Tzv. ADR (Alternative Dispute Resolution) u nás zprostředkovává Česká obchodní inspekce (ČOI) na základě notifikace vedené Evropskou komisí. ČOI na rozdíl od soudů nemá pravomoc o předmětu sporu závazně rozhodnout nebo strany sporu k dohodě donucovat. ADR je totiž institut založený na hledání oboustranně přijatelné dohody.
- Rozhodnutí dodavatele služeb či zboží o zamítnutí vaší reklamace může změnit pouze soud.
- Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů nabízí hledání oboustranně přijatelné dohody.
- Institut ADR při ČOI nelze využít při řešení sporů mezi podnikateli či fyzickými osobami.
- Jsou z něj rovněž vyloučeny spory z některých oblastí, např. finančnictví, telekomunikací, elektroenergetiky a plynárenství.
- Návrh na mimosoudní řešení sporu je nutné podat před zahájením soudního či rozhodčího jednání a nejpozději rok od podání reklamace.
Někdy je nutný znalecký posudek
„Pokud byla služba provedena nebo dodána vadně a na straně zákazníka vznikla škoda, je poškozený oprávněn se její náhrady domáhat po poskytovateli. Pokud nedojde k dohodě, pak jedině soudní cestou. Ještě před tím se však spotřebitel může obrátit na Českou obchodní inspekci s žádostí o mimosoudní vyřešení sporu,“ uvádí ing. Jan Štěpánek, ředitel České obchodní inspekce, inspektorát Středočeský a Hl. m. Praha.
Nejčastěji jsou v institutu ADR posuzovány spory z vadného plnění, typicky neuznané či zamítnuté reklamace. Čím lépe doloží spotřebitel oprávněnost svého požadavku, tím samozřejmě jeho šance na úspěch roste.
Někdy je pádná argumentace snadno dostupná (nedodané či předražené zboží či služba), jindy je však nutné podpořit ji znaleckým posudkem vypracovaným odborníkem ze seznamu soudních znalců. V případě, že stěžovatel uspěje, může po poskytovateli služeb požadovat i uhrazení nákladů vynaložených na vypracování posudku.
Neřeší se podnikatelské spory
Návrh na zahájení mimosoudního řešení může podat jen fyzická osoba, která ve sporu vystupuje jako spotřebitel. Formou ADR se tedy neposuzují spory vzniklé při podnikání nebo mezi dvěma fyzickými osobami.
Navrhovatel musí být jednou ze smluvních stran a ve smluvním vztahu musí jít ze strany spotřebitele o finanční plnění. Z projednávání jsou tedy vyloučeny spory týkající se zboží a služeb, které jsou spotřebiteli poskytnuty bezplatně, a rovněž nároky uplatňované vůči třetím stranám.
K návrhu musí dojít nejpozději rok poté, co stěžovatel poprvé vznesl svůj požadavek vůči dodavateli poprvé.
K soudu až následně
Z institutu ARD při České obchodní inspekci jsou rovněž vyloučeny celé oblasti, v nichž se spory mohou odehrávat, a to obvykle z toho důvodu, že je řeší jiné instituce. Jde např. o finanční služby (řeší finanční arbitr), elektronickou komunikací a poštovní služby (Český telekomunikační úřad), elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství (Energetický regulační úřad), nebo zdravotní služby (zdravotní pojišťovny), atd.
Návrh na mimosoudní řešení sporu je nutné podat před zahájením soudního či rozhodčího jednání nebo jiné formy mimosoudního řešení spotřebitelského sporu. Ale až poté, co se spotřebitel pokusil vyřešit spor s dodavatelem např. reklamací. Tuto skutečnost je nutné písemně doložit. Pokud ale při mimosoudním pokusu spotřebitel neuspěje, může se obrátit na soud, i když by mu výsledek prvního pokusu už měl něco signalizovat.
Nejjednodušší cestou k podání návrhu na zahájení mimosoudního řešení je prostřednictvím internetového formuláře. Více informací na stránkách https://adr.coi.cz/cs.
Thank you very much for the invitation :). Best wishes.
PS: How are you? I am from France 🙂