Když nad tím přemýšlím, tak profese a povolání, které jste si vybral, asi nemůžeme zařadit mezi úplně nejvýnosnější. Asi jste měl jiné metriky pro zvolení svého oboru, než bohatství.
Faktem je, že kněžství není úplně výdělečným oborem. Už jsem to jednou řekl nahlas, tak proč to nezopakovat. Čistého máme 16 500 korun, někdy to je až 17 000 měsíčně, což není na zbohatnutí. Moje farářské působení v Lechovicích je drahým koníčkem.
Molekulární biologie je dnes byznysem, já se však živím tím, že na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy učím lékařskou etiku, což patří do teoretických oborů. A to je zase obor, který není úplně lukrativní. Protože nemám rodinu a nemám děti, tak nejlepší je, když jdete z práce, a máte pocit, že vámi něco zůstalo a že to nebylo zbytečné. A ten pocit mám.
Vy jste si to zvolil ještě za minulého režimu. Proto předpokládám, že vás to něčím oslovilo a bavilo.
Od čtyř let jsem určitě věděl, že budu biologem a cestovatelem. Měl jsem výhodu výborné rodiny. Strýc Jiří Vácha, dnes slavný profesor na medicíně, nás tahal už od nejmladších let svítit na noční motýly, vzpomínám na pitvu žáby, nebo na výpravy za ptáky. Seznámil nás s brněnskou partou zoologů i ornitologů.
To byli jeden vedle druhého extrémně laskaví lidé. Mládí jsem v tomto smyslu měl absolutně famózní. Ti nejlepší vědci nelitovali svého času a starali se o malé chlapce. Učili nás všechno, co víme, a zapalovali v nás badatelský plamen.
Potom jsem se zamiloval do molekulární biologie. Tehdy to bylo obrovské novum, dnes je to etablovaná věda. Byli jsme trošku za exoty, protože jsme dělali laboratorní biologii. Byl jsem mezi lidmi, které bavila příroda, kteří ji zkoumali a nelitovali volného času.
To pro mě bylo obrovským impulsem. V průběhu studia jsem se rozhodl stát katolickým knězem. Vášeň pro jedno i pro druhé ve mně zůstala. Ačkoliv mé obory nejsou super lukrativní, ale jsem za svou trajektorii života rád.
Pojďme trošku poodhalit pokličku moderní biologie. Všimnul jsem si, že jste autorem výroku, že věda již vyvrátila rasismus. To mě zaujalo. Mohl byste to trošku rozvinout?
Někdy v 1986 někoho poprvé napadlo, že bychom mohli přečíst celý genom člověka. To tenkrát bylo naprosto mimo fantazii. Když tato myšlenka přišla, začali se všichni příšerně bát toho, že tady bude novodobá eugenika. Abychom pochopili atmosféru, musíme trochu znát dějiny Evropy 19. a 20. století. Najednou se všichni začali bát osvětimské rampy, že někdo bude říkat, kdo je a kdo už není člověkem.
To znamená, že některý prototyp se přiblíží k božskému ideálu, zatímco ostatní budou horšími kopiemi?
Přesně tak. Na jedné straně bude platónský ideál a lidé budou tu více, tu méně dokonalými obrazy toho dokonalého genomu. Naštěstí se to nepotvrdilo. Tehdy vznikl projekt Ethical, Legal and Social Implications (ELSI), což byl a doposud je nejbohatěji dotovaný a největší etický projekt v dějinách této planety.
Vedlejším efektem tohoto projektu bylo překvapivé zjištění, že se potvrdila takzvaná hypotéza pramáti Evy. Zjistili jsme, že osm miliard lidí pochází z poměrně malé populace, která tady mohla být někdy před 150 000 lety. Že z této maličké populace jsme se všichni rozšířili. Jsme všichni opravdu v podstatě bratranci a sestřenice, pocházíme z maličké populace.
Nevíme přesně, ale mohlo to být jen pár tisíc jedinců. Proto říkáme, že pod naší kůží, ať má jakoukoliv barvu, jsme všichni Afričané. Kupodivu je osm miliard lidí k sobě blíže, než parta šimpanzů z rezervace Gombe, nebo jedna parta goril z jedné hory. To je dáno tím, že oni byli hojní a my vzácní. Naše malá populace byla tak úspěšná, což znamená, že jsme lépe využívali zdroje.
