Vyplývá to z výsledků aktuální studie, kterou Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) poskytla poradenská společnost PwC, která měřila náladu a očekávání více než 56 tisíc zaměstnanců v 50 zemích světa.
Podle studie Hopes and Fears Global Workforce, které se v ČR zúčastnila tisícovka zaměstnanců, jsou zároveň požadavky Čechů téměř nejmenší mezi sledovanými zeměmi. Méně lidí chce přidat pouze na Tchaj-wanu. A změnit zaměstnání se chystá jen 15 procent lidí, přičemž ve světě je běžný dvojnásobek.
„Český pracovní trh si dlouhodobě udržuje prakticky nejnižší nezaměstnanost v Evropě, i když je patrný jev mírného hospodářského zpomalení,“ sdělila Andrea Linhartová Palánová, expertka PwC na řízení lidských zdrojů.
Dodala, že dlouhodobý model, kdy zaměstnanec stráví celý život v jedné firmě a navýšení platu neřeší nebo nechává na odborech, se ale s novou generací mění. „Data ukazují, že přidat chce o polovinu více lidí než před dvěma lety,“ konstatovala.
Nedostatek kvalitních pracovníků
České firmy zároveň tvrdí, že jednou z největších překážek jejich rozvoje je nedostatek kvalitních lidí. „I proto o ty skutečně kvalitní lidi bojují, roste počet firem, které řeší svou politiku odměňování, srovnávají se s konkurencí, odstraňují rozdíly v platech mezi muži a ženami.
Právě rovnost v odměňování může být jedním ze spouštěčů, který povede k tomu, že Češi a Češky budou ve svých mzdových požadavcích odvážnější,“ poznamenala Linhartová Palánová.
V rovnosti odměňování mužů a žen totiž český trh stále zaostává, rozdíl je z mezinárodního srovnání jeden z největších. V Česku je momentálně pouze několik firem včetně PwC, které muže a ženy na stejných pozicích odměňují stejně.
Podle aktuální studie PwC Hopes and Fears se tak v nejbližších měsících chce požádat o navýšení mzdy 27 procent lidí, ještě před dvěma lety to bylo jen 19 procent a loni 22 procent. Češi sice začínají být odvážnější, v celosvětového pohledu ale stále patří mezi ty, kteří si o navýšení platu říkají nejméně. Hůře je na tom jen Tchaj-wan a stejně, jako v ČR, jsou na tom zaměstnanci v Itálii a Belgii.
Pokud srovnáme nejbližší státy, v Rakousku chce dostat přidáno 37 procent lidí, v Německu 42 procent a v Polsku dokonce 46 procent zaměstnanců. Největší ambice ale mají zaměstnanci v Asii: Ve Spojených arabských emirátech či Saudské Arábii se na požadavek na navýšení chystá 68 procent lidí, v Indii 70 a v Kataru 77 procent.
Odvážná nastupující generace
Studie PwC Hopes and Fears rovněž ukázala na postupně se měnící trh, kdy pro nastupující generaci už není prioritou hlavně stabilní místo a jistota. Chtějí se zejména rozvíjet a pracovat pro firmu, která má přidanou hodnotu – ať už pro zaměstnance nebo v celospolečenském přesahu.
„Jsou proto ochotni častěji měnit zaměstnání a jedním z hlavních motivů je i větší výdělek. Nejmladší generace Z si tak umí říct o více peněz než předchozí generace,“ uvedla Andrea Linhartová Palánová ze společnosti PwC.
Zatímco v generaci X (pro účely studie věk 44 až 59 let, pozn. red.) si chce o přidání říct 22 procent lidí, u mileniálů (28 až 43 let) je to už 32 procent a u generace Z (18 až 27 let) dokonce 36 procent. Menší ochota obyvatel ČR říct si o přidání zjevně souvisí i s celkově dobrou finanční situací.
„I když pravidelně slyšíme řadu negativních zpráv a máme za sebou období velmi vysoké inflace, jen dvě procenta lidí říkají, že nejsou pravidelně schopna splácet všechny účty, dalších devět procent tvrdí, že účty splácejí, ale s velkými obtížemi,“ řekla Andrea Linhartová Palánová.
Naopak 42 procent domácností oproti loňským 37 procentům tvrdí, že se svými příjmy v pohodě vystačí. A nejen to. Ještě ze své mzdy dokážou uspořit na budoucnost, dovolené, případně další větší výdaje.
Faei.cz má k dispozici ještě jednu studii, která se týká platů. Vypracovala ji Comp&Ben Asociace, která sdružuje klíčové zaměstnavatele na domácím trhu a zabývá se analýzou mezd a systémy odměňování. Podle analýzy letošní průměrný nárůst základních mezd činí 5,7 procenta, přičemž mediánové hodnoty nárůstů představují 5,5 procenta. Dynamika růstu proti letům 2022 a 2023 mírně zpomaluje.
„Pro druhou polovinu roku 2024 a zejména pak první čtvrtletí 2025 očekáváme opět mírný pokles nárůstů mezd. Navíc je možné očekávat, že by se již příští rok mohla některá odvětví dostat s nárůsty pod hranici pět procent,“ řekl Tomáš Jurčík, ředitel Comp&Ben Asociace. Mzdy porostou více ve výrobních a IT společnostech, polepší si hlavně provozní pozice.
Češi zaměstnání nemění
Určité pohodlí se odráží i v tom, že pouze 15 procent zaměstnanců se chystá v blízké době změnit práci, což je stejně jako loni. Ve světě se chystá změnit práci 28 procent lidí. I v tomto směru patří Češi mezi nejloajálnější zaměstnance, ve všech ostatních sledovaných zemích se chystá v nejbližším roce změnit práci více pracovníků.
Češi jsou totiž dlouhodobě ve své práci spokojeni. Podle studie to deklaruje 47 procent lidí, přičemž pouze 13 procent vyjadřuje nespokojenost. „Vysoká zaměstnanost zároveň v zaměstnancích vyvolává důvěru v to, že v případě ztráty zaměstnání rychle najdou novou. I to přispívá k jejich spokojenosti a menší ochotě riskovat,“ dodala Andrea Linhartová Palánová.
Více než polovina zaměstnanců je tedy přesvědčena o tom, že se svými zkušenostmi a dovednostmi nebudou mít problém najít práci, pouze 21 procent lidí si myslí opak. Zároveň často připouštějí, že objem jejich práce stále roste: 30 procent lidí se domnívá, že mají více práce než před rokem.
To je ale výrazně méně než celosvětový průměr. Ve světě právě rostoucí objem práce označují zaměstnanci za největší změnu v posledních dvanácti měsících, tento trend potvrdilo 45 procent lidí.
