Podle výzkumu, kterého se zúčastnila bezmála tisícovka dotazovaných, téměř šedesát procent Čechů podporuje progresivní zdanění. „Necelé tři pětiny Čechů se vyslovují pro progresivní zdanění příjmů, respektive pro to, aby lidé s vyššími příjmy odváděli na daních vyšší procento ze svých příjmů než lidé s nižšími příjmy,“ uvádí se v průzkumu.
Z tohoto postoje pak vyplývá další závěr průzkumu, podle něhož většina lidí nepovažuje současné rozložení daní za příliš spravedlivé. „Česká veřejnost se spíše kloní k názoru, že daně lidí s vysokými příjmy u nás jsou nízké, u lidí s průměrnými příjmy jsou daně vnímány nejčastěji jako přiměřené a v případě lidí s nízkými příjmy převládá názor, že jejich daně jsou vysoké,“ potvrzují autoři šetření.
Nespravedlivé daně
Převedeno na čísla: Jen 18 procent občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy za vysoké, 29 procent je označilo za přiměřené a 43 procent za nízké (a z nich 8 procent dokonce za „příliš nízké“, pozn. aut.).
Daně lidí s průměrným příjmem jsou necelými dvěma pětinami (39 %) občanů hodnoceny jako vysoké, asi polovina (51 %) občanů je hodnotí jako přiměřené a za nízké je označila dvě procenta dotázaných.
Daně lidí s nízkým příjmem vidí tři pětiny (59 %) občanů jako vysoké (z toho 20 procent je pokládá dokonce za „příliš vysoké“), téměř třetina (31 %) občanů je má za přiměřené a dvě procent je pokládají za nízké.
„Z těchto celkových výsledků lze usoudit, že většina veřejnosti nepovažuje rozložení daňového břemene mezi jednotlivé příjmové skupiny obyvatelstva za příliš spravedlivé. Nadměrnou zátěž nesou podle převládajícího mínění lidé s nízkými příjmy, přičemž výše daní u skupiny lidí s vysokými příjmy je nejčastěji pokládána za nízkou,“ uvádí průzkum.
Nesrozumitelný systém
CVVM současně připomnělo, že s daňovou progresí momentálně souhlasí méně lidí, než tomu bylo začátkem tisíciletí. Největší podporu měla v roce 2008, kdy byla o 16 procentních bodů vyšší než dnes.
„Aktuální výsledek potvrzuje dlouhodobý trend, že podpora progresivního zdanění příjmů je v posledních letech nižší, než bývala před 15 až 20 lety,” konstatovali autoři průzkumu. Častěji preferují vyšší zdanění lidí s vysokými příjmy starší lidé, ti, kteří vnímají svou ekonomickou situaci jako špatnou, a levicově orientovaní voliči.
Vedle otázek, které se týkaly daňové progrese, šetření zjišťovalo také to, zda lidé podle svého vlastního mínění rozumí současnému daňovému systému v České republice. Závěry nejsou příliš pozitivní.
„Daňovému systému nerozumí necelé tři pětiny (57 %) občanů, zatímco téměř dvě pětiny (38 %) jej podle vlastního vyjádření chápe,“ uvádí průzkum, podle něhož se ale situace zlepšuje: „Oproti předchozímu šetření z prosince 2019 zde došlo k významnému posunu odpovědí ve prospěch porozumění systému daní.“
Pokles reálné mzdy
Názory lidí na výši daní je pochopitelně ovlivněn jejich reálnými příjmy. Podle analýzy Českého statistického úřadu se průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně zvýšila o 7,7 procenta na 43 193 korun. Jenže po započtení inflace se reálně snížila o 3,1 procenta. Reálná mzda tak klesla sedmé čtvrtletí v řadě.
„Meziroční poklesy se však zmírňují a za samotný letošní rok by již mzdy reálně neklesaly, příčina tkví v loňské základně. Reálný mzdový růst se odvíjí především od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním druhém čtvrtletí dosáhl 11,1 procenta, což byla značně vysoká hodnota, ovšem nejnižší od prvního čtvrtletí 2022,“ uvedli statistici v analýze.
Podle absolutní úrovně výdělků nicméně zůstala Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tam byla bezmála 53 tisíc korun. Na druhém místě se drží Středočeský kraj s průměrnou mzdou kolem 45,5 tisíce a na třetím byl Jihomoravský s necelými 42 tisíci korunami.