Tím jsme porazili neandrtálce, ne tím, že bychom s nimi bojovali, ale byli jsme lepší, měli jsme více potomků, využívali jsme lépe zdroje prostředí. Tím jsme ovládli zemi. Rasismus je biologicky mrtvý. To byl nezamýšlený efekt projektu zkoumání lidského genomu. Rasismus nemůžete ospravedlňovat biologicky. Lidé jsou extrémně geneticky kompaktní. Rasismus nemá biologicky místo.
Šel jsem do této diskuze s tím, že budu za hloupějšího. Adam a Eva byli černoši, měli malé potomstvo, které se postupně rozmnožovalo. Putovalo na sever a přitom ztráceli černou barvu kůže. Jak je možné, že když putovali na východ, že kůže ještě zežloutla?
Je to úplně jinak. Příběh Adama a Evy je příběhem biblickým. To je pochopitelně příběh metaforický. Před 100 tisíci lety bylo na Zemi pořádně živo. Bylo tady několik druhů lidí. Byli jsme tady my, Neandrtálci, Denisované, Homo floresiensis, Homo luzonensis. Představujeme si, že kolébkou lidstva je Afrika. To je ten příběh biologický. Chování bohužel nezkamení. Nacházíme pouze kosti, nebo artefakty.
Adam a Eva je biblickým a metaforickým příběhem. Když jsem prohlásil hypotézu mitochondriální Evy, tak jsou to metafory. Proč právě ženy? Takzvaná mitochondriální DNA se dědí vždycky jenom v linii žen. To znamená všechny mitochondrie v mých buňkách, které teď ve svém těle mám, jsem zdědil po paní Váchové a je zdědila po mé babičce.
Podobně se dělá Ypsilon chromozomový Adam. Biblický příběh je úplně jiný. Nehraje si na to, že je to protobiologie, nebo protomýtus. Tehdejší představa, že Bůh stvořil celé lidstvo, je méně extravagantní a méně šílená, než dnešní představa, že je všechno schované v jedné buňce, z níž se vyvine člověk.
Mnoho lidí napadá, že když další a další generace směřují neustále někam dopředu, anebo o tom takto nejde hovořit a vývoj je spíše náhodný?
Evoluce existuje stále. Koneckonců po návštěvě hradů a zámků si všichni s humorem uvědomí, jak měli malé dveře. Evoluce funguje i u našeho druhu, byť podivně. Protože v podstatě všechny naše děti přežijí. Už tam není přírodní výběr. Už tam není darwinovský přírodní výběr, nicméně evoluce stále existuje.
V průběhu dějin od prvohor dál najednou vnímáme zvláštní věc, protože ono to nejde jenom doprava, nebo doleva. Jde to spíše k směrem k větší komplexitě. Úplně přesně nevíme proč, ale možná třeba protože komplexnější organismus lépe využívá zdroje prostředí. Pořád vznikají organismy, které jsou složitější a složitější.
Někdy to jde ale směrem ke zjednodušování. Jsme druhem, který si evoluci vzal do svých rukou. V listopadu 2018 jistý doktor v Hongkongu oznámil, že cíleně změnil geny dvou jednovaječných dvojčat. Poprvé v dějinách evoluce začala hmota cíleně proměňovat sama sebe. Náš druh začal měnit svůj genom. Německý filozof Hans Jonas se ptá, na co chcete šlechtit lidi. Co je lepší? Vřelé srdce, nebo chladný rozum? To, co platí u zvířat, zkrátka neplatí u lidí. Krása lidství je v rozmanitosti.
Autor je spolupracovník redakce. Další jeho rozhovory se zajímavými osobnostmi najdete na Offline Štěpána Křečka (Redakčně upraveno)
Neidealizujte problem. Existuje take kulturni rasizmus, se kterym se musi v nejblizsi dobe E vyporadat. Neni mozne donekonecna prijimat migranty z jine kultury, vyrostle v jinem – nekompaktibilnim rodinnem prostredi a jine etice…
I nabozenstvi zde hraje urcitou neopominutelnou roli. E neni nafukovaci a nadmerna ekonomicka migrace parazituje na nasem generace budovanem bohatstvi a predevsim jak je patrno znacne zhorsuje bezpecnost v nasich zemich !!