Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit všem svým zaměstnancům bezpečné pracovní prostředí a vyhnout se rizikům, která by mohla ohrozit jejich zdraví. Mezi rizikové faktory na pracovišti lze počítat i extrémní teploty.
1. Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit bezpečné pracovní prostředí a vyhnout se rizikům, která by mohla ohrozit zdraví zaměstanců. Mezi rizikové faktory na pracovišti patří i extrémní teploty.
2. Legislativa možnou zátěž teplem kategorizuje podle pracovní zátěže a výše energetického výdeje jednotlivých profesí.
3. Zaměstnanci mají při vysokých teplotách nárok na ochranné nápoje, případně přestávky v práci. Případné zkrácení pracovní doby je ale zcela v kompetenci zaměstnavatele.
Rizika spojená s vysokými teplotami přitom nejsou nijak banální – od dehydratace, přes úpal a úžeh až po tepelnou vyčerpanost a tepelný šok, který může v extrémních případech vést až k úmrtí. Otázku teploty na pracovišti v České republice a s ní spojená práva zaměstnanců upravují dva zákony – 361/2007 Sb. o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a zákonem č. 262/2006 Sb. zákoníku práce.
Teplota na pracovišti nemá vliv jen na komfort zaměstnanců, ale potenciálně také na jejich pracovní výkonnost i zdraví. Je vhodné, aby zejména pracovníci na fyzicky náročných pozicích byli dobře informováni a proškoleni ohledně možných rizik spojených s vysokými teplotami na pracovišti a opatřeních k jejich ochraně.
I klimatizace má svá omezení
Nařízení stanovují, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby teplota na pracovišti byla úměrná ročnímu období a typu vykonávané práce.
Jestliže není možné dosáhnout přiměřených teplot, musí zaměstnavatel přijmout opatření, jako je zajištění vhodného oblečení, pitného režimu, ochranných nápojů a povinných přestávek.
Zaměstnavatel má řadu možností, jak snesitelnou teplotu na pracovišti zajišťovat. Může využívat obyčejné větrání, chladící panely nebo třeba rozprašovače.
Jestliže je prostor chlazen klimatizací, musí její používání splňovat dané podmínky. Rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou nesmí být vyšší než 5 nebo 6 stupňů. Při větším rozdílu by zaměstnancům hrozilo nachlazení.
Kvůli teplu práce nekončí
Možná zátěž teplem na pracovišti je kategorizována na základě pracovní zátěže a výše energetického výdeje jednotlivých profesí. Pro práci, která je vykonávána převážně vsedě a nevyžaduje velkou fyzickou aktivitu, je maximální povolená teplota stanovena na 27 stupňů Celsia.
Lehké manuální práce, jako například řízení osobních vozidel, se smí bez omezení vykonávat až do teploty 26 stupňů a u fyzicky velmi náročných prací, jako je těžba dřeva, je maximální povolená teplota jen 20 stupňů.
Překročení stanovené teploty ale neznamená, že je možné práci „zabalit“ a vyrazit domů. Ani vysoké teploty nikoho nezbavují povinnosti vykonávat sjednanou činnost.
Překročení teplotní hranice je signálem pro zaměstnavatele, že musí začít činit kroky k tomu, aby zvýšil komfort svých zaměstnanců a nevystavoval je zdravotnímu riziku.
Ochranný nápoj je i voda z kohoutku
V případě nevyhovujícího mikroklimatického prostředí na pracovišti, tedy při teplotě vzduchu v kanceláři překračující 31 °C, zaměstnancům náleží právo na ochranné nápoje. Ty mají tělu pomáhat vyrovnávat ztráty z nadměrného pocení.
Nárok na ně vzniká ve chvíli, kdy je ztráta tekutin z organismu potem a dýcháním během 8 hodin větší, než je 1,25 litru. Nápojem by měla být kompenzována tato ztráta alespoň ze 70 procent. Kdy k takto velké ztrátě dochází, je opět pro každou třídu jiné, v závislosti na fyzické náročnosti.
Nepředstavujte si ale, že si z nápojového lístku začnete vybírat, jaký koktejl vám má zaměstnavatel namíchat. Svou povinnost chlebodárce splní i tím, že vám v kanceláři zajistí přístup k pitné vodě.
U fyzicky náročnějších prací, zvláště těch venkovních, bude splnění této podmínky samozřejmě vyžadovat větší zapojení zaměstnavatele. Svým zaměstnancům by měl dodat středně mineralizovanou vodu, která pomůže doplnit ztracené minerální látky.
Obecně ochranný nápoj nesmí obsahovat více než 6,5 procenta cukru, množství alkoholu v něm nesmí překročit jedno procento a pro mladistvé nesmí obsahovat alkohol vůbec.
Co zaměstnavatel povolí, je na něm
Jestliže teplota na pracovišti přesáhne 36 °C, je nutné, aby zaměstnavatel začal uplatňovat režim střídání práce a svým zaměstnancům poskytnul bezpečnostní přestávky, které se počítají do pracovní doby.
Střídáním lehčích a těžších činností se předchází přetížení organismu, během přestávek mají zaměstnanci možnost si odpočinout od vedra například v klimatizované místnosti nebo pod přístřeškem mimo přímé slunce.
Pokud za nejlogičtější úlevu považujete zkrácení pracovní doby, zde záleží na libovůli zaměstnavatele. Řada z nich dřívější odchod povolí i s ohledem na fakt, že ve vysokých teplotách není produktivita práce valná, ale vymahatelný nárok na tuto úlevu zaměstnanci nemají.
Totéž platí pro všechny další výhody nad rámec zákonného minima – práce z domova, volnější dress code, přizpůsobení pracovních směn nebo poskytnutí chladivého oblečení jsou zcela na uvážení zaměstnavatele a nejsou nijak právně vymahatelné.
A co dělat, pokud zaměstnavatel své zákonem stanovené povinnosti ignoruje? Prvním krokem by měla být vždy snaha domluvit se na nápravě přímo s ním. Pokud vaše iniciativa ke zlepšení stavu nevede, zkuste se obrátit na odbory, jestliže jsou na pracovišti činné.
Poslední instancí je pak Státní úřad inspekce práce, který může provést kontrolu a nařídit zavedení příslušných opatření, případně zaměstnavateli uložit pokutu.
