Lid má jasno: Češi s vysokými příjmy by měli odvádět vyšší daně

Průzkum
Většina Čechů patří mezi zastánce takzvaného progresivního zdanění, tedy že lidé s vysokými příjmy by měli na daních odvádět vyšší procento než lidé s nižší mzdou. Ukázalo to aktuální šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož závěry má redakce FAEI.cz k dispozici.
Většina veřejnosti by více zdanila lidi s vysokými příjmy. Ilustrační foto: Pixabay.com

Podle výzkumu, kterého se zúčastnila bezmála tisícovka dotazovaných, téměř šedesát procent Čechů podporuje progresivní zdanění. „Necelé tři pětiny Čechů se vyslovují pro progresivní zdanění příjmů, respektive pro to, aby lidé s vyššími příjmy odváděli na daních vyšší procento ze svých příjmů než lidé s nižšími příjmy,“ uvádí se v průzkumu.

Z tohoto postoje pak vyplývá další závěr průzkumu, podle něhož většina lidí nepovažuje současné rozložení daní za příliš spravedlivé. „Česká veřejnost se spíše kloní k názoru, že daně lidí s vysokými příjmy u nás jsou nízké, u lidí s průměrnými příjmy jsou daně vnímány nejčastěji jako přiměřené a v případě lidí s nízkými příjmy převládá názor, že jejich daně jsou vysoké,“ potvrzují autoři šetření.

Nespravedlivé daně

Převedeno na čísla: Jen 18 procent občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy za vysoké, 29 procent je označilo za přiměřené a 43 procent za nízké (a z nich 8 procent dokonce za „příliš nízké“, pozn. aut.).

PSALI JSME:
Progresivní zdanění už dávno máme, i když se to nahlas moc neříká

Daně lidí s průměrným příjmem jsou necelými dvěma pětinami (39 %) občanů hodnoceny jako vysoké, asi polovina (51 %) občanů je hodnotí jako přiměřené a za nízké je označila dvě procenta dotázaných.

Daně lidí s nízkým příjmem vidí tři pětiny (59 %) občanů jako vysoké (z toho 20 procent je pokládá dokonce za „příliš vysoké“), téměř třetina (31 %) občanů je má za přiměřené a dvě procent je pokládají za nízké.

„Z těchto celkových výsledků lze usoudit, že většina veřejnosti nepovažuje rozložení daňového břemene mezi jednotlivé příjmové skupiny obyvatelstva za příliš spravedlivé. Nadměrnou zátěž nesou podle převládajícího mínění lidé s nízkými příjmy, přičemž výše daní u skupiny lidí s vysokými příjmy je nejčastěji pokládána za nízkou,“ uvádí průzkum.

Nesrozumitelný systém

CVVM současně připomnělo, že s daňovou progresí momentálně souhlasí méně lidí, než tomu bylo začátkem tisíciletí. Největší podporu měla v roce 2008, kdy byla o 16 procentních bodů vyšší než dnes.

PSALI JSME:
Daňový systém v České republice je příliš složitý. Návrh na zrušení daní pro živnostníky je nepromyšlený

„Aktuální výsledek potvrzuje dlouhodobý trend, že podpora progresivního zdanění příjmů je v posledních letech nižší, než bývala před 15 až 20 lety,” konstatovali autoři průzkumu. Častěji preferují vyšší zdanění lidí s vysokými příjmy starší lidé, ti, kteří vnímají svou ekonomickou situaci jako špatnou, a levicově orientovaní voliči.

Vedle otázek, které se týkaly daňové progrese, šetření zjišťovalo také to, zda lidé podle svého vlastního mínění rozumí současnému daňovému systému v České republice. Závěry nejsou příliš pozitivní.

„Daňovému systému nerozumí necelé tři pětiny (57 %) občanů, zatímco téměř dvě pětiny (38 %) jej podle vlastního vyjádření chápe,“ uvádí průzkum, podle něhož se ale situace zlepšuje: „Oproti předchozímu šetření z prosince 2019 zde došlo k významnému posunu odpovědí ve prospěch porozumění systému daní.“

PSALI JSME:
Kvůli inflaci průměrná reálná mzda ve druhém čtvrtletí klesla

Pokles reálné mzdy

Názory lidí na výši daní je pochopitelně ovlivněn jejich reálnými příjmy. Podle analýzy Českého statistického úřadu se průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně zvýšila o 7,7 procenta na 43 193 korun. Jenže po započtení inflace se reálně snížila o 3,1 procenta. Reálná mzda tak klesla sedmé čtvrtletí v řadě.

„Meziroční poklesy se však zmírňují a za samotný letošní rok by již mzdy reálně neklesaly, příčina tkví v loňské základně. Reálný mzdový růst se odvíjí především od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním druhém čtvrtletí dosáhl 11,1 procenta, což byla značně vysoká hodnota, ovšem nejnižší od prvního čtvrtletí 2022,“ uvedli statistici v analýze.

Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tam byla bezmála 53 tisíc korun. Na druhém místě se drží Středočeský kraj s průměrnou mzdou kolem 45,5 tisíce a na třetím byl Jihomoravský s necelými 42 tisíci korunami.

PSALI JSME:
Velká analýza platů českých zaměstnanců. Kolik berete vy?

Zavřít reklamu ×
  1. Dáme všem stejné peníze za jakoukoli práci. Ať je to spravedlivé. Teda pak budeme muset obnovit ostnaté dráty na hranicích 🙂

  2. Lid má jasno: Češi s vysokými příjmy by měli odvádět vyšší daně
    A patří mezi tito příjmy i dávky ? Tedy né ti pro běžné lidi ale pro naše nadlidi , co mají víc než se dá vydělat prací!

  3. Kde se ale udělá čára vysoké/nízké?
    Pepa nebo Fero z Karviné řekne, že hodně peněz má ten co má 25 čistého. Takové lidi urazí když se stanoví, že vyšší sazbu dáme lidem od 60 čistého, takoví lidé ani nevěří, že normální občan si na 60 může sáhnout. Rozdíly v daních nedávají smysl právě z hlediska sociálního inženýrství, kdy rozdělíte populaci novým měřítkem na bohaté/chudé. A to i piště , že se to chudým líbit nebude od jaké částky bude „bohatství“ začínat. Chudí lidé budou doufat někde mezi 30-40 měsíčně, naprostá většina sociálně-pracovně vyloučených žije v takové bublině.

  4. Na socialnim a zdravotnim lide s vyssimi prijmy odvadi mnohem vice do systemu nez nizkoprijmovy lide. Extra dan je podle me hloupost a silne demotivacni zalezitost. Proc trestat vyssi nasazeni, vetsi zodpovednost, vetsi usili pri ziskani adekvatniho vzdelani extra progresivni dani?

    • Souhlasím s vámi, Josefe. 7 let jsem pracoval jako zaměstnanec, nyní mám 8. rokem vlastní malou firmu. Vypracoval jsem se od nuly, studoval 2 vysoké školy. I nyní pracuju často po večerech, o víkendech. Zodpovědnost za sebe i 3 zaměstnance na částečný úvazek. Jako zaměstnanec jsem byl na cca 40 tisících, nyní v průměru na 100 tisících měsíčně. Rád odvedu i o něco více peněz do ekonomicko-sociálního koloběhu, ale ne tak, aby mě to (jak správně píšete) demotivovalo k tomu pracovat na 100%, abych pak sledoval, jak chodí peníze na „nemakačenky“. To si jinak ČR zajistí odliv mozků do zahraničí.

  5. Předpokládám že průzkum se nedělal mezi lidmi s vysokým příjmem 🙂 To by to dopoadlo jinak. Aneb daň za úspěch…

  6. Progrese zdanění příjmů je u nás mizerná. Máme 15 % pro příjem do cca 86 000 EUR/rok a pak 23 %. Jedná se o téměř nejmenší zdanění mezd v EU. To i takové Polsko má daně podstatně větší – 18% do příjmu 18 430 EUR/rok a pak 32%. Když bychom se podívali na Rakousko, tak se dohrabeme k daním jako 42% do 60 000 EUR/rok, 48% do 90 000 EUR/rok, 50% do 1 000 000 EUR/rok a pak 55%. Takové daně by asi u nás nikdo nechtěl, ale něco by se s tím mělo udělat, podle mne jsou zde 2 problémy. 1. Vysoký limit pro větší danění – ten by měl být tak 25 000 EUR/rok (a ne 48 x průměrná mzda) a 2. Větší daň jak 23% pro tento limit – něco jako 40%.

  7. Podle Ústavy si všichni lidé mají být rovni a nesmějí být perzekuováni. Kromě toho ti, co vydělávají víc už vyšší daně platí a nejen ty. Pokud ti co vydělávají málo chtějí aby všichni platili stejně, ok, tak to spočítáme dejme tomu na 15000 měsíčně a všichni ať zaplatí stejně. Nepředpokládám, že se jim to bude líbit. Tyhle sociální experimenty, kdy víc zdaníme ty, kteří se víc snažili, víc se vdělávali, víc makali, nebo mají třeba i 2 práce najednou, oproti těm, kteří byli celý život lempli, nic neumí, o nic se nesnaží, vystačí si s málem, každého, kdo s takovým nápadem příjde, bych nakopal do zadní části těla. Podporovat se mají ti, co se snaží a ne ti, co se nesnaží a pro zlepšení svojí situace nic nedělají.

  8. Ono to není ale tak černobílé, jak se to v diskuzi jeví. Hlavním bodem je stanovení sumy, od které je příjem považován za vyšší, protože toto není právě jednoduché. Pro ty, co argumentují, že by daň měla být rovná pro všechny, je PŘÍKLAD: řekněme, že by daň z příjmu byla 25%, ať se to dobře počítá. Člověk s výdělkem 60 000,- Kč tak zaplatí na dani 15 000,-, 45 000 mu zůstane (ano, pro zjednodušení nepočítáme odvody na soc. a zdrav. poj.), ale člověk s výdělkem 25 000,- odvede na dani 6 250,- a zůstane mu 18 750,-. Pointa je v tom, že s těmi 45 tis vyžijete, ale s těmi 18 je to problém. Na druhou stranu je nespravedlivé, aby lidé, kteří se snaží a makají, mají třeba i dvě práce, platili za tu snahu víc. Ovšem, ne každý, kdo má vyšší příjmy, je má za snahu a makání. Proto tato problematika není tak černobílá a nejde rozhodnout, co je a není spravedlivé. Mezi zeměmi opravdu porovnávat nemůžeme, protože to věc ještě víc komplikuje – jinde jsou vyšší náklady na bydlení, ale zase třeba nákupy je vyjdou i na polovinu toho co u nás, apod. Pokud bychom chtěli dělat srovnání mezi zeměmi, musíme vzít v úvahu kompletně všechno = nereálné! Je možná cesta, ale ta u nás nikdy neprojde – snížit platy poslanců, sevřít nůžky mezi platy. Ano, odborník na svém místě by měl mít víc, než nekvalifikovaný pracovník, ale je rozdíl mít plat v čistém 18900,- a 243 800,-, to není v pořádku. Pozor, nezaměňovat plat a zisk, pokud někdo sám na sebe vydělá tolik, je to jeho zásluha, pokud už ale zaměstnává lidi a vydělává i díky svým zaměstnancům, už to není jen jeho zásluha, ale celé firmy! Jak píšu – velmi komplikované, mnohobarevné…

  9. Vzhledem k deficitu státní pokladny dojde i na toto a příjmy budou více zdaněny. Stát si nemůže půjčovat stále dokola….

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Na přestupném roce vydělá stát miliardy korun

Přestupný rok má na ekonomiku samozřejmě vliv. Je to jeden den k dobru. Ovšem jak pro koho. Na přestupném roce, tedy na dnešním dni „navíc“, vydělávají extra peníze třeba lidé, kteří jsou placeni od hodiny. Naopak …

Hypotéky a dotace. Chudí sponzorují bohaté

Lidé obvykle kritizují českou vládu, protože nevědí, co se děje v zahraničí. Nicméně v zahraničí je to často ještě mnohem horší než u nás. Příkladem může být Polsko, kde předchozí vláda Jarosława Kaczyńského …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Zpackané zvětšení prsou i vypadlou korunku můžete reklamovat

Poradna
Celé měsíce se k návštěvě plastické chirurgie odhodláváte, představujete si, jaký bude výsledek, ale ten ani v nejmenším neodpovídá tomu, co jste si vysnili. Kromě nespokojenosti a výčitek můžete však využít i institut reklamace, kterou si obvykle spojujeme se spotřebním zbožím.