Nejen Češi, právo na bankovní účet má také žena z Íránu

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se zastal íránské ženy, které několik českých bank odmítlo zřídit účet. Podle ombudsmana se hned několika pochybení dopustila Česká národní banka (ČNB), která ze zákona vykonává dohled nad finančním trhem. Případ byl zveřejněn na oficiálních internetových stránkách veřejného ochránce práv.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se zastal íránské ženy, které několik českých bank odmítlo zřídit účet. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ombudsman především upozornil, že ČNB měla zaujmout jasné stanovisko k řešení rozporu mezi právem osob legálně pobývajících na území České republiky na alespoň jeden základní účet a povinnostmi vyplývajícími bankám ze zákona o praní špinavých peněz („Anti-Money Laundering“ neboli AML zákon, pozn. aut.).

Česká národní banka v návaznosti na šetření veřejného ochránce práv nakonec uvedla, že banky mají individuálně posuzovat konkrétní rizika u každého zákazníka.

Nedostatečné posouzení

Ombudsman ve svém šetření zjišťoval, zda centrální banka v případě íránské žadatelky o účet dostála svým povinnostem v oblasti ochrany spotřebitele. Žena z Íránu se na ČNB obrátila s žádostí o pomoc ve chvíli, kdy se jí u několika bank nepodařilo založit účet.

Česká národní banka podle Stanislava Křečka reagovala pouze obecným konstatováním, že lidé oprávněně pobývající v členských státech Evropské unie mají právo na zřízení platebního účtu, ale i přesto musí jednotlivé subjekty dodržovat ustanovení dalších předpisů – zejména zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

PSALI JSME:
Hotovosti se blýská na horší časy. EU plánuje přísnější regulace

To podle ombudsman nebylo dostatečné a ČNB tím porušila jeden z principů dobré, které formuloval už první veřejný ochránce práv Otakar Motejl.

„Porušení principu souladu s právem vidím v tom, že Česká národní banka jako orgán vykonávající dohled nad bankovním sektorem nezaujala jednoznačné právní stanovisko k rozporu mezi výše zmíněnými předpisy. Tímto přístupem stěžovatelce nijak nepomohla vyřešit situaci, kdy jí banky s odkazem na AML zákon odmítají založit účet, na který má podle jiného předpisu právo,“ uvedl Křeček.

Reakce centrální banky

Chybou podle ombudsmana bylo i to, že se centrální banka nepokusila zjistit, proč dotyčné banky odmítly stěžovatelce platební účet zřídit. ČNB se pak nemohla ani zabývat otázkou možného diskriminačního jednání v případě, že by banky stěžovatelku odmítly nikoli na základě konkrétního posouzení důvěryhodnosti její osoby, ale pouze kvůli její národnosti či státní příslušnosti.

„Stěžovatelka je přitom žadatelkou o mezinárodní ochranu, potenciálně je jí tedy k tíži příslušnost ke státu, před kterým sama utíká,“ upozornil ve zprávě o šetření veřejný ochránce práv.

PSALI JSME:
Novinky v osobních financích: Účet u banky v Česku už má čtvrtina lidí z Ukrajiny

Evropský orgán pro bankovnictví přitom už dříve uvedl, že evropské právo výslovně nevyžaduje, aby finanční instituce odmítly nebo ukončily obchodní vztahy s celými kategoriemi zákazníků, o nichž se domnívají, že představují vyšší riziko. Tedy například u lidí ze zemí, na které míří mezinárodní sankce. Banky by měly každý případ posuzovat individuálně.

ČNB se v návaznosti na šetření ombudsmana začala kolizí pravidel pro základní platební účet a zákona o praní špinavých peněz zabývat. Ve svém šetření pak zdůraznila, že je třeba konkrétní rizika posuzovat jednotlivě pro každého zákazníka.

Banky by také měly být schopné České národní bance zpětně doložit individualizované posouzení, z něhož budou alespoň rámcově patrné konkrétní důvody, proč danému žadateli základní platební účet nezřídily.

