Snížení úroků o půl procentní bodu, k němuž ČNB na únorovém zasedání přistoupila (repo sazba nově na úrovni 6,25 %, pozn. aut.) bylo podpořeno hlasy šesti členů bankovní rady a zbývající sedmý člen hlasoval dokonce pro snížení o tři čtvrtiny procentního bodu.
Prognóza z dílny ČNB naznačuje, že by dvoutýdenní repo sazba mohla ke konci letošního roku klesnout zhruba na ti procenta a další mírný pokles, zhruba do oblasti 2,50 procenta, by mohl následovat v prvním pololetí roku 2025.
Z prohlášení bankovní rady, jež na tiskové konferenci prezentoval guvernér Aleš Michl, je patrné, že rada předpokládá spíše pozvolnější pokles úrokových sazeb, než jaký prognóza naznačuje. Nicméně, jak rozsah aktuálního snížení úroků, tak výhled úrokových sazeb prezentovaný v prognóze jsou pro trh vzkazem v tzv. holubičím směru v tom smyslu, že lze čekat další výrazné snižování úroků.
Nejnovější měnově-politické rozhodnutí tuzemské centrální banky, vyznění nové prognózy i samotné tiskové konference jsou vesměs faktory, jež tlačilo českou měnu k dalšímu oslabení nad úroveň 25 korun za euro.
Ve výhledu pro letošní rok předpokládala naše vlastní prognóza pokles repo sazby ČNB postupně na úroveň 3,50 procenta letos v prosinci. Ještě nedávno komentáře z bankovní rady naznačovaly, že pokles úroků může být spíše pozvolnější, a že úroveň úroků letos v prosinci může být spíše nad naší prognózou.
Tento týden zveřejněná prognóza z dílny ČNB ovšem naznačuje, že by dvoutýdenní reposazba mohla ke konci letošního roku klesnout zhruba na tři procenta.
Jakkoliv bankovní rada i nadále vnímá rizika, jež mohou vést k tomu, že pokles úroků bude pozvolnější, než s čím pracuje prognóza z dílny ČNB, tak se pokles úroků do oblasti nad třemi procenty nyní zdá být pro konec letošního roku scénářem, jenž by nemusel být v rozporu s uvažováním bankovní rady.
Výhled úrokových sazeb, prezentovaný v prognóze ČNB, se opírá o předpoklad jen pozvolného oživení české ekonomiky (prognóza pro letošní růst HDP činí 0,6 %, pozn. aut.) a výrazného poklesu inflace (celoroční průměr 2,6 %; počátkem roku 2025 by pak inflace měla klesnout do blízkosti dvouprocentního inflačního cíle a spíše mírně pod tuto úroveň).
Pro letošní leden tuzemská centrální banka čeká pokles meziroční inflace z prosincových 6,9 procenta na tři procenta. Data o lednové inflaci budou zveřejněna 15. února: Náš vlastní odhad pro lednovou inflaci činí 3,1 procenta, spatřujeme nicméně poměrně výrazné nejistoty v obou směrech.
Koruna v reakci na zprávy z ČNB (včetně vyznění tiskové konference) oslabila k úrovni 25,20 za euro. Čerstvá prognóza z dílny centrální banky očekává pro letošní první čtvrtletí korunu v průměru na úrovni 24,70 za euro s pozvolným posilováním ve čtvrtletích následujících.
Slabší koruna může být faktorem, jenž bankovní radu povede při snižování úroků k opatrnosti a k bedlivé diskusi o rozsahu jednotlivých kroků, co se tempa snižování úrokových sazeb týče.
Na příštím měnovém zasedání bankovní rady ve druhé polovině března bych za stávajících podmínek čekal opět snížení úroků o půl procentního bodu: K tomu, aby se v březnu realizoval scénář výraznějšího snížení úroků, by koruna musela ze svých aktuálních úrovní celkem viditelně posílit a zdaleka není jisté, zda se tato podmínka tak rychle splní.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
