Nebožtík zanechal závěť. Bohužel asi neplatnou

Poradna
Sepsání závěti má předejít rozporům mezi dědici. Tolik teorie. V praxi však testament může rozpory často vyvolat, to když je pravost závěti některým z pozůstalých napadena. Zpochybnění poslední vůle obvykle nastává v situaci, kdy příbuzní nejsou spokojeni s tím, kdo a co má dědit.
Poslední vůli lze až do zůstavitelovy smrti odvolat nebo změnit, pokud se tak děje z jeho svobodné vůle. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Podle práva se při rozdělování majetku nejdříve přihlíží na sepsanou závěť. Může se však stát, že ta nesplňuje zákonem stanovené podmínky, nebo je odhalena jiná nesrovnalost, a je prohlášena za neplatnou. Jak k tomu může dojít?

Možností je hned několik.

Neexistuje vzor závěti

Neexistuje žádný vzor závěti, který by bylo nutné při jejím pořizování dodržet.

Pokud v ní však chybí zákonné náležitosti, je její obsah neplatný. V testamentu uvedení dědicové musejí být nejen jmenováni, ale i přesně identifikováni (např. datem narození, rodným číslem, pozn. aut.).

K neplatnosti poslední vůle pravděpodobně povedou i přeškrtávané, přepisované či přelepované pasáže.

U více dědiců se musí uvést dědický podíl, který je stanoven buď v procentech, nebo přesným rozpisem majetku.

Majetek uvedený v závěti musí být jednoznačně identifikovatelný. Jinak opět hrozí napadení závěti a vyslovení nesouhlasu s celkem nebo její částí.

Dokazovat musí ten s prospěchem

Tzv. holografická závěť je sepsána vlastní rukou bez cizí či odborné pomoci a svědků. V rámci dědického řízení notář obvykle nechává posoudit oprávněné dědice, kteří nejsou uvedeni, aby pravost rukopisu a podpisu posoudili. Což může opět vést ke sporům o platnosti této listiny.

Rozsudek Nejvyššího soudu (NS) nedávno změnil pravidla dokazování pravosti závěti, která není sepsána notářem. Nově musí její platnost prokázat ten, kdo má podle ní dědit, tedy nikoli ten, kdo s jejím obsahem nesouhlasí. Podle NS je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny (což je mj. rukou sepsaná poslední vůle), aby prokázal její pravost a správnost.

Pozor na výběr svědků

Naproti tomu tzv. alografní závěť může být napsána třeba na psacím stroji či počítači, ale musí být opatřena vlastnoručním podpisem zůstavitele a dalších dvou svědků, před nimiž zůstavitel uvedl, že jde o projev jeho poslední vůle.

PSALI JSME:
„Závěť sepsaná doma? Žádná jistota,“ varuje prezident Notářské komory Radim Neubauer

Tito zletilí a způsobilí svědci nesmějí být ve vztahu (příbuzenském či zaměstnaneckém) s dědicem, ani uvedeni v závěti. Pokud dojde ke zpochybnění závěti, svědci budou moci dosvědčit pravost dokumentu a zároveň potvrdí, že zůstavitel byl pořizovatelem dané závěti.

Na veřejnosti se může objevit i několik závětí od jednoho zůstavitele, přičemž nemusí být jasné, která z nich je poslední, a tedy platná. Dříve byly datum, čas a místo pro platnost závěti nutností, nyní tomu tak není.

Předejít potížím se samozřejmě dá uvedením data v listině, ale především vyhotovením poslední vůle u notáře, což by mělo všem pochybnostem zabránit.

Navíc se takto sepsaný testament stává elektronicky evidovanou veřejnou listinou, u níž se sledují i případné změny obsahu. V některých případech je pořízení závěti u notáře dokonce nutné, aby byla zajištěna platnost zůstavitelovy poslední vůle.

PSALI JSME:
„Při porcování dědictví se často odhalí letitá tajemství,“ říká prezident notářů Neubauer

Absolutní a relativní neplatnost

Neplatnost závěti může být absolutní nebo relativní. Absolutní neplatnost zkoumá soud z úřední povinnosti, a jestliže se potvrdí některá z příčin neplatnosti (nedostatek náležitosti právního úkonu či způsobilosti zůstavitele k právním úkonům, nezpůsobilost zůstavitele z důvodu duševní poruchy, rozpor se zákonem nebo dobrými mravy), závěť jako by nikdy neexistovala.

Pak se buď přihlédne ke starší poslední vůli, a pokud nebyla sepsána, nastupuje dědictví ze zákona, před nímž má jinak řádně sepsaný testament přednost. Jednání o relativní neplatnosti musí někdo vyvolat tím, že poslední vůli napadne v jejím celku, nebo části.

Obvykle se to týká vynechání neopominutelného dědice, jehož zákonné požadavky jsou takto uspokojeny nad rámec zůstavitelovy vůle. Nárok dědění zaniká pouze vyděděním, k němuž však musí být právně stanovený důvod.

PSALI JSME:
Jak nepřijít o část dědictví?

Lhůta pro napadení závěti jsou tři roky od doby, kdy bylo dědici oznámeno, že má nárok na podíl dědictví zůstavitele.

Poslední vůle o části majetku

Poslední vůle se může týkat pouze části majetku, zbývající pak bude rozdělen zákonnou formou dědictví mimo závěť. Není však možné poukazovat na více závětí, z nichž každá se týká jen části majetku.

Zato však lze poslední vůli až do zůstavitelovy smrti odvolat nebo změnit, pokud se tak děje z jeho svobodné vůle, bez jakéhokoliv donucení a zároveň musí být zůstavitel svéprávný a způsobilý k právnímu jednání.

PSALI JSME:
Jednoduché dědictví nemusí zaručit ani závěť. Nejvyšší soud změnil zažitá pravidla

Zavřít reklamu ×
  1. Hezký den.
    Mám dotaz,
    když si napíši sama doma dědic. závěť, stačí tam datum a můj podpis? Předem děkuji.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB