Malé třídy jsou drahé. A je sporné, zda zlepšují vzdělávání žáků

Všeobecně rozšířený názor, že pro vzdělání dětí jsou lepší třídy s menším počtem žáků, do značné míry vyvrací rozsáhlá mezinárodní studie, na níž se podílel Tomáš Havránek z Národního institutu SYRI. Redakce FAEI.cz má základní výsledky studie k dispozici.
Expertní studie se rozcházejí v názoru, jestli malé třídy zlepšují vzdělávání. Ilustrační foto: Pixabay.com

Podle, která již prošla prvním kolem recenzního řízení v prestižním vědeckém časopise Journal of Labor Economics, je snižování počtu dětí ve třídách velmi drahé, a má také pouze omezený dopad na zlepšení vzdělávání žáků. Vědci, kteří se na zprávě podíleli, analyzovali desítky odborných studií na toto téma. A zjistili, že na velikosti třídy záleží překvapivě málo.

Závěr, že menší třídy o velikosti 15 žáků jsou pro vzdělávání dětí výrazně lepší než běžné třídy o velikosti 25 žáků, se používá v pedagogice poměrně často, podle ekonoma Tomáše Havránka je ale spíše „intuitivní“ – místo toho, aby byl založen na faktech.

„Také pandemické fondy ve školství byly často používány ke zmenšení počtu žáků ve třídě, což se týká například Spojených států amerických, ale i jiných zemí,“ poznamenal Havránek.

Nulový efekt

Vědce proto zajímalo, nakolik menší třídy skutečně pomáhají zlepšit výsledky dětí. Závěry dosavadních studií mají vzájemně si odporující výsledky. Souhrnný pohled nyní podává analýza celkem 62 studií.

PSALI JSME:
Životní zlom v páté třídě? Sortování dětí na chytré a hloupé po Česku

„Jasně se ukazuje, že efekt velikosti třídy je v podstatě nulový pro většinu metodologických přístupů v literatuře. Vliv velikosti třídy je ekonomicky nerozlišitelný od nuly,“ řekl Havránek. Tento závěr podle něj nutně neznamená, že zmenšení třídy vůbec nepomáhá studentům, nebo alespoň některým z nich.

„Případné přínosy by však musely být obrovské, aby ospravedlnily náklady na plošné snižování počtu žáků ve třídě a je pochybné, zda se tak velký přínos někdy dostaví. Do té doby zůstává snižování počtu žáků ve třídách běžných škol politikou založenou na důkazech, které se teprve hledají,“ uvedl ekonom.

Vědci podrobili studie o tématu takzvané meta-analýze, což je statistická technika pro věrohodnou syntézu výzkumu na dané téma. Publikovaného výzkumu je hodně, ale studie se mezi sebou často neshodnou, neboť se liší v datech a metodách, často i v kvalitě zpracování, což je právě i příklad tématu snižování počtu dětí ve třídách.

PSALI JSME:
Sedm z deseti Čechů považuje současný vzdělávací systém za nedostatečný

„I tento příklad ukazuje, že výsledky, které jsou zajímavé a konzistentní s převládající intuicí, je snazší publikovat, takže se vyskytují ve vědeckých časopisech častěji, než by měly,“ vysvětlil Tomáš Havránek.

Odpor ke slučování

V Česku jsou malé třídy zejména na venkově. Malé venkovské školy představují celou třetinu z celkových čtyř tisíc škol. „To je na jednu stranu velká výhoda pro vesnice a jejich obyvatele, na druhou stranu je to ale zátěž pro státní rozpočet. Provoz malých škol je neefektivní a pro stát velmi drahý,“ uvedl před časem server iRozhlas.cz.

Poměrně nedávno vyvolalo velký rozruch vyjádření ministra školství Mikuláše Beka (STAN) o možném slučování malotřídek. Bek uvedl, že státní rozpočet musí vynaložit několik desítek miliard korun na zvýšení platů pedagogů, a proto je nutné hledat úspory jinde.

„Potřebujeme řešit problém kritické velikosti škol. Udělali jsme významné závazky směrem k platům učitelů. Jsou zcela neudržitelné v tomto systému nehospodárného roztříštěného provozování mnoha škol,“ uvedl Bek v létě při prvním jednání Národního konventu o vzdělávání.

PSALI JSME:
Pětina českých učitelek trpí fyzickým vyčerpáním, část už je „vyhořelá“

„Čeká nás vážná debata, jak to nastavit, jak toho dosáhnout. Neznamená to rušení malotřídek tam, kde jsou nezbytně třeba, to je jasné. Ale integrace současných škol do větších celků je podle mě úplně nevyhnutelná,“ dodal Bek. Více než stovka ředitelů malotřídních škol se posléze podepsala pod výzvou, aby se malé školy neslučovaly.

„Chápeme, že vy jako ministr školství hledáte cesty, jak zefektivnit vzdělávání v Česku. My vám však chceme představit přínos malotřídního vzdělávání,“ stálo ve výzvě, podle níž jsou malotřídní školy centry kulturního života obcí, rychleji přijímají nové trendy ve vzdělání a individualizace výuky je standardní záležitostí.

Ministerstvo školství následně reagovalo s prohlášením, že se žádná redukce malotřídních škol nechystá, ale ministr by rád vedl „odbornou debatu o možné úspoře administrativně-provozních nákladů, a to například cestou sdílení některých činností společně pro více menších spolupracujících škol“.

PSALI JSME:
Bereme málo, ale zůstaneme. Mladí učitelé nechtějí změnit profesi

Pavel Baroch

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB