kolosů, ale rozhodně to není dobré.

Za těchto okolností si těžko dokážu představit, že centrální banky pokračují ve zvyšování svých úrokových sazeb, jenže trh očekává, že centrální bankéři sazby zvednou. Pokud by nyní sazby nezvedly, znamenalo by to, že potvrzují velké problémy bank. To ale centrální banky nechtějí, touží po tom, aby vše vypadalo jako vyřešené.

Očekávám, že ještě jednou maličko zvednou úrokové sazby. Pak, jako by nic, započne kolo snižování úrokových sazeb. To ale znamená konec boje s inflací. Jsem toho názoru, že inflace tu bude déle, než jsme si před pár měsíci mysleli. A proto je nutné investovat více, než jsme počítali.

Autor hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
ECB zvýšila sazby o 50 bodů, více než bankovní nákazy z USA se bojí inflace

Zavřít reklamu ×
  1. Ještě před měsícem jsem četl spoustu článků od expertů na investice a ekonomů, že nejlepší jsou teď investice do bank. No očividně si asi dělali špatnou rešerši.

  2. Jsem jen obyčejný člověk,bankám nevěřím stejně,jako naši vládě,proto mám ulito doma v šuplíku,sice na tom nevydělám,ale alespoň mi ty peníze nezmizí.Stále to bude ta určitá suma,jen za ní méně koupím,obyčejný člověk se ale,na rozdíl od boháčů,dokáže uskromnit.

    • Ano, jste ve ztrate, ale jak praxe ukazuje zrejme mensi nez by jste investoval do doporucovanych dluhopisu uvedene banky.

  3. Celý svět je postavený na hlavu, kladu si otázku, jestli vůbec někdy byl „normální“. Možná před dot.com. Ale to znám jen z textů, knih, článků. Vlastně je to všechno jen o dotacích/pobídkách, manipulaci/korupci. A stejně všechno zaplatí retail ze svých daní. Takže banka byla, je a bude vždy nej byznys, dokud nebude napsán zákon s drakonickými tresty pro bankéře, nikdy se nic nezmění. Ale bankovní historie je prostě daná. Majitelé bank byli vždy ti nejbohatší, kteří půjčovaly státu/vládám na cokoli, převážně války. Takže si nedělám iluze, když tu s námi budou i nadále ty barevné vytištěné bezcenné papírky, kterým říkáme peníze a lidé se za nimi budou neustále hnát a dělat pro ně těžko uvěřitelné věci, že se kdy situace zlepší. Paradox je, že čím je těchto „virtuálních“ peněz více, tím více jsou lidé po nich lačni. Na druhou stranu si ale zase nedokáži představit vývoj nových technologií bez současného nastavení světa jako odměnu za kdejaký vývoj bez současné podoby peněz jako odměn. Za dobrý chleba s máslem či krkovičku by to současní inženýři, vývojáři, programátoři, chemici, farmaceuti apod. nejspíš nedělali… takže se z tohoto krysího závodu stejně nejspíš nikdy nedostaneme.

    • Ale pokud máte dojem, že Vám nové technologie přináší více potěšení, než chleba s máslem a krkovička, tak proč si nepřiplatit?

Napsat komentář: František Balco Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.