Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, klesla na 7,25 procenta. Diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, poklesla na 5,25 procenta. Ceny komerčních úvěrů včetně těch hypotečních by konečně mohly začít trochu zlevňovat.
Centrální banka neúměrně dlouhým udržováním základních úrokových sazeb na nejvyšších hodnotách od roku 1999 zmrazila celou českou ekonomiku. Hrubý domácí produkt (HDP) loni podle předběžných údajů klesl o 0,4 procenta.
Firmy kvůli dražšímu úvěrovému financování méně investovaly. Výrazně více na splátkách hypoték zaplatily i české domácnosti, které loni musely více šetřit. Právě pokles spotřeby domácností tlačil dolů celé HDP. Na nižší spotřebu domácností však doplácely i firmy.
Podnikatelé nyní čelí extrémně vysokým úrokům, které jsou nejvyšší za posledních 20 let. Tedy od doby, kdy Česká národní banka (ČNB) zveřejňuje statistiky týkající se firemních úvěrů. O desítky tisíc korun vyšší výdaje mají i domácnosti, které splácí hypoteční úvěr. Průměrná hypoteční sazba je nyní na trojnásobku oproti situaci před dvěma lety.
Každý, kdo loni refinancoval, zaplatí na vyšších splátkách až o sto tisíc korun ročně více. Rekordně vysoké hypoteční úroky způsobené politikou ČNB poslaly ke dnu celý realitní trh, protože ten je z velké části závislý na kupujících financujících bydlení prostřednictvím hypotéky. Například v Praze se loni prodalo nejméně nových bytů v historii.
Centrální bankéři tempo snižování základních úrokových sazeb mírně zvýšili, hypoteční trh by na to mohl zareagovat. Dá se očekávat, že komerční banky v boji o klienta hypotéky o něco sníží. To by mohlo vést k oživení realitního trhu a zlepšení dostupnosti vlastního bydlení.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
