Syndrom zlomeného srdce, známý jako Takotsubo kardiomyopatie, se týká asi dvou procent lidí s akutním koronárním syndromem. „V Česku by tedy podle pesimistických odhadů mohlo jít až o osm set případů za rok,“ uvedl profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
„Zlomené srdce“ se projevuje velmi podobě jako akutní infarkt myokardu. „Dochází při něm k poruše funkce velké části levé komory srdeční, což vede k přechodnému srdečnímu selhání nebo k poruchám srdečního rytmu,“ vysvětlil profesor Linhart.
Japonské pasti na chobotnice
Lidé se „zlomeným srdcem“ cítí obvykle bolest na hrudi, dušnost a mají závratě. U některých dojde ke krátké poruše vědomí (synkopě) a celkové slabosti. „Přestože naprostá většina pacientů se po několika týdnech vrátí do normálu, u některých může být tento stav fatální. Známe situace, kdy je třeba intubovat, nebo dokonce napojit mechanickou podporu srdce,“ říká prof. Linhart.
Název Takotsubo kardiomyopatie je odvozen od původních japonských pastí na chobotnice, které mají úzké hrdlo a širokou základnu – „zlomené srdce“ má podobný tvar. Způsobuje ho fyzický a emoční stres. Nejběžnějšími emocionálními spouštěči jsou smrt milovaného člověka, konflikty ve vztazích, strach, hněv a úzkost nebo fyzické trauma.
„Svátky, které jsou tradičně vnímány jako rodinné, mohou spouštěče umocňovat,“ řekl Aleš Linhart. Dodal, že tento syndrom postihuje především ženy – asi z 90 procent. Přesný mechanismus vzniku je stále předmětem odborných kontroverzí. Podle nejběžnější teorie se má za to, že se vyplavuje abnormální množství hormonů (katecholaminů), které orgán v podstatě „omráčí“.
Probudila se v nemocnici
Velmi nepříjemnou čerstvou zkušenost se „zlomeným srdcem“ má čtyřicetiletá Lenka z Břeclavi. Poměrně nedávno se totiž vzbudila v nemocniční posteli, aniž by věděla, jak se tam dostala. Lékaři jí následně sdělili, že jí přestalo fungovat srdce přestalo fungovat a prodělala drobný srdeční infarkt a k němu zřejmě i Takotsubo syndrom.
Co se přesně stalo, si Lenka nepamatuje, celou událost, která mohla skončit fatálně, si poskládala z vyprávění svých synů a lékařů. „Ten den jsem byla cvičit, pak jsem nachystala dětem večeři, a učila se se synem. Ve chvíli, kdy se kluci chystali spát, jsem si začala připravovat jídlo do práce na druhý den a pak už mě syn našel na gauči, jak chrčím a nemohu dýchat,“ řekla Lenka.
Pak dostaly události rychlý spád. Starší syn hned zavolal 155 a podle pokynů záchranářů začal svou bezvládnou maminku resuscitoval – až do příjezdu záchranky. Bez něj bych tady už nebyla,“ svěřila se Lenka.
Co přesně její stav vyvolalo, není úplně jasné. Podle lékařů to mohlo být jablko, které Lenka zrovna jedla, a jež jí zaskočilo. Na stres a šok, že se nedaří jej vykašlat, zřejmě srdce reagovalo rozvojem Takotsubo syndromu. Protože ale vyšetření ukázala, že prodělala i drobný infarkt myokardu, nelze vyloučit, že i ten byl oním stresovým podnětem.
„Se srdcem jsem do té doby žádné výraznější potíže neměla. Protože mi před lety maminka nečekaně umřela na infarkt, šla jsem pro jistotu na všechna vyšetření – byla v pořádku. Jen asi před 3,5 roku jsem měla vyšší tep, a na to jsem dostala léky,“ sdělila Lenka.
Pod lékařskou kontrolou
Kardiologové z Fakultní nemocnice u svaté Anny pacientku stabilizovali a nyní je pod přísnou kontrolou. Lenka je po příhodě stále velmi unavená, špatně se jí chodí nebo pracuje. „Po sebemenší činnosti si musím lehnout. Ale věřím, že se to časem zlepší,“ řekla Lenka, která pracuje jako zdravotní sestra.
Jak dále uvedla, je pyšná na své syny, jak se se kritickou situací vypořádali. „Ten starší, patnáctiletý, mě teď nenechá skoro nic udělat, dokonce žehlí. Kontroluje mě i přes den, jestli jsem v pořádku.“
Lenku čeká ještě nemálo kontrol a lékaři také hlídají, jak se po léčbě upraví nebo dokonce vrátí do původního stavu takzvaná stažlivost srdce. Pokud by se tak nestalo, může ji čekat zavedení defibrilátoru jako pojistka před opakováním nebezpečné arytmie.
Hrozba mrazivého počasí
Takotsubo syndrom není jediným nebezpečím pro srdce o vánočních svátcích. Nejdůležitějšímu lidskému orgánu neprospívá ani mrazivé zimní počasí. „Z četných studií víme, že propad venkovních teplot přibližně o deset stupňů Celsia zvyšuje počet srdečních příhod asi o sedm procent,“ upozornil profesor Petr Ošťádal, předseda České kardiologické společnosti.
Chlad totiž zužuje tepny, a tak vzrůstá riziko ucpání cév. Mráz vyvolává i poruchy srdečního rytmu. Když člověk začne vnímat pálení, tlak a bolest na hrudi, mít pocity na omdlení nebo špatně dýchat, měl by okamžitě volat záchranku.
S tím ale mají lidé největší problém právě kvůli svátkům – nechtějí totiž narušit atmosféru a pokazit blízkým Vánoce, a tak nevolnost ignorují. „Část pacientů dokonce vynechá domluvené pravidelné prohlídky u kardiologa,“ uvedl profesor Jan Krejčí, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny a Lékařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
„Některým jedincům se tak podaří ‚přechodit‘ infarkt a dostaví se k nám už se srdečním selháním,“ dodal Krejčí. Jak kardiologové zdůraznili, základy pro to, aby se Vánoce nestaly noční můrou, je třeba položit mnohem dříve. „A to v podobě pravidelného pohybu, zdravější stravy, či duševní hygieny,“ poznamenal Petr Ošťádal z České kardiologické společnosti.
S nemocemi srdce a cév se v Česku potýká přibližně 3,5 milionu lidí, tyto choroby jsou zároveň nejčastější příčinou úmrtí – tvoří asi 40 procent všech případů. V posledních letech prudce roste počet lidí se srdečním selháním, kardiologové odhadují, že by se nemoc mohla do roku 2030 týkat až 600 tisíc osob.
Co to je „Japonské past na chobotnice?“
Děkujeme za upozornění, opraveno.
Redakce
Je to nejlepší způsob úmrtí pač eliminuje délku. Asi tak
… jen taková drobnost – Mendelova univerzita v Brně nemá lékařskou fakultu 😉 Viz třetí odstavec od konce 😉
Kdo má zdraví má skoro vše.
Vím to každý chudý dechem tvrdí.
Mendlovka žádnou lékařskou fakultu nemá.