Slovo plánuje je plně na místě. Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) může dosáhnout na peněžitou podporu v mateřství jedině pod podmínkou, že si nemocenské pojištění platí po dobu minimálně 270 dní během dvou let a 180 dní v posledním roce před datem nástupu na mateřskou. Na začátku zjištěného těhotenství je tedy už pozdě něco dohánět.

A na místě je i tvrzení, že se placení nemocenské vyplatí. Například za měsíční zálohy 115 korun (minimální částka) po dobu jednoho roku před porodem získá žena na mateřské v úhrnu 22 736 korun.

To je vítaný příspěvek do rozpočtu, na druhou stranu však sám o sobě na živobytí nevystačí. OSVČ to jako rodičky ale mají s přivýdělkem poněkud komplikované. Ode dne nástupu na mateřskou dovolenou už nesmějí fakturovat ani osobně vykonávat podnikatelskou činnost, jinak o mateřskou přijdou. Mohou však vykonávat jinou výdělečnou činnost, než ze které se dávka vyplácí.

Tuto skutečnost je třeba si pohlídat při formulování znění popisu pracovní činnosti i samotné fakturaci během mateřské a následné rodičovské dovolené, aby se podnikatelky vyhnuly nepříjemnému překvapení v podobě povinnosti dávky vracet. Po skončení mateřské a rodičovské dovolené už není podnikání nijak omezeno.

Přechod na mateřskou a rodičovskou je třeba oznámit správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Pokud OSVČ před nástupem na mateřskou pozastaví účinnost živnostenského listu, stát za ni platí sociální i zdravotní pojištění za každý úplný měsíc, kdy žena pobírá podporu v mateřství či rodičovské příspěvky.

V případě, kdy svůj živnostenský list nechá aktivní, musí se podnikatelka i během mateřské dovolené postarat o měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Je však možné požádat o jejich snížení a samozřejmě jako v případě běžného podnikání platí, že je na konci roku zúčtuje v přehledech s ohledem na skutečné příjmy.