Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl tuzemský hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí o 0,3 procenta oproti prvnímu kvartálu a meziročně o 0,6 procenta (původně 0,4 %, pozn. aut.). Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu. Negativní vliv měla změna stavu zásob.
Hlavními faktory růstu byly zejména rostoucí výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob,“ okomentoval údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Ekonomika se nenadechla
Podle Petra Kymličky, partnera poradenské skupiny Moore Czech Republic, česká ekonomika dál pokračuje ve velmi mírném růstu, který započala už v posledním čtvrtletí loňského roku. „Bohužel však ve skutečnosti stále nemůže ‚nabrat dech‘ a pohybuje se nebezpečně blízko hranice stagnace,“ sdělil Kymlička v komentáři pro faei.cz.
„Vývoj německé ekonomiky, na které je ta česká silně závislá, přitom nedává pozitivní výhled ani na zbytek letošního roku,“ zdůraznil. Pozitivně růst HDP podpořily podle něho zejména vyšší výdaje na konečnou spotřebu, které narostly meziročně o 2 procenta a mezičtvrtletně o 0,6 procenta.
Významněji se však zvýšily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, které se mezičtvrtletně narostly o 1,5 procenta a meziročně dokonce o 4,3 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně zvýšily o 0,2 procenta a meziročně o jedno procento.
„Potvrzují se tak výsledky posledních konjunkturálních průzkumů; Češi jsou ohledně výdajů opatrnější a na budoucnost české ekonomiky pohlížejí s nedůvěrou. Čeští spotřebitelé očekávají zhoršení ekonomiky, v červenci navíc stoupl počet domácností, které hodnotily svou současnou finanční situaci hůře než v předchozích dvanácti měsících,“ uvedl Kymlička.
Dodal, že hrubá přidaná hodnota ve druhém čtvrtletí vzrostla v porovnání s prvním kvartálem o 0,5 procenta, meziročně pak o 0,1 procenta. Do tohoto růstu se promítl zejména výsledek ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, který dosáhl navýšení o 2,3 procenta.
Podpořilo ho také peněžnictví a pojišťovnictví spolu s profesními, vědeckými, technickými a administrativními činnostmi, naopak zpracovatelský průmysl zaznamenal pokles o 1,7 procenta. „Tyto údaje oprávněně vzbuzují obavy o další vývoj české ekonomiky,“ upozornil Petr Kymlička.
„To je zřejmé i z Indikátoru důvěry podnikatelů, který v červenci poklesl o 2,9 bodu na hodnotu 94,5, přičemž zhoršení ekonomického sentimentu mezi podnikateli nejvíce ovlivnilo právě odvětví průmyslu,“ dodal partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Pokračuje opatrný růst
O opatrném růstu tuzemské ekonomiky se ve svém komentáři pro faei.cz zmiňuje rovněž Martin Kron, analytik Raiffeisenbank. „Česká ekonomika se v průběhu tohoto roku odrazila ode dna, ač poměrně rozvážně,“ konstatoval Kron. Na rozdíl od „mírně skeptického“ Petra Kymličky z Moore Czech Republic pozitivně hodnotí vliv domácí poptávky na růst HDP.
„Nápomocnou ruku nabídly domácnosti, které ve větší míře utrácejí. Útraty byly mezičtvrtletně vyšší o 0,2 procenta a meziročně o rovné procento. V meziročním srovnání rostly zejména výdaje na nákup krátkodobé spotřeby a služeb, což ovšem na druhé straně udržuje vyšší inflaci právě v oblasti služeb, kde se tak tudíž zatím ČNB stále nepodařilo udusit jedno z posledních inflačních ohnisek,“ sdělil Kron.
Odhadl, že investiční aktivita by měla zrychlit v příštím roce, kdy se půjčené peníze stanou levnějšími s tím, jak bude tuzemská centrální banka pokračovat v cyklu snižování sazeb, který by měl vrcholit právě v roce 2025. Zahraniční poptávka je ale podle Krona stále utlumená, když vývoz mezičtvrtletně sice stoupl o 0,6 procenta, ale růst dovozu byl rychlejší (+0,7 %).
„V průběhu zbývající části letošního roku očekáváme velmi mírné oživení v Německu a v eurozóně, nicméně nelze vyloučit, že se ekonomická aktivita v zahraničí zvýší až v příštím roce. To je hlavní riziko pro již ne příliš zářivý růst české ekonomiky. Za celý letošní rok se růst české ekonomiky bude pohybovat okolo jednoho procenta,“ odhaduje analytik Raiffeisenbank.