Téměř milion příkazů k úhradě

Mít vlastní bankovní účet je dnes naprostou samozřejmostí a některé úřady dokonce neproplatí některé služby, pokud občan účet nemá. Podle dřívějších údajů ČNB, které zveřejnila na svém webu, se v uplynulém roce počet příkazů k úhradě meziročně zvýšil o 66 milionů na 977,8 milionů.

PSALI JSME:
Pracují důchodce nedostal odměny, zasáhl ombudsman

„Z toho mírně narostl počet příkazů k úhradě iniciovaných hromadně o 2,8 milionu na 63,1 milionů. Příkazy k úhradě iniciované jako jednotlivá platba zaznamenaly meziroční nárůst o téměř osm procent na 905,3 milionu kusů,“ informovala centrální banka.

Uvedla, že v roce 2021 opět znatelně narostly rovněž počty plateb s kartami vydanými rezidentskými poskytovateli platebních služeb a dostaly se na téměř 1,8 miliardy.

„V porovnání s necelými 1,5 miliardami za rok 2020 tak nárůst představoval 309 milionů transakcí. Z celkového počtu transakcí platebními kartami bylo skoro 93 procent provedeno kartami debetními,“ sdělila centrální banka.

Meziročně přibylo také platebních karet vydaných českými bankami a pobočkami zahraničních bank, a to o 702 tisíc kusů, takže na konci roku 2021 dosáhl 14,5 milionů kusů. Z toho debetních karet bylo 13,1 milionů. „Kreditní karty však nadále pokračovaly v meziročním poklesu, když se jejich počet snížil o 95 tisíc kusů na 1,4 milionů kusů,“ konstatovala ČNB.

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Stát po pěti letech uznal chybu, invalidovi vyplatil čtvrt milionu

Zavřít reklamu ×
  1. Na tomto jenom případu je vidět, že pan Křeček je skutečně správný člověk na správném místě. Sluníčkáři jsou samozřejmě z něho úplně hotoví, protože on celou agendu přesměroval hlavně na problémy občana se státem a souvisejícími institucemi. Z toho také vyplývají problémy s jeho zástupkyní, která toto velmi špatně nese. A že těch problémů je! Například i já jsem už dříve měl výstupy v jedné nejmenované bance. Kdybych tam neměl desítky let účet, tak se mnou vyběhli, ale pak dostali strach. Dlouho, než se vyměnilo osazentvo, se na mě divně dívali. Šlo to to, že při vkladech nad tisíc Eur je za zákona nutné se prokázat. Tato banka to ale chtěla vždy. ČNB, kam jsem si stěžoval, tvrdila něco v tomto duchu (podobně, jak se píše v článku), že „banka si může zákon vysvětlovat po svém“. Můj bengál sice pomohl, ale nebylo to řešení, protože to poškozovalo i mě. Ale zase lidi. Mám si nechat skákat po zádech a strpět na sobě úlety horlivých šéfů? I teď se mně otevírá kudla v kapse, když v bance hledám kurzový lístek a nejprve musím vidět, jak banka pomáhá Ukrajině, pak jak je neuvěřitelně zelená a tepve následně naleznu to, k čemu banka vlastně je. A to mně ještě dříve obtěžovala při občasném vkládání částkek výrazně pod tisíc Eur. Správně pane Křečku! Méně kuřte, ať neskončíte předčasně.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Jak nepřijít o část dědictví?

Délka dědického řízení se kvůli nízkému počtu notářů i covidovým karanténám v poslední době protáhla, u složitějších řízení až na půl roku. Autor poradny má čerstvou zkušenost s jednáním déle než dvouletým.

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O vyšší plat si řekne jen pětina Čechů, nejméně v Evropě

Průzkum
Ani nejvyšší inflace za posledních 30 let nepřiměje české zaměstnance, aby si v práci řekli o přidání. V nejbližších měsících se pouze necelá pětina Čechů chystá říct si o zvýšení platu. To je suverénně nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem, který činí 35 procent.