Léčba neplodnosti, nebo kšefty s beznadějí?

Až čtvrtina párů u nás má problémy počít potomka. Často si navíc celý proces umělého oplodnění, a nakonec vlastně iluzi, když i medicína zklame, samy draze zaplatí nejen penězi, ale nezřídka i psychickými problémy. Pojišťovny sice ženám do 39 let léčbu hradí, poté ale musejí sáhnout do své kapsy a často hluboko.
Česko je ideální zemí pro léčbu neplodnosti, zejména díky relativně liberální legislativě. Foto: Pixabay

Média jsou poslední dobou plná příběhů žen, většinou celebrit, které zázračně otěhotněly po čtyřicítce, často dokonce i po pětačtyřicítce. Zdravá žena ve věku čtyřiceti let má ale zhruba jen 45procentní naději, že během dvanácti měsíců otěhotní se zdravým mužem, zatímco ve dvaceti letech by úspěšnost mohla být skoro 100procentní.

Z pětačtyřicetiletých otěhotní během jednoho roku jen asi jedna z deseti. Nevelká šance se každým dnem ještě snižuje. Je vůbec biologicky možné otěhotnět ve 45 letech? Nejde tak trochu o klamavou reklamu? Vždyť plodnost ženy s věkem klesá, a po pětatřicítce přímo padá.

Když mohla Janet Jackson, proč ne já…

Mnohé české i zahraniční populární herečky, zpěvačky nebo političky přivedly své děti na svět ve věku, kdy se jiné dámy smiřují s babičkovskou rolí. Spousta tzv. normálních žen, kterým se nedaří otěhotnět ani v mnohem mladších letech, si pak zákonitě klade otázku, jak se Janet Jackson či Adrianě Sklenaříkové podobný zázrak podařil. Jenže pravděpodobnost neříká nic o jednotlivých případech, a i když je něco málo pravděpodobné, není to ještě nemožné.

„Vzpomínám si na pacientku, která ve 47 letech otěhotněla naprosto přirozeně na první pokus. Nejstarší přirozené těhotenství, které jsem viděl na vlastní oči, bylo dokonce u ženy ve věku 52 let. Ale to je už málo pravděpodobné a není způsob, jak tu pravděpodobnost nějak podstatně zvýšit. Pokud žena přichází v tomto věku s požadavkem, že by ráda otěhotněla, ale nedaří se, je těžké jí nabídnout něco jiného než cyklus IVF s vajíčky od dárkyně. I proto je většina těhotenství známých osobností v pozdějším věku nepochybně výsledkem asistované reprodukce s použitím dárcovských vajíček. Téměř nikdy se to ale veřejně nepřizná a celebrita pak do bulváru jen utrousí, že vlastně žádné dítě ani nechtěla, a že se to tedy vyloženě náhodou povedlo. A tomu většina laiků věří,“ uvádí známý pražský gynekolog MUDr. Alexandr Barták.

PSALI JSME:
Proč si mají podnikatelky plánovat těhotenství a platit nemocenskou?

Reprodukce reprodukčních klinik

V České republice je v dnes nebývale velký počet reprodukčních klinik. Zájemkyně o umělé oplodnění si tak mohou vybrat nejen podle vzdálenosti od místa bydliště, ale i požadovaných finančních nákladů. I Barták připouští, že Česko je ideální zemí pro léčbu neplodnosti, zejména díky relativně liberální legislativě. V mnoha západních zemích totiž použití řady technik asistované reprodukce nepovolují zákony, a kvůli tomu je tam úspěšnost léčby nízká.

„I proto neplodné páry rády jezdí k nám. Ukrajina a Rusko jsou pro občany ze Západu přece jen trochu velkou divočinou, a tak se u nás reprodukčním klinikám daří. Výnosný byznys to samozřejmě je, což ovšem neznamená, že jde o něco špatného. Mohu říct, že kliniky mají všechny stejnou, tedy velmi dobrou úroveň. Neříkám, že občas při léčbě nehrají roli i obchodní zájmy, ale rozhodně takové motivy nepřevažují.“

PSALI JSME:
Sexuálním problémům diabetiků se věnuje odvážná příručka

Kasička na peníze?

Ivana z Prahy neměla pocit, že by daná klinika tahala z bezmocných a zoufalých žen peníze a že by si ji dokonce otipovali coby klientku, která má prostředky nebo která kývne na cokoliv. „Veškeré finanční náklady byly vždy dohodnuty předem, takže nás s manželem nečekala žádná překvapení. Neměli jsme ani spoluúčast pojišťovny, tudíž jsme si hradili všechny náklady sami. A dokonce mi neúčtovali dvě vyšetření ultrazvukem. V mém případě byly všechny pokusy neúspěšné a v tu chvíli mi lékařka začala nabízet možné alternativy. Nikdy jsem však neměla pocit, že bych byla do něčeho nucena.“

Jenže každá mince má dvě strany. Aleně z Brna, dvaačtyřicetileté úspěšné manažerce, a jejímu partnerovi doktor po vstupních testech řekl, že všechna vyšetření dopadla na výbornou. Po několika neúspěšných cyklech IVF (in vitro fertilizace – pozn. red.) jim ovšem vysvětlil, že zřejmě musejí absolvovat umělé oplodnění s vajíčky od dárkyně. Nebylo by ale jednodušší (a možná dokonce i etičtější) rovnou takové ženě oznámit, že v jejím věku je pravděpodobnost otěhotnění s vlastními vajíčky mizivá?

PSALI JSME:
Pacient má na lékaře nárok. Ohánět se musí zdravotní pojišťovna

Zkuste to ještě jednou, doktore…

„Ve 42 letech je pravděpodobnost úspěchu IVF z vlastních vajíček malá, ale úplně nulová není. Samozřejmě, ošetřující lékař ví, že použití dárcovských vajíček má mnohem větší šanci na úspěch, ale obvykle s tím mívá problém neplodný pár,” konstatuje morální dilema rodičů MUDr. Barták.

„Když ženě, která se i v tomto věku může cítit velmi mladá, navrhnu použití zárodečných buněk od jiné ženy, je to pro ni šok a často dlouho trvá, než se s daným faktem smíří. Jsou takové, které navzdory tomu lékaře přímo tlačí, aby to s jejími vlastními buňkami ještě aspoň jednou zkusil. I když jemu je jasné a rozhodně to netají, že je to zbytečná práce a vyhazování peněz. Z vlastní praxe vím, jak je taková situace běžná,“ dodává.

Jsou mezi námi páry, které musejí absolvovat mnoho marných pokusů a utratit ranec peněz, aby myšlenku darovaného vajíčka přijaly. Ani testy totiž neumí říct vše a s jistotou, natož aby za vás dokonce rozhodly. Vždyť lidé přeci jen slyší to, v co doufají.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.