Cizinci pracující v Česku si vydělají až třikrát více, než doma

Analýza
Spousta tuzemských firem se bez zahraničních dělníků a dalších pracovníků neobejde. Zájem o práci v Česku ale mají i mnozí cizinci, protože si tady mohou vydělat až třikrát více, než ve své domovské zemi. Počet pracujících cizinců tak každý rok roste o desítky tisíc.
Cizinci nejčastěji nacházejí uplatnění ve výrobě. Žádaní jsou zejména svářeči, zámečníci, lakýrníci, elektromontéři nebo CNC seřizovači. Ilustrační foto: Pixabay.com

V letošním roce by cizinci měli tvořit až 17 procent všech pracovních sil v Česku. Jde o kvalifikované i nekvalifikované pracovníky, kteří jsou nejčastěji zaměstnáni ve výrobním sektoru nebo v podnikových službách.

Na paritu kupní síly si jsou mnozí cizinci přitom schopni v České republice vydělat až trojnásobek své mzdy v rodné zemi. Například průměrná mzda na Ukrajině činila v roce 2020 podle dat agentury Moody’s zhruba 9600 korun, což je v porovnání s českým průměrem méně než třetina.

Statisíce zahraničních pracovníků

V kombinaci s nedostatkem kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků, který na českém trhu dlouhodobě vládne, tato skutečnost způsobila, že počet pracujících zahraničních zaměstnanců od roku 2014 exponenciálně roste. I navzdory komplikacím, které způsobila koronavirová pandemie, zde vloni pracovaly 644 tisíce lidí ze zahraničí. Je to o 22 tisíc více než v roce 2019, přičemž letos se očekává další nárůst.

Když aktuálně shání nějaká tuzemská firma nové zaměstnance, není neobvyklé, když jich osm z deseti musí „dovézt“ ze zahraničí. Například podnik FIA ProTeam, který v Pelhřimově vyrábí malířské válečky, zaměstnává okolo 450 lidí. Přibližně 70 z nich jsou cizinci, především Ukrajinci.

„Když po nás firma chce do měsíce sehnat do výroby třeba sto lidí, tak jsme schopni v tuzemsku najít asi dvacet z nich. Rovnou jim tedy říkáme, že pokud jich opravdu chtějí sto, musíme jich 80 dovézt z ciziny, jinak se místa nepovede obsadit,“ citovaly Hospodářské noviny Jiřího Halbrštáta, manažera náboru a marketingu personální agentury Manpower.

PSALI JSME:
Nejsou lidi, zpohodlněli a platí je stát na dluh. Česko zaplaví sta tisíce pracovníků z ciziny

Zaměstnanci ve výrobě, ale i IT

Nejčastěji nacházejí cizinci uplatnění ve výrobě, a to buď na méně kvalifikovaných pozicích, které nejsou pro české zaměstnance atraktivní, nebo na kvalifikovaných řemeslnických pozicích, po nichž v Česku poptávka firem dlouhodobě výrazně převyšuje nabídku. Jsou to zejména svářeči, zámečníci, lakýrníci, elektromontéři nebo CNC seřizovači.

Vedle výrobního sektoru však cizinci nacházejí práci také ve stavebnictví, v logistice a v odvětví podnikových služeb. V tomto oboru dnes cizinci dle údajů oborové asociace ABSL tvoří již 45 procent všech zaměstnanců, přičemž jde obvykle o vysoce kvalifikované odborníky na IT, finance či HR.

„Zatímco firmy v e-commerce hledají zaměstnance spíše na krátkodobá víza, aby jim pomohli vykrývat sezónní výkyvy, výroba i podnikové služby mají naopak zájem o pracovníky na víza dlouhodobá,“ konstatoval Vlastimil Václavík, specialista na zahraniční nábor v personální agentuře Grafton Recruitment.

Jazyková bariéra není překážkou

Ve výrobě podle něj pracuje nejvíce lidí ze Slovenska, Polska a Ukrajiny. V podnikových službách ovšem jde o mnohem pestřejší národnostní zastoupení. Podle průzkumu asociace ABSL pocházejí tři čtvrtiny cizinců ze zemí Evropské unie a v oboru se hovoří celkem 30 jazyky. „Cizinci přicházející do podnikových služeb samozřejmě nemusí umět česky, za firemní jazyk se totiž považuje angličtina,“ dodal Václavík.

PSALI JSME:
Rostoucí poptávka po zaměstnancích povede k tlakům na zvyšování mezd

To už ovšem neplatí ve výrobě nebo ve stavebnictví, kde může jazyková bariéra způsobovat jistý problém, ovšem nikoli nepřekonatelným. Řešením bývá často překladatel, který je v provozu k dispozici, anebo směny složené jen z cizinců hovořících stejnou řečí.

„Cizinci se ale díky nízké fluktuaci a delšímu pobytu v podniku dokážou obvykle naučit poměrně rychle alespoň základy češtiny. Po určité době tak mohou být zaměstnaní i na vyšších pozicích, kde mohou řídit ostatní cizince bez jazykové výbavy,“ sdělil Vlastimil Václavík z personální agentury Grafton Recruitment.

Práce na přechodnou dobu

I když při zaměstnávání cizinců vznikají společnostem dodatečné náklady, například na ubytování pracovníků, dopravu nebo víza, firmám se jejich nábor i tak vyplácí. Mají totiž jistotu, že díky nim dodrží nasmlouvané zakázky. „Ve srovnání s českým zaměstnancem může být cizinec i o polovinu dražší, přesto zájem firem o zaměstnávání pracovníků ze zahraničí roste, protože lidí je opravdu nedostatek,“ poznamenal Václavík.

Většina cizinců podle něj přicházejí do Česka pouze na přechodnou dobu a svoji budoucnost vidí ve své rodné zemi. „Jakmile si vydělají dostatek peněz, vrací se zase zpět,“ řekl Vlastimil Václavík. Cizince na český pracovní trh láká také nadprůměrná kvalita života a nižší životní náklady v porovnání s jinými zeměmi. Díky tomu jim po zaplacení životních nákladů zbývá vyšší částka než například v západní Evropě.

PSALI JSME:
Měli by mít Češi na trhu práce přednost? V Česku už pracuje přes půl milionu cizinců

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.