Finanční benefity jsou pro zaměstnance atraktivním přilepšením a při fixním platu dokáží výrazným způsobem navýšit roční příjem. Zaměstnavatelé je využívají pro motivaci zaměstnanců v průběhu kalendářního roku a také jako formu poděkování za odvedenou práci na konci fiskálního roku. Finanční benefity ale poskytují jen někteří zaměstnavatelé – velkou měrou to závisí na „kondici“ dané rirmy. V praxi jsou rozšířenější spíše nefinanční benefity.
Ze všech úrovní pracovních pozic si prostřednictvím finančních bonusů nejvíce přilepší vrcholoví manažeři. U nich mohou právě finanční odměny získané v průběhu roku a na jeho konci tvořit až třetinu celkového ročního příjmu. Pokud se podíváme na mezinárodní porovnání, nejvyšší podíl je v Rumunsku, kde finanční odměny tvoří 42 % příjmu manažera ve vedoucí pozici.
„V nejvyšší míře jsou bonusy na konci roku odměňováni právě vrcholoví manažeři, přičemž výše odměny může dosahovat i dvojnásobku jejich běžné měsíční základní mzdy,“ říká za Platy.cz Michal Novák a dodává: „Ve všech zemích střední a východní Evropy tvoří právě bonusy vyplácené na konci fiskálního roku v průměru až desetinu z ročního příjmu top manažerů.“
U nižších a středních manažerů tvoří finanční benefity v průměru až 23 % ročního příjmu. U ostatních úrovní pracovních pozic je podíl přilepšení si formou finančních benefitů k ročnímu platu nižší.
Ze všech typů finančních benefitů jsou nejrozšířenější měsíční variabilní provize. Nejčastěji je dostávají zaměstnanci v České republice, ve Slovinsku a na Slovensku. V zemích střední a východní Evropy se dají v průměru vyčíslit jako přilepšení o pětinu fixního měsíčního platu. Dostávají je zaměstnanci na všech úrovních pracovních pozic od pomocných zaměstnanců, dělníků a personálu ve službách až po vrcholové manažery.
Pokud spočítáme měsíční provize získané za celý kalendářní rok, dostaneme zajímavé sumy. Tvoří největší podíl v ročním souhrnu odměn ze všech finančních benefitů – až do 15 % ročního příjmu zaměstnance. Variabilní odměny získané v průběhu roku mohou zaměstnanci přinést více peněz, než například jednorázová odměna ke konci roku ve formě třináctého platu, anebo odměna vyplácená s koncem fiskálního roku.
Nejméně rozšířeným finančním benefitem je třináctý plat. Pro zaměstnavatele je tento benefit poměrně finančně náročný, protože bývá zakotven v pracovní smlouvě, a je tedy nárokovatelný. Ze sledovaných zemí je nejfrekventovanější v Chorvatsku a ve Slovinsku.
„Výše finančních odměn se většinou počítá ze základní fixní složky mzdy zaměstnance. Proto doporučujeme zaměstnancům zaměřit se při vyjednávání o platu na to, aby si dohodli co nejvyšší základní mzdu,“ radí Novák.