Co na tom, že většina zaměstnanců považuje pracovně lékařskou prohlídku za otravnou formalitu, často u doktora, který o vás vlastně nic neví, a ještě se za ní musí platit. Povinnost zaměstnance podrobit se této proceduře je stanovena v zákoníku práce i v zákonu o specifických zdravotních službách. Mávnete nad ní rukou a nástup do zaměstnání se vám oddálí, případně o práci můžete přijít úplně.
Změna při vstupu A nejedná se pouze o vstupní prohlídku, další povinností je absolvovat, v závislosti na věku a náročnosti práce, i další pracovně lékařské prohlídky. U té vstupní došlo v roce 2017 k podstatné změně. Zatímco dříve se vstupní prohlídka prováděla před uzavřením pracovněprávního vztahu (podpis smlouvy), nyní před jeho vznikem. A pracovněprávní vztah vzniká dnem sjednaným jako den nástupu do práce, bez ohledu na to, zda zaměstnanec v ten den do práce skutečně nastoupí (např. o víkendu). Účinnost až zítra Z toho tedy vyplývá, že v den nástupu do práce je na vstupní prohlídku už pozdě, protože by došlo k porušení zákona. Navíc pracovnělékařský posudek nabývá právní účinnosti až po uplynutí lhůty 10 dní pro podání návrhu na přezkoumání. Této lhůty se naštěstí lze vzdát. Ale vždy nabyde účinnosti až následující den po prohlídce, takže absolvování vstupní prohlídky v den nástupu do práce je porušením zákona. Uchazeč o zaměstnání se považuje za osobu zdravotně nezpůsobilou, které nesmí být práce přidělována, dokud se vstupní zdravotní prohlídce nepodrobí, případně ji vynechá v průběhu pracovního poměru. Pokud je pracovník zařazen do první ze čtyř kategorií podle rizika ohrožení zdraví, nemusí na prohlídku ke smluvnímu lékaři zaměstnavatele, ale může zajít ke svému praktickému lékaři. Za prohlídku se platí (mezi 200 až 500 Kč), ale většina zaměstnavatelů tento výdaj proplácí po nástupu do zaměstnání. Pravidelná i mimořádná Další povinné lékařské prohlídky však platí vždy zaměstnavatel. Jedná se o periodickou prohlídku, kterou absolvují zaměstnanci v intervalu podle svého věku a náročnosti práce. Mimořádná prohlídka se provádí v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika pracovních podmínek. Případně z důvodu nemoci delší 8 týdnů (vyjma první kategorie), úrazu s těžkými následky, těžké nemoci, ale i po mateřské dovolené delší než půl roku. O tuto prohlídku však může požádat i samotný zaměstnanec. Kontrola při odchodu Při odchodu ze zaměstnání mají za povinnost se výstupní lékařské prohlídce podrobit pracovníci zařazení do druhé až čtvrté kategorie, nebo u nichž byla uznána nemoc či ohrožení nemocí z povolání, případně utrpěli pracovní úraz s důsledkem nebo předpokladem zhoršení zdravotního stavu. A poslední z lékařských prohlídek v zaměstnání je následná, které se musejí podrobit ti, u nichž se důsledky pracovních podmínek mohou projevit až s časovým odstupem. A co brigádníci? U brigádníků nebo zaměstnanců na dohodu jsou povinnosti týkající se pracovních lékařských prohlídek o poznání volnější. Netýkají se uchazečů nad 18 let, pokud nebudou vykonávat rizikové pracovní činnosti. Nebo když zaměstnavatel nevyužije svého práva a na prohlídku nepošle osobu, u níž má pochybnosti o její pracovní způsobilosti. Zpravodajský portál iDnes nedávno informoval o soudním procesu analytičky IT, která po zaměstnavateli požadovala omluvu za to, že ji nutí absolvovat periodickou lékařskou prohlídku, což podle ní zasahovala do jejích osobnostních práv. Soud však v pravomocném rozsudku její argumenty odmítl.
