Na souvislost mezi osamělostí a srdečními chorobami upozornili přední čeští kardiologové na setkání pár dní před Vánoci, kterého se zúčastnily i Finanční a ekonomické informace (faei.cz).
Upozornili, že drtivý dopad na srdce a cévy má nejen pocit osamění, ale také špatné rodinné vztahy nebo nedostatek skutečných přátel a kamarádů. I když se běžně předpokládá, že izolací trpí spíše starší lidé, osamělí jsou také mladí lidé.
Vyšší krevní tlak
„Špatné sociální vztahy, izolace, slabá podpora a osamělost zvyšují o 29 procent riziko srdečního onemocnění a o 32 procent riziko mrtvice,“ uvedl profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Dodal, že podobný trend je patrný u lidí s depresí, kteří přijíždějí do nemocnice s infarktem. „Celkem 30 až 50 procent z nich ho po propuštění dostane znovu, a více ti, kteří trpí depresí,“ poznamenal profesor Linhart.
Osamělost podle kardiologů negativně ovlivňuje i srdeční rytmus, zvyšuje riziko jeho poruch. Lidé ve středním a vyšším věku, kteří se cítí osaměle, mívají také vyšší krevní tlak. Čím je člověk starší, tím je tento vztah mezi samotou a hypertenzí výraznější.
„Při osamělosti se člověk navíc obvykle méně hýbe, hůře se stravuje, jí méně ovoce a zeleniny, často kouří a neužívá předepsané léky,“ vysvětlil Aleš Linhart. Riziko vyplývající z izolovanosti by měli lékaři brát v potaz už při vyšetření pacientů.
„Při prohlídkách bychom se měli pacientů ptát i na frekvenci sociálních kontaktů a na to, zda jsou s touto úrovní kontaktů spokojení,“ připomněl profesor Petr Ošťádal, předseda České kardiologické společnosti.
Týkat by se to mělo zvláště pacientů po mrtvici nebo po srdečním selhání. „Pokud zjistíme, že sociální vazby nefungují, měli bychom se ve spolupráci s dalšími profesionály – psychology, či sociálními pracovníky pokusit pacientovi pomoci i v této rovině,“ dodal profesor Ošťádal.
Vliv duševních potíží
To potvrdil Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Duševní onemocnění se u kardiaků vyskytují třikrát častěji než v běžné populaci,“ sdělil Anders.
„Aktivní vyhledávání psychických potíží a jejich léčba je zásadní součástí péče o srdeční zdraví. Stačí, když se lékař pacienta zeptá na dvě otázky: Zda měl v poslední době menší zájem o věci, které ho obvykle těší, a zde se cítil smutně, bez energie nebo beznadějně,“ dodal Anders.
Na propojení duševního a kardiovaskulárního zdraví upozorňuje také Evropská kardiologická společnost a apeluje na mezioborovou spolupráci – zejména mezi kardiology a psychiatry.
Pravidelný kontakt s rodinou a přáteli podporuje srdce mnoha způsoby. „Vědomí, že se člověk může někomu svěřit, uklidňuje. Snižuje krevní tlak, tepovou frekvenci a tlumí zánětlivé procesy,“ uvedl Petr Ošťádal z České kardiologické společnosti.
V zimě přibývá infarktů
Kardiologové zároveň upozornili, že zima s sebou přináší i jiné úskalí – v tomto období je totiž nejvíce infarktů. Mráz totiž zužuje tepny, tím se v nich zvyšuje tlak a stoupá tak riziko ucpání cév.
„Pokles teploty o 10 stupňů Celsia bývá spojen s vyšším počtem srdečních příhod, a to až o třináct procent. Náročný bývá zejména leden. Proto radíme: Teple se oblékejte, nepřehánějte to se sportem. Hýbat se je zdravé, ale ne když je zima až praští,“ připomněl profesor Ošťádal.
„Ti, kteří už se s nějakou formou srdeční či cévní nemoci léčí, by se měli nechat před zimou očkovat proti chřipce – u pacientů po infarktu toto očkování snižuje riziko smrti o více než 40 procent,“ dodal lékař.
S nemocemi srdce a cév se v Česku potýká přibližně 3,5 milionu lidí, tyto choroby jsou zároveň nejčastější příčinou úmrtí v ČR, jde o 40 procent všech případů. Rok od roku také stoupá počet lidí se srdečním selháním – asi o 40 tisíc. Nyní jich je kolem 400 tisíc.
Podle Ústavu zdravotnických informací a analýzy vzrostl mezi lety 2013 a 2024 počet lidí s vysokým tlakem, a to o 33 procent na více než 2,3 milionu. Zastavit nepříznivý trend se kardiologové pokoušejí pomocí Národního kardiovaskulárního plánu (NKVP).
„Vizí NKVP je zajistit každému obyvateli České republiky možnost prevence vzniku kardiovaskulárního onemocnění a v případě jeho rozvoje zajistit nejvyšší možnou kvalitu péče a života bez ohledu na geografickou polohu či stadium nemoci,“ uvádí se v dokumentu.
