Stejně jako v předchozích letech mají dluhy spíše muži (53 % dlužníků), kteří mají také mírně vyšší závazky – v průměru skoro 28,7 tisíce korun.
Nejvíce Čechů s dluhy pochází z Moravskoslezského kraje, jde téměř o 16 procent českých dlužníků s průměrným dluhem necelých 25,9 tisíce korun. Následuje Ústecký kraj s 13 procenty dlužníků a průměrným dluhem 25,7 tisíce korun a Středočeský kraj s 11 procenty dlužníků a průměrnou výší závazků téměř 27,3 tisíce.
Výjimečná Praha
Zajímavostí je, že jen něco málo přes sedm procent dlužníků pochází z Prahy, ale jejich průměrný dluh je nejvyšší z celé republiky – více než 30 tisíc korun. Necelých 29 tisíc korun dluží lidé z Karlovarského kraje, ze kterého pochází necelá čtyři procenta dlužníků. Nejméně dlužníků má kraj Vysočina (přes 3 %) s průměrným dluhem necelých 27,5 tisíce korun.
„I přes potíže, do kterých se mnoho rodin v loňském roce dostalo vlivem koronavirové pandemie, vidíme pozitivní trend pozvolného snižování zadluženosti. Na konci března loňského roku se začal u lidí projevovat velký strach o své vlastní zdraví a zdraví svých blízkých, ale i ze ztráty zaměstnání, a lidé začali více šetřit v obavě, zda budou schopni platit nejnutnější výdaje, například jídlo nebo léky,“ řekla Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.
Lidé podle ní více zvažovali, jestli budou mít prostředky na splátky spotřebitelských úvěrů. „V tomto kontextu je pozitivní zjištění, že podle analýzy je relativně nízký podíl dlužníků v nejmladší i naopak nejstarší věkové kategorii,“ dodala.
Dluhy produktivního věku
Češi mají finanční závazky především v produktivním věku. Přes 27 procent českých dlužníků je ve věku mezi 35 až 44 lety a jejich průměrný dluh činí necelých 26,4 tisíce korun. Věková kategorie 45 až 54 let reprezentuje téměř 24 procenta dlužníků s průměrným dluhem přes 32 tisíce korun.
Jen něco přes jedno procento dlužníků s průměrem okolo 13,5 tisíce korun spadá do věkové kategorie 18 až 24 let. Více než 11 procent dlužníků je ve věku nad 65 let a v průměru dluží necelých 29 tisíc.
„Z naší analýzy také vyplývá, že více než polovina dlužníků svoje závazky zatím ani nezačala splácet. I když dlužník z nějakého důvodu nemůže aktuálně splácet, je nezbytné, aby kontaktoval věřitele, vysvětlil jim situaci a aby společně našli postup, jak takovou situaci řešit,“ uvedla ředitelka společnosti a dodala, že téměř čtvrtina dlužníků má více než jeden dluh a každý dvacátý má tři a více nesplacených dluhů.
Nejtěžší rok
Letošní rok ale může pozitivní trend ve snižování zadlužení změnit. Odborníci upozorňují například na to, že se mnohé rodiny mohou dostat do finančních potíží poté, co skončí různé vládní záchranné programy, které v důsledku vedou k udržování umělé zaměstnanosti.
„Pro statisíce českých domácností bude rok 2021 nejtěžším za posledních bezmála deset let,“ upozornil například ekonom Lukáš Kovanda.
Do potíží se mohou dostat například majitelé restaurací, kteří museli své provozovny zavřít, už vyčerpali všechny své úspory, a aby přežili ještě aspoň pár měsíců, vzali si půjčky. Podobně na tom mohou být i živnostníci a podnikatelé v cestovním ruchu nebo kultuře.
Klub svobodných matek zase před časem upozornil, že většina českých matek-samoživitelek neměla už před epidemií žádné úspory nebo měla v záloze jen několik tisíc korun. Krize podle organizace postihla nejvíce ty samoživitelky, které před pandemií pracovaly a byly na státu zcela nezávislé. Jenže právě vzhledem k předchozím příjmům si až třetina z nich musela vzít půjčku, aby uživila sebe a své děti.
