Vánoční nezřízené hodování, které se svátky obvykle nekončí, cigarety, pivo a tvrdý alkohol – to jsou jen některé z typicky českých návyků, které dávají srdci pořádně zabrat. Nezdravý životní styl přináší ve svém důsledku explozi nejrůznějších srdečních chorob, které se snaží čeští kardiologové zvládat.

A jak sami říkají – pomáhají léky, moderní přístroje, nové znalosti, ale pokud se nevzpamatují sami pacienti, nemáme v této společné bitvě šanci. „Slova jako zdravý životní styl nám zcela zevšedněla, lidé je slyší, ale nevnímají,“ řekl na tiskové konferenci profesor Aleš Linhart, přednosta ll. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Připomněl, že zatímco před čtyřmi lety žilo v zemi 360 tisíc pacientů se srdečním selháním, v roce 2040 jich může být až 900 tisíc. „A to nepočítáme další nemoci spojené se srdcem a oběhem. Loni lékaři ošetřili pro některou z mnoha kardiologických diagnóz přibližně tři miliony lidí,“ konstatoval Linhart.

PSALI JSME:
Světový den srdce: Kardiovaskulární choroby jsou v ČR stále nejčastější příčinou úmrtí

Nezastupitelná prevence

Lékaři opakovaně zdůrazňují, jak je důležitá prevence. Podle předsedy České kardiologické společnosti profesora Petra Ošťádala jsou nemoci oběhové soustavy dlouhodobě hlavní příčinou úmrtí v Česku.

Náklady, spojené s nemocemi srdce odborníci odhadují na miliardy korun. „Významná část úmrtí je přitom předčasná a lze jí předejít,“ sdělil profesor Ošťádal. Jednou z jednoduchých metod, jak významně zlepšit stav srdce a cév, je prostá chůze.

„Studie jasně prokázaly, že každému desátému předčasnému úmrtí lze předejít už jedenácti minutami rychlé chůze denně. Čím více kroků uděláme, tím více se snižuje nejen riziko výskytu kardiovaskulárních nemocí, ale také řady druhů rakoviny. Doporučujeme ujít minimálně šest tisíc kroků denně, ale každý krok navíc se počítá,“ uvedl Aleš Linhart.

PSALI JSME:
„Tichý zabiják“ každoročně zabije sedm milionů lidí

I když mají lidé problém s pohybem a „ušlapat“ šest tisíc kroků je nad jejich síly, mají podle Linharta zkusit k tomu, co ujdou, přidat 20 až 30 procent navíc. Kardiologové mimo jiné varují před neléčeným vysokým krevním tlakem, který má podle expertních odhadů více než třetina lidí starších 25 let.

Kniha 10 000 kroků

Ve stejnou dobu, kdy Česká kardiologická společnost vydala doporučení, aby se lidé více hýbali a upravily svůj jídelníček, vyšla kniha 10 000 kroků od Pavla Barocha, redaktora FAEI.cz. Baroch začal s pravidelnou chůzí před sedmi lety, kdy si dal novoroční předsevzetí.

„Samozřejmě jsem měl zpočátku problém svůj závazek každý den splnit. Ale nechtěl jsem být jako většina lidí, kteří si dají novoroční předsevzetí, a za pár měsíců se vrátí do původních kolejí,“ řekl Baroch. Dnes už si prý nedovede představit, že by svůj denní porci kroků nedal.

„Dalo by se říct, že jsem se stal na chůzi závislý. Stačilo si jen upravit denní režim a ‚desítku‘ jsem zvládal bez potíží. Dokonce jsem později začal svůj závazek postupně zvyšovat, takže dneska už ujdu každý den deset kilometrů, což bývá mezi třinácti a čtrnácti tisíci kroky,“ konstatoval Baroch.

Vzhledem k tomu, že výrazně upravil jídelníček, podařilo se mu také výrazně zhubnout, upravil se mu tlak a také se mu uzdravila chronicky nemocná játra. Za celým sedm let, co chodí, nebyl vážně nemocný, aby musel třeba na týden skončit s vysokou horečkou v posteli.

„Třeba se pro někoho stane má knížka inspirací. Není třeba lámat žádné rekordy, jde o pravidelnost, a výsledek se dostaví. Je mi už hodně přes padesát, pomalu začínám vyhlížet šedesátku, a pořád se cítím fit,“ dodal novinář a spisovatel Pavel Baroch.

PSALI JSME:
Vysoký cholesterol: Přibývá infarktů a mrtvic u čtyřicátníků

Mrtvice se už nevrátila

Na tiskové konferenci České kardiologické společnosti se svěřil se svým příběhem také sedmasedmdesátiletý Zdeněk z Prahy. Když mu bylo 58 let, prodělal mozkovou příhodu. Když ho propustili z nemocnice, zcela změnil svůj životní styl.

„Snažil jsem se, aby byla moje strava vyváženější. Jedl jsem méně tučných jídel a víc vitamínů. Rok před tím, než jsem měl cévní mozkovou příhodu, jsem po třiceti letech přestal ze dne na den kouřit a po mrtvici už jsem se ke kouření nikdy nevrátil,“ řekl Zdeněk. Denně také ušel dva až tři kilometry.

„Nechtěl jsem být doma, protože bych pořád myslel na to, že se mnou něco není v pořádku. Mé psychice hodně pomohlo, když jsem zase začal pracovat a byl jsem v kontaktu s ostatními,“ uvedl Zdeněk. Mrtvice se u něj od té doby už neopakovala.

PSALI JSME:
Na co nejčastěji umíráme? Pět rizikových faktorů pro zdraví Čechů