Mzdový růst vykázaný ze letošní druhé čtvrtletí byl slabší, než se čekalo, a to jak z pohledu finančního trhu, tak z pohledu prognózy České národní banky (ČNB). Mzdová statistika tedy vyznívá ve směru slabších inflačních rizik vyvěrajících z tuzemského trhu práce.
Meziroční růst průměrné nominální mzdy v letošním druhém čtvrtletí činil 7,7 procenta a průměrná nominální mzda činila 43 193 korun. Zaměstnanost v české ekonomice ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,6 procenta a celkový objem mezd v nominálním vyjádření tak meziročně vzrostl o 8,3 procenta.
Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, klesla ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,1 procenta, když finanční trh očekával meziroční pokles reálné mzdy o 2,4 procenta. ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem srpna očekávala pro letošní druhé čtvrtletí meziroční růst nominální mzdy na úrovni 8,6 procenta a pokles reálné mzdy o 2,3 procenta.
Slabší než očekávaný růst mezd v letošním druhém čtvrtletí a obecně v celém prvním pololetí tak může pomoci k utišení obav centrální banky z možného vzlínání inflačních tlaků v souvislosti s vývojem na trhu práce. Pro centrální banku představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb.
Vývoj mezd za letošní první pololetí naznačuje, že mzdová dynamika a související inflační tlaky vyvěrající z trhu práce v české ekonomice nejsou silné tak, jak se ČNB obávala. Statistika vývoje mezd tedy ponechává ve hře scénář, v němž by centrální banka v závěrečném čtvrtletí letošního roku mohla zahájit proces postupného snižování svých úrokových sazeb.
Pohled na detailní statistiku ukazuje, že více než desetiprocentní meziroční růst nominální mzdy vykázala ve druhém čtvrtletí výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s růstem 13,7 procenta, činnosti v oblasti nemovitostí s růstem 10,6 procenta a těžba a dobývání s meziročním růstem průměrné nominální mzdy o 10,4 procenta.
Přesně desetiprocentní meziroční nárůst nominální mzdy vykázalo odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. Nejslabší meziroční růst průměrné nominální mzdy hlásí kategorie ostatních činností s růstem 2,9 procenta, kulturní a rekreační činnosti s růstem nominální mzdy o 3,8 procenta a vzdělávání s růstem 4,3 procenta.
Za celý letošní rok očekávám růst průměrné nominální mzdy v české ekonomice zhruba na úrovni 8,3 procenta. Nicméně, jestliže průměrná inflace za celý letošní rok bude dle našich předpokladů činit 10,9 procenta, tak reálná mzda klesne o 2,3 procenta. Loni průměrná nominální mzda vzrostla o 5,3 procenta, reálná mzda za celý rok 2022 klesla o 8,5 procenta.
Pokles reálné mzdy měl řadu čtvrtletí nepříznivý dopad na spotřebu domácností, což bylo patrné i v údajích o vývoji hrubého domácího produktu (HDP). V letošním druhém čtvrtletí však vykázala spotřeba domácností poprvé od třetího čtvrtletí alespoň mírný mezikvartální růst, o 0,2 procenta.
V letošním druhé pololetí by se měl pokles reálné mzdy zastavit: Čekat lze zhruba meziroční stagnaci anebo i nepatrný meziroční růst reálné mzdy, což by mělo přispět k dalšímu oživení na straně spotřeby domácností v české ekonomice.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
https://faei.cz/vice-nez-polovina-cechu-ma-potize-vyjit-se-mzdou/[/psalijsme]