Tahounem je domácí poptávka
S tím, že domácí poptávka (spotřeba a investice) táhne ekonomiku, souhlasí rovněž Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. I tak je podle něho trochu překvapivé zpomalení dynamiky spotřebitelské poptávky: „Reálné útraty domácností vzrostly mezikvartálně ‚pouze‘ o 0,2 procenta, což v kombinaci s pěti měsíci klesající spotřebitelskou důvěrou nevypadá příliš optimisticky.“
„Zdá se, že část domácností začíná mít obavy z ‚udržitelnosti‘ nízké inflace (na dovolených mohly okusit vyšší inflaci služeb) a současně přece jen lehce vzrostla míra nezaměstnanosti. I tak předpokládáme, že vzhledem k vysoké míře úspor a pokračujícímu růstu reálných mezd budou reálné výdaje domácností dál růst,“ uvedl Bureš v komentáři pro faei.cz.
Ekonomiku podle jeho názoru v tuto chvíli brzdí slabá poptávka ze zahraničí a pokračující pokles zásob. „V příštím roce by měla zahraniční poptávka růst rychleji, stejně tak jako investice. Jejich dovozní náročnost však může pozitivní příspěvek zahraničního obchodu viditelně omezovat,“ upozornil Jan Bureš.
Právě kvůli stále pomalému ekonomickému oživení upravila Patria Finance svůj odhad růstu pro konec tohoto roku a lehce zvýšila odhady pro začátek roku příštího. „Nově tak předpokládáme v roce 2024 růst o 1,1 procenta oproti původním 1,3 procenta a v roce 2025 pak zrychlení růstu na 2,7 procenta oproti původním 2,9 procenta,“ řekl Bureš.
Útraty zůstávají za očekáváním
Také podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera se sice útraty domácností zvyšují, jejich růstové tempo ale spíše zaostává za očekáváními. „Reálné mzdy rostou, avšak s ohledem na předchozí hluboký propad jen umírněným tempem,“ uvedl Gürtler v komentáři pro faei.cz.
Podle něho jsou na tom lépe fixní investice, jejichž objem ve druhém čtvrtletí převyšoval předpandemickou úroveň o výrazných 10,6 procenta. Ve shodě s dalšími analytiky pak ekonom Komerční banky konstatoval, že zahraničí poptávka české ekonomice také opět nepomohla. Uvedl předpoklad, že i ve druhé polovině roku bude tempo ekonomiky udávat hlavně domácí poptávka.
„Poptávka po průmyslovém zboží poklesla celosvětově. Navíc pravděpodobně postupně odeznívá příznivý efekt dokončování a vývozu dříve rozpracované produkce či vypořádávání dříve uzavřených objednávek. Vliv ale mohou mít i obnovené problémy s dodávkami dílů v automobilovém průmyslu,“ uvedl Gürtler.
„Poslední vývoj tržeb v maloobchodu a službách ovšem zaostává za odhady a po předchozím zlepšení se začal opět zhoršovat i spotřebitelský sentiment. To vše podle nás ukazuje na to, že oživení spotřeby domácností bude pouze pozvolné. Po loňské stagnaci tak letos očekáváme jen umírněný růst ekonomiky o 0,7 procenta,“ dodal Martin Gürtler z Komerční banky.
Průmysl vyskladňuje
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, je ve svém komentáři pro faei.cz poměrně optimistický. „Ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla rychleji, než se myslelo. „Lidé se osmělují k nákupům, chabý průmysl ‚zachraňuje‘ vyskladňování,“ konstatoval Kovanda. Zlepšená čísla zveřejněná ČSÚ jsou podle něj o to pozitivnější, že druhé čtvrtletí přineslo poměrně chabá čísla zejména z průmyslu.
„Přes slabý výkon průmyslu ovšem zahraniční poptávka přispěla ve druhém čtvrtletí k růstu české ekonomiky pozitivně. Část ochromené průmyslové výroby totiž v rámci vývozu muselo zastat vyskladňování zásob již vyrobeného průmyslového zboží. Právě vyskladňování – tedy změna stavu zásob – bylo klíčovým faktorem, jenž ve druhém čtvrtletí stahoval ekonomiku dolů,“ vysvětlil.
Naopak nahoru ji táhla spotřeba domácností. „Domácnosti se během druhého kvartálu dále, leč opatrně osmělovaly k nákupům a útratám, jež zůstávaly ještě do konce loňska chabé. Dokonce se česká ekonomika nacházela ve spotřebitelské recesi. Ta však vzala zasvé s odezněním inflace a energetické drahoty a nenaplněním obav z možných dopadů konsolidačního balíčku,“ uvedl Kovanda.
Letos by česká ekonomika podle jeho odhadu měla přidat rovné jedno procento. „V roce příštím pak její růst zrychlí na 2,5 procenta ruku v ruce s dalším poklesem úrokových sazeb, přetrvávající nízkou mírou nezaměstnanosti a dalším nárůstem spotřeby jak domácností, tak vlády, která ve volebním roce změkčí svoji snahu o konsolidaci veřejných rozpočtů,“ dodal hlavní ekonom Trinity Bank.
