Měli by mít Češi na trhu práce přednost? V Česku už pracuje přes půl milionu cizinců

Během prvních čtyř let od vstupu do EU se počet pracujících cizinců v ČR zdvojnásobil. Počínaje rokem 2008 došlo v důsledku celosvětové ekonomické krize k mírnému poklesu, ale od roku 2011 jich na našem území opět přibývá.

Na konci loňského roku tak pracovní síla cizinců čítala více než půl milionu. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu zpracovaných v analýze poradenské společnosti BDO.

 Psali jsme

Nejen Ukrajinci. Firmy loví zaměstnance i v Rusku nebo Srbsku

Stálý příliv z východu

Více než 80 % zahraniční pracovní síly pochází ze sedmi zemí bývalého východního bloku. Obvykle jde o pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří nacházejí uplatnění ve stavebnictví a výrobním odvětví. „V případě zaměstnanců ze zemí jako jsou Ukrajina a Rumunsko došlo ve sledovaném období k nárůstu o 101 tisíc. Počet těchto pracovníků, kteří v naprosté většině případů vykonávají nízce kvalifikovanou práci, tedy vzrostl o 238 %,“ upozorňuje Lukáš Hendrych z poradenské společnosti BDO.

Výkon práce s nízkou kvalifikací není možné zobecnit pro pracující pocházející z Ruska a Slovenska. Právě náš východní soused je ze 79 sledovaných zemí absolutně největší zásobárnou pracovníků – cizinců pro české hospodářství. V porovnání s rokem 2004 na našem území působí Slováků téměř třikrát více, jejich počet se zvýšil o 125 tisíc.

„Mnoho mladých Slováků studuje české vysoké školy a po jejich absolvování zde zůstávají pracovat. Nachází u nás širší možnosti uplatnění a díky velké podobnosti řeči a kultury nemají problém s aklimatizací,“ vysvětluje Hendrych.

 Psali jsme

25 let od sebe a stále spolu – ale jinak. Jak dnes vnímáme Slováky pracující a žijící v Čechách?

Přibývá vzdělaných cizinců

Zatímco na přelomu tisíciletí jich u nás pracovaly desítky či nižší stovky, v posledních letech jsou zde ekonomicky aktivní tisíce Západoevropanů. Nejvíce – více než sedm tisíc – pochází ze sousedního Německa. Jejich počet se za sledované období ztrojnásobil. Dohromady pak přes patnáct tisíc Západoevropanů pochází z Velké Británie, Francie, Itálie, Španělska a dalších klíčových evropských ekonomik.

„Mnoho zahraničních společností má v ČR centrálu pro trhy střední či východní Evropy. Často sem vysílají expatrianty, pro které atraktivita České republiky v posledních letech vzrostla. Zásadně se zvýšila kvalita života, navíc zde vznikají globální projekty, na nichž se cizinci významně podílí,“ vysvětluje Lukáš Hendrych. Podle něj jde zpravidla o vzdělané specialisty či řídící pracovníky, kteří působí zejména v Praze a Brně.

 Psali jsme

Diverzita na pracovišti? V Česku spíše výjimka

Měli by mít Češi na trhu práce přednost?

Z analýzy společnosti BDO vyplynul ještě jeden zajímavý fakt. Podle statistik od roku 2008 ubylo v Česku zhruba 35 % Vietnamců, kteří jsou v tuzemsku tradičně významnou ekonomicky aktivní národností.

V roce 2008 se jejich počet pohyboval na hranici 50 tisíc. Avšak v průběhu dalších sedmi let nastal výrazný odliv a až v poslední době došlo k mírnému nárůstu nad 30 tisíc pracujících. „V roce 2008 době došlo k legislativní úpravě udělování víz uchazečům o práci z Asie. Opatření přispělo k tomuto negativnímu vývoji, který je patrný i u Japonců či pracovníků z Mongolska,“ vysvětluje Hendrych.

V kontextu s analýzou BDO určitě stojí za povšimnutí nedávný průzkum pro projekt Absolut Tolerance. Nadpoloviční většina (56 %) ze zhruba dvou tisíc dotázaných uvedla, že občan České republiky by měl mít na trhu práce přednost před osobou jiného etnika. Zaměstnavatel by tak měl při výběrovém řízení upřednostnit Čecha, i když by jeho schopnosti a kvality byly nižší.

„České populaci, pokud jde o pracovní trh, chybí tolerance. Češi se bojí, že jim občané jiného etnika budou brát práci,“ komentuje výsledky Tomáš Kučera ze společnosti Rondo Data, která průzkum realizovala.