Pro spoustu dětí jsou školní lyžařské zájezdy často jedinou možností, jak se se zimními sporty seznámit, protože za běžných okolností jsou pro ně nedostupnou zábavou. Neméně důležitý je ale i sociální aspekt a sbližování kolektivu mimo prostor školy.
1. Školy mají rok od roku větší problémy s naplněním lyžařských výcviků. Zásadním důvodem je jejich finanční náročnost.
2. Rodiče mohou čerpat příspěvek od zdravotní pojišťovny. Jeho výše se v jednotlivých pojišťovnách liší. Není nijak podmíněn příjmem domácnosti.
3. Možnost získat příspěvek nabízejí i některé obce a při splnění daných podmínek i úřad práce. Připravená pomoci znevýhodněným žákům je i řada škol.
Jak si ale poradit se situací, že rozpočet řady rodin není na tyto mimořádné výdaje připraven? Musejí vyřešit, kde vzít na pobyt, stravu i skipas. Vzhledem k tomu, že v naprosté většině případů tyto rodiny samy nelyžují, nemívají děti k dispozici ani vlastní vybavení.
Jistě, sjezdové i běžecké lyže lze zapůjčit, ale pokud nenajdete ochotného známého, týdenní půjčovné lyží, hůlek, bot a helmy vyjde na cca 3 000 korun. Další peníze spolkne nákup lyžařského oblečení, bez nějž se dítě také neobejde. I pokud bychom kupovali bundu, kalhoty a rukavice z druhé ruky, stejně se na méně než 1 500 pravděpodobně nedostaneme.
Deset tisíc je standard
„U nás stál týdenní lyžařský zájezd sedm tisíc korun. V nich mají děti zajištěno ubytování a plnou penzi. Zvlášť platí za skipasy, ale protože jezdíme do menšího střediska a sjezdovky kombinujeme s běžkami, utratí relativně přijatelných 1 500 korun,“ říká učitel tělocviku z pražského víceletého gymnázia.
Pokud škola míří třeba do Špindlerova Mlýna, ceny za ubytování i lyžování budou samozřejmě vyšší. Na druhou stranu, skiareály poskytují školním skupinám velmi výrazné slevy ve srovnání s cenami běžných skipasů.
Pro srovnání – šestidenní permanentka, zakoupená v rámci školní skupiny, stojí ve Špindlerově Mlýně 2 460 Kč pro juniory (12 až 18 let). Cena pro mladší dvanácti let je ještě o 310 korun nižší.
Jestliže stejný skipas budete chtít zakoupit individuálně, u dětského se dostanete na cenu kolem 4 000 korun, za juniorský dáte o přibližně 500 Kč více. Přesné částky se liší v závislosti na konkrétním termínu.
Řada rodičů tak chce dítěti tento zážitek poskytnout i s ohledem na fakt, že v rámci rodinné dovolené by tyto náklady byly výrazně vyšší a při započtení všech členů domácnosti zcela neúnosné.
Žádejte u své pojišťovny
Dobrou zprávou je, že existují cesty, jak finanční zátěž sportovních pobytů aspoň trochu snížit. Zásadní je, aby se rodiče sami aktivně zajímali, jaké možnosti konkrétně v jejich případě připadají v úvahu. Často tyto příležitosti nejsou veřejně komunikovány a řada rodičů si na lyžařský výcvik svého dítěte půjčuje peníze, místo aby čerpali příspěvek.
Jednou z možností je požádat o příspěvek zdravotní pojišťovnu, pokud tento benefit svým klientům nabízí. Největší česká zdravotní pojišťovna, VZP ČR, svůj příspěvek na sportovní aktivity dětí od roku 2024 zdvojnásobila a zahrnula do něj i lyžařské výcviky. O příspěvek ve výši 2 000 korun je možné žádat prostřednictvím formuláře, který škola po skončení lyžáku potvrdí.
„VZP akceptuje kurzy pořádané nejen základní školou, ale také školou mateřskou či školou střední. Příspěvek je možné využít také na lyžařské kurzy pořádané domovy dětí a mládeže a dětskými domovy. Podmínkou vždy je, aby se jednalo o kurz v délce trvání minimálně pěti po době jdoucích kalendářních dní,“ stojí v informacích na webu VZP ČR.
Až 1 500 Kč nabízí mimo jiné na lyžařské pobyty Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR, Vojenská oborová zdravotní pojišťovna nabízí tisícovku, 500 korun zájemcům přispěje Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.
Pozor však na to, že tento příspěvek bývá ve stejné kategorii jako pomoc na úhradu sportovního kroužku. Kdo si tedy nechal v daném roce proplatit například kroužek fotbalu, na lyžák už další peníze nedostane.
Přispívají obce i školy
Se snížením finanční zátěže však nemusejí pomáhat jen pojišťovny, cest je více. Někde příspěvek poskytují obce či kraje. Při splnění určitých podmínek čerpání peněz umožňuje například Praha ze svého fondu solidarity. O přidělení dotace pak nerozhodují úředníci na magistrátu, ale přímo ředitelé školního zařízení, které dítě navštěvuje.
Kromě trvalého bydliště v Praze je nutné, aby zákonný zástupce čerpal jeden nebo více sociálních příspěvků (na bydlení, dávku v hmotné nouzi, na dítě, dávky pěstounské péče, pozn. aut.), čelil exekuci nebo byl v insolvenci, případně mu při zaplacení bydlení zbylo méně než 200 korun na osobu a den.
Osoby v hmotné nouzi se mohou obrátit též na příslušnou pobočku úřadu práce. Příspěvek spadá do Mimořádné okamžité pomoci. Ta mimo jiné pamatuje na náklady související se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně – právní ochranou dětí.
Úřad zkoumá, zda je účast dítěte na lyžařském kurzu, případně táboře nebo zájmovém kroužku, nezbytná a zda neexistuje levnější alternativa, která by splňovala daný účel. Výše dávky není v tomto případě jinak omezena, teoreticky tak může úřad proplatit celý kurz.
Podmínkou zůstává, že součet poskytnutých dávek během kalendářního roku nesmí překročit desetinásobek životního minima jednotlivce. To je v roce 2025 stanoveno na 4 860 korun.
I samotné školy jsou často schopny znevýhodněným žákům pomoci, aby se mohli kurzu zúčastnit – někde „jen“ zapůjčením vybavení, jinde i finančním příspěvkem v rámci sociálního fondu SRPŠ.
POZNÁMKA REDAKCE: Tento článek nebyl vygenerován pomocí umělé inteligence (AI) ani ve spolupráci s ní.
