Měli by mít Češi na trhu práce přednost? V Česku už pracuje přes půl milionu cizinců

Analýza
Nadprůměrně pozitivní ekonomický vývoj Česka a vysoká životní úroveň, která je na obdobné té v západoevropských zemích. To jsou lákadla pro kvalifikované pracovní síly ze zemí severní, západní a jižní Evropy. Od našeho vstupu do EU v roce 2004 v Česku značně přibylo zaměstnaných cizinců z ekonomicky vyspělejších evropských zemí – za prací k nám přišlo 25 tisíc nových pracovníků.
Mnoho zahraničních společností má v ČR centrálu pro trhy střední či východní Evropy. Často sem vysílají expatrianty, pro které atraktivita České republiky v posledních letech vzrostla. Foto: Pixabay

Během prvních čtyř let od vstupu do EU se počet pracujících cizinců v ČR zdvojnásobil. Počínaje rokem 2008 došlo v důsledku celosvětové ekonomické krize k mírnému poklesu, ale od roku 2011 jich na našem území opět přibývá.

Na konci loňského roku tak pracovní síla cizinců čítala více než půl milionu. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu zpracovaných v analýze poradenské společnosti BDO.

PSALI JSME:
Nejen Ukrajinci. Firmy loví zaměstnance i v Rusku nebo Srbsku

Stálý příliv z východu

Více než 80 % zahraniční pracovní síly pochází ze sedmi zemí bývalého východního bloku. Obvykle jde o pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří nacházejí uplatnění ve stavebnictví a výrobním odvětví. „V případě zaměstnanců ze zemí jako jsou Ukrajina a Rumunsko došlo ve sledovaném období k nárůstu o 101 tisíc. Počet těchto pracovníků, kteří v naprosté většině případů vykonávají nízce kvalifikovanou práci, tedy vzrostl o 238 %,“ upozorňuje Lukáš Hendrych z poradenské společnosti BDO.

Výkon práce s nízkou kvalifikací není možné zobecnit pro pracující pocházející z Ruska a Slovenska. Právě náš východní soused je ze 79 sledovaných zemí absolutně největší zásobárnou pracovníků – cizinců pro české hospodářství. V porovnání s rokem 2004 na našem území působí Slováků téměř třikrát více, jejich počet se zvýšil o 125 tisíc.

„Mnoho mladých Slováků studuje české vysoké školy a po jejich absolvování zde zůstávají pracovat. Nachází u nás širší možnosti uplatnění a díky velké podobnosti řeči a kultury nemají problém s aklimatizací,“ vysvětluje Hendrych.

PSALI JSME:
25 let od sebe a stále spolu – ale jinak. Jak dnes vnímáme Slováky pracující a žijící v Čechách?

Přibývá vzdělaných cizinců

Zatímco na přelomu tisíciletí jich u nás pracovaly desítky či nižší stovky, v posledních letech jsou zde ekonomicky aktivní tisíce Západoevropanů. Nejvíce – více než sedm tisíc – pochází ze sousedního Německa. Jejich počet se za sledované období ztrojnásobil. Dohromady pak přes patnáct tisíc Západoevropanů pochází z Velké Británie, Francie, Itálie, Španělska a dalších klíčových evropských ekonomik.

„Mnoho zahraničních společností má v ČR centrálu pro trhy střední či východní Evropy. Často sem vysílají expatrianty, pro které atraktivita České republiky v posledních letech vzrostla. Zásadně se zvýšila kvalita života, navíc zde vznikají globální projekty, na nichž se cizinci významně podílí,“ vysvětluje Lukáš Hendrych. Podle něj jde zpravidla o vzdělané specialisty či řídící pracovníky, kteří působí zejména v Praze a Brně.

PSALI JSME:
Diverzita na pracovišti? V Česku spíše výjimka

Měli by mít Češi na trhu práce přednost?

Z analýzy společnosti BDO vyplynul ještě jeden zajímavý fakt. Podle statistik od roku 2008 ubylo v Česku zhruba 35 % Vietnamců, kteří jsou v tuzemsku tradičně významnou ekonomicky aktivní národností.

V roce 2008 se jejich počet pohyboval na hranici 50 tisíc. Avšak v průběhu dalších sedmi let nastal výrazný odliv a až v poslední době došlo k mírnému nárůstu nad 30 tisíc pracujících. „V roce 2008 době došlo k legislativní úpravě udělování víz uchazečům o práci z Asie. Opatření přispělo k tomuto negativnímu vývoji, který je patrný i u Japonců či pracovníků z Mongolska,“ vysvětluje Hendrych.

V kontextu s analýzou BDO určitě stojí za povšimnutí nedávný průzkum pro projekt Absolut Tolerance. Nadpoloviční většina (56 %) ze zhruba dvou tisíc dotázaných uvedla, že občan České republiky by měl mít na trhu práce přednost před osobou jiného etnika. Zaměstnavatel by tak měl při výběrovém řízení upřednostnit Čecha, i když by jeho schopnosti a kvality byly nižší.

„České populaci, pokud jde o pracovní trh, chybí tolerance. Češi se bojí, že jim občané jiného etnika budou brát práci,“ komentuje výsledky Tomáš Kučera ze společnosti Rondo Data, která průzkum realizovala.

×
  1. To je to oč tu běží, kolik si zaplatíš …, Třeba a můžeš si koupit třeba ostrov třeba jak Merklová a tam si můžeš umístit co chceš…

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Situace na trhu práce vůbec nevypadá špatně

Červnová míra nezaměstnanosti dosáhla 3,7 procenta, což je lepší výsledek, než analytici čekali. Za období od roku 2008 dosahujeme nejlepšího výsledku například v porovnání s Německem. Před koronavirovou krizí bylo …

Proč zatím nezaměstnanost tak moc neroste?

Že bude jedním z následků koronavirových opatření nárůst nezaměstnanosti, o tom pochybuje málokdo. Zatím se však počet lidí bez práce moc nezvyšuje a drží se okolo čtyř procent. Co vše ovlivní další vývoj a kdy …

Americký trh práce se dostává z nejhoršího

Dnešní statistiky z amerického trhu práce za červen potěšily, když počet nově vytvořených pracovních míst významně překonal tržní očekávání, míra nezaměstnanosti pak klesla ve srovnání s tržním konsensem výrazněji.

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Chorvatská dovolená: Ucpaná slovinská hranice

Téma týdne
Pokud někdo bude chtít letošní letní dovolenou i přes koronavirová omezení strávit u moře, mezi nejdostupnější cílové země patří Chorvatsko. Stačí nasednout do auta a už zhruba za devět hodin můžete být u Jadranu. Na přelomu června a července jsme to zkusili. V Umagu a okolí jsme strávili týden. Přinášíme vám praktické informace z cesty a chorvatského pobřeží. Tento díl věnujeme právě cestě na Istrii i zpět domů.
Rolovat nahoru