Proč potřebujeme cizince a flexibilní pracovní podmínky?

Nezaměstnanost v České republice několik měsíců v řadě klesala. V rámci EU máme tak dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti. Pro českou ekonomiku to však vůbec není dobrá zpráva. Její kondice totiž není nijak valná.
Počet pracujících lidí v České republice je přibližně 5,4 milionu. Relativní podíl pracujících cizinců se na českém pracovním trhu postupně zvyšuje. Každý šestý pracující je cizinec. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Situace, kdy hrubý domácí produkt (HDP) padá, nezaměstnanost se neustále snižuje a počet volných pracovních míst poptávaných zaměstnavateli roste, je koulí na noze oživení české ekonomiky a udržitelnosti její konkurenceschopnosti a podnikání českých firem.

Pro budoucnost českých firem a celé české ekonomiky je tedy zásadní, aby česká vláda umožnila firmám přijímat kvalifikované pracovníky ze zahraničí, vytvořila podmínky, aby cizinci, včetně ukrajinských pracovníků, mohli dlouhodobě pracovat pro české firmy. Stejně nezbytná je podpora růstu pracovních pozic na částečné úvazky a vytvoření prostředí pro udržení zaměstnanců 55+. Pokud k tomu nedojde, budeme mít do budoucna velké problémy.

Počet pracujících lidí v České republice je přibližně 5,4 milionu. Relativní podíl pracujících cizinců se na českém pracovním trhu postupně zvyšuje. Každý šestý pracující je cizinec. Jejich největší zastoupení je ve zpracovatelském průmyslu, druhým nejvýznamnějším je segment administrativních a podpůrných činností (služby), který je i nejrychleji rostoucím segmentem posledních let z hlediska dynamiku nárůstu pracujících cizinců.

V České republice bylo k 31. 12. 2022 zaměstnáno nebo pracovalo na živnostenský list podle oficiálních státních statistik téměř 905 000 cizinců. K 31. 12. 2018 jich bylo cca 716 000. K 31. 12. 2014 cca 345 000. Za posledních osm let se počet pracujících cizinců téměř ztrojnásobil. Ročně se tak v období posledních osm let zvyšoval průměrně o 70 000 pracujících cizinců ročně.

To se na první pohled zdá být hodně, ale je třeba si uvědomit, že vlivem přirozeného demografického vývoje české populace se počet pracujících z pracovního trhu ČR ročně snižuje o přibližně 40 000 (saldo mezi nově vstupujícími na pracovní trh a odcházejícími do starobního důchodu, pozn. aut.).

V 60. letech minulého století se ročně rodilo v průměru cca 140 tisíc dětí. Ti v současné době odchází postupně do důchodu. Na pracovní trh vstupují populační ročníky mileniálů, kterých se ročně rodilo přibližně 100 tisíc.

Přirozený roční úbytek pracujících se ještě v další dekádě vlivem demografie prohloubí (2030 až 2040). Do starobního důchodu budou odcházet silné populační ročníky narozené v 70. letech 20 století (průměrně 175 000 narozených ročně), oproti tomu na pracovní trh budou vstupovat ročníky narozené po roce 2010 (cca 110 000 narozených). Roční úbytek pracujících tak bude až cca 65 000 ročně.

Počet neobsazených pracovních míst se dlouhodobě podle oficiálních statistik Úřadu práce ČR pohybuje kolem 300 000. Byť je statistika úřadu práce pravděpodobně ze strany zaměstnavatelů účelově nadhodnocená a ve skutečnosti jsou požadavky zaměstnavatelů evidovaných úřadem práce odhadem o 30 až 40 procent nižší, zaměstnavatelé poptávají obvykle obsazení volných pozic i jinými způsoby než prostřednictvím úřadu práce. Celkově je tedy možné reálnou potřebu zaměstnavatelů odhadnout na úrovni 280 až 300 tisíc volných pracovních míst.

