Vyplývá z nich především to, že příjmový efekt zvýšení příspěvku se do rozhodování matek o pracovním zapojení promítl a u mnohých z nich došlo k prodloužení doby čerpání rodičovského příspěvku. U matek tříletých dětí došlo k poklesu míry participace na trhu práce ze 70 na 60 procent, u matek dvouletých dětí poklesla míra participace na trhu práce na úroveň 20 procent.
Efekty reformy byly podle autorů studie různé i dle počtu dětí. K výraznějšímu poklesu pracovního zapojení (o 10 p. b.) došlo u matek, které pobíraly rodičovský příspěvek na své první dítě. „Je pravděpodobné, že matky s prvním dítětem plánovaly mít dítě další a peníze navíc využily na překlenutí doby do narození druhého dítěte, aby se nemusely v mezidobí vrátit do práce,“ uvádí IDEA.
Dopad navýšení rodičovského příspěvku na pracovní participaci matek zůstal stabilní po dobu jednoho roku od zavedení reformy. Ačkoli je pravděpodobné, že část dopadu časem odezní díky změnám v očekáváních matek ohledně jejich rodinného rozpočtu, jednorázová změna výše příspěvku přinesla krátkodobě negativní celospolečenské náklady ve formě nižší pracovní participace žen.
Viděno z jiného úhlu, vlivem krize v posledních letech se zvýšil zhruba o pětinu počet rodičů, kteří v průběhu mateřské a rodičovské dovolené hledají přivýdělek. Překážkou však mnohdy je nedostatek vhodných pracovních úvazků či chybějící místa ve školkách a dětských skupinách. Nejčastěji tak rodiče hledají zaměstnavatele, kteří umožňují flexibilní pracovní dobu nebo nabízejí firemní péči o děti.
„Z důvodu inflace a zdražování energií došlo k navýšení počtu rodičů, kteří v průběhu mateřské a rodičovské dovolené hledají přivýdělek, a to odhadem o dvacet procentních bodů,“ potvrzuje Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika. Řada matek a otců však při této snaze naráží na výrazné překážky.
„V přivýdělku na rodičovské brání rodičům obvykle nedostatek nabídek práce z domova na kratší úvazek a nemožnost umístit dítě na přechodnou dobu do dětské skupiny či školky, kde se nedostává míst pro malé děti,“ vysvětluje Eliška Kodyšová, ředitelka společnosti Aperio, která nabízí otcům a matkám bezplatné právní poradenství.
Podle výzkumu společnosti PAQ Research z listopadu 2022 platí průměrná česká domácnost za výdaje na bydlení a potraviny měsíčně o zhruba 3 200 korun více než v roce 2021. Narůstá množství rodin, které hledají možnosti dalšího přivýdělku, například v době mateřské a rodičovské dovolené, jejichž trvání obvykle provází pokles příjmů.
„Rodiče preferují home office nebo podniky uzpůsobené přítomnosti dětí. V nich mohou využívat hrací koutky, přebalovací pulty nebo dětské skupiny alternující jesle a mateřské školy. Firem s takovým zázemím postupně přibývá, stále však patří mezi výjimky,“ upozorňuje Jánský. V České republice existuje aktuálně asi třináct set firemních dětských zařízení, které poskytují kapacitu pro zhruba sedmnáct tisíc dětí.
Jejich výraznou výhodou je, že do nich lze, na rozdíl od státních mateřských škol, umístit i děti mladší tří let. Firemní péče o děti se tak v době nedostatečné kapacity státních školek stává důležitým benefitem, který společnostem umožňuje přilákat nové zaměstnance či udržet si ty stávající. Podle projektu Evropa v datech Česko stále zemí s nejdelší čerpanou rodičovskou dovolenou v rámci zemí sedmadvacítky.
