Průměrná mzda v ekonomice činí 41 265 korun, na tuto částku však zhruba dvě třetiny domácností nedosáhnou. Když seřadíme mzdy v ekonomice od nejnižší po nejvyšší, získáme medián, který činí 34 741 korun. A to je částka, k níž bychom se měli upínat. Oficiální průměrná mzda je totiž zkreslena některými extra vysokými platy.
Studenti gender studies se jistě pohorší nad tím, že zatímco medián mezd mužů činí 37 696 korun, u žen dosáhl pouze 31 856 korun. Očekávám, že tak velký rozdíl bude časem neudržitelný a mzdy mužů a žen se přiblíží. Bude to nicméně běh na dlouhou trať, protože stále platí, že v některých odvětvích pracují spíše ženy a v některých spíše muži. A některá odvětví jsou zkrátka lépe placena než jiná.
Největší nárůst mezd zaznamenala energetika, v níž vzrostly mzdy o 23,1 procenta. To nejspíše všichni vzhledem k cenám energií čekali. Co překvapí, jsou veřejná správa a obrana, kde mzdy vzrostly o 11,9 procenta.
Překvapivý růst vidíme rovněž u stravování a pohostinství, kde si zaměstnanci polepšili o 11,4 procenta. Naopak nejméně rostou mzdy ve vzdělávání, kde si polepšili jen o 3,9 procenta. Růst mezd ve veřejné správě zřejmě brzo skončí. Nemůžeme si ho dovolit. Myslím, že potřebujeme méně státních úředníků.
Zajímavé je, že z pohledu regionů rostly nejrychleji mzdy v Jihočeském kraji, kde se zvýšily o 9,9 procenta a nejméně v Praze, kde si zaměstnanci připsali jen 7,2 procenta. To si vysvětluji tím, že kvůli nedostatku zaměstnancům s nižším vzděláním rostly mzdy zejména v profesích, které se v hlavním městě tolik nepoptávají.
Obávám se, že se nám začíná roztáčet mzdově-cenová spirála. Aktuálně rostou mzdy téměř o devět procent, což se za posledních dvaadvacet let stalo pouze ve třech čtvrtletích. Kvůli růstu cen nyní rostou mzdy a kvůli mzdám porostou ceny. Vzniká tak nekonečná spirála, ve které hrají velkou roli inflační očekávání. A dokud nebudou ukotvena, ceny porostou.
Léčba je jasná, je třeba tvrdá měnová politika. Tu máme. Sedm procent je dost. K tomu by se ovšem měla přidat i vláda snížením výdajů. Velmi efektivně zapůsobí v tomto směru navržené snížení mezd státních zaměstnanců, které srazí inflační očekávání. Takový krok bude velmi nepopulární, makroekonomický efekt by se nicméně měl dostavit.
Pro centrální banku jsou uvedená data dost nepříjemná. Myslím, že většina centrálních bankéřů je ochotna akceptovat růst mezd do výše deseti procent, což je taková psychologická hladina. Podle sebe soudím, že dokud se budeme pohybovat pod ní, budou centrální bankéři ochotni hlasovat pro ponechání stávajících úrokových sazeb.
Pokud by ale rostly mzdy rychleji, hlasovali by pro vyšší úrokové sazby, aby ekonomiku ochladili. Nicméně pokud opravdu bude vláda škrtat a sníží mzdy, myslím, že růst úrokových sazeb nebude nutný.
Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