Neobsazenými pracovními místy zaměstnavatelé nevyužívají plně svůj produkční potenciál, který by se projevil v jejich ekonomice v podobě vyšších tržeb a pravděpodobně i vyššího absolutního zisku. Z makroekonomického hlediska tím Česká republika přichází každý rok o část hrubého domácího produktu, resp. hrubé přidané hodnoty, kterou lze kvantifikovat v řádu 350 až 375 miliard korun ročně, což je přibližně 5 až 5,5 procenta HDP.

Rovněž z hlediska veřejných rozpočtů Česká republika přichází o potenciální daňové příjmy a odvody na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů. Z hlediska daňových příjmů jde o částku 35 až 40 miliard korun ročně.

Z hlediska odvodů na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů jde o částku 60 až 65 miliard korun ročně. Celkově lze tak přínos předpokládat v hodnotě okolo 95 až 105 miliard korun ročně. Otevření české ekonomiky pracujícím cizincům tak může být výrazným přínosem pro konsolidaci veřejných financí.

Nízká úroveň nezaměstnanosti, přehřátý pracovní trh vyvolává neúměrný tlak na zaměstnavatele na zvyšování mezd zaměstnancům. V roce 2022 dosáhla průměrná mzda 40 353 korun, v meziročním srovnání činil přírůstek 2 450 Kč (6,5 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 15,1 procenta, reálně se mzda snížila o 7,5 procenta. Růst mezd je v ČR oproti EU nadprůměrný.

Rychlý růst mezd kopíruje ty profese a odvětví, kde je nedostatek pracovníků, resp. jsou volná pracovní místa. V některých profesích a odvětvích je situace na pracovním trhu dlouhodobě špatná až zoufalá (zdravotnictví, IT, administrativní pozice, stavební dělníci, řemeslníci, operátoři ve výrobě atd.).

Nové trendy v podobě digitalizace, robotizace a automatizace v průběhu následujících let změní požadavky na potřebnost profesí a jejich dovednosti, kompetence. Lze předpokládat, že tento vliv se projeví typicky ve zpracovatelském průmyslu, kde to lze očekávat, ale zásadní změny lze očekávat i u pracovních profesí, tzv. bílých límečků. Pracovní trh se strukturálně změní a dotkne se stovek tisíc pracovních pozic.

Stát by měl spolu se sociálními partnery vytvořit programy, pravidla a podmínky, které více zpřístupní možnosti a zvýší flexibilitu zaměstnávání cizinců. Stávající vládní programy zaměstnávání cizinců jsou z pohledu potřeb budoucnosti překonané, nevyhovující a musí být změněny.

S ohledem na budoucí potřeby a cíle ČR zvyšovat svou konkurenceschopnost a orientovat se tak na segmenty s vyšší přidanou hodnotu, musí být programy zaměřeny na nalákání vysoce kvalifikovaných cizinců. Ve velké míře však bude ČR potřebovat i méně kvalifikované cizince v sektorech, kde nebudou mít Češi dlouhodobě zájem pracovat z důvodu celkového růstu kvalifikace populace.

Dostaneme se tak do situace typicky rozvinuté země, kde méně kvalifikovanou práci budou více vykonávat cizinci. S ohledem na demografický vývoj ČR bychom měli mít zájem především o kvalifikované cizince ve věku do 35 let, kteří budou mít zájem v ČR dlouhodobě žít. Obdobný roční nárůst pracujících cizinců jako v minulých letech v řádu vyšších desítek tisíc lidi bude totiž ČR potřebovat i nadále.

Naším ‚velkým konkurentem‘ je z pohledu pracovního trhu Německo, které trpí podobnými problémy, tj. má nízkou nezaměstnanost, velký počet volných pracovních míst a nízké tempo růstu HDP. Německo má přitom vyšší mzdovou úroveň a je tak atraktivní pro řadu pracujících Čechů, ale současně i pro stejné cizince, o které budeme usilovat my.

Autor je partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB