Česko podle Bloombergu sice v létě 2023 deklarovalo úplnou nezávislost na ruském zemním plynu a snížilo jeho dovoz prakticky na nulu. Nyní však ruský plyn opět dováží, a sice přes Slovensko. Klíčovým důvodem, proč se Češi vrací k ruskému plynu, je právě poplatková politika Německa, jak ostatně potvrzuje i české ministerstvo průmyslu a obchodu.
To ale přitom v době vrcholící energetické krize tvrdilo, že při případném nedostatku plynu z důvodu ruského zastavení dodávek se o něj právě Němci s Čechy solidárně podělí. Nyní ovšem tedy Němci činí pravý opak, když upřednostňují ryze své ekonomické zájmy, přes protesty sousedních zemí.
A protože tedy Němci sousedním zemím, včetně Česka, účtují za přepravu plynu zvláštní poplatek, plyn z východního směru je ještě o to cenově atraktivnější. A od Nového roku 2025 bude ještě více. Nyní daný poplatek přidává k běžné tržní ceně plynu osm procent, jak vypočítává banka Citigroup.
V roce 2025 už by to tedy mělo být zhruba deset procent. Lze tak očekávat ještě další nárůst poptávky Česka po plynu z ruského směru, tedy po plynu ponejvíce ruském. Pokud tedy ten bude do EU ještě proudit.
Některé země EU včetně Česka již dříve Německo vyzvaly, aby poplatek zrušilo, avšak zda jej Berlín skutečně přestane uplatňovat je nyní otázkou. Kvůli pádu tamní vlády kancléře Olafa Scholze a předčasným volbám příštího roku.
Z dat českého státního podniku Net4Gas vyplývá, že hned zhruba 95 procent plynu, který Česko dováží, pochází v tomto měsíci z ruského směru, ponejvíce z Ruska. Jen přibližně pět procent plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto pronajímanou kapacitu paradoxně prakticky vůbec nevyužívá.
Dokonce i část plynu, která do Česka proudí ze západního směru, může být ruského původu. Německý státní podnik SEFE totiž přepravuje do Francie ruský zkapalněný plyn v takovém objemu, že Francie letos vykazuje historicky rekordní dovoz právě zkapalněného plynu z Ruska.
Část tohoto plynu ale posílá plynovodní sítí do zemí východní Evropy, zřejmě včetně Česka, jak agentuře Bloomberg sdělilo francouzské ministerstvo energetiky. Otázkou tak je to, zda i v příštím roce bude do EU putovat ruský plyn nejen námořní cestou, nýbrž stále i tou potrubní přes Ukrajinu. Ta totiž neprodlouží letos končící smlouvu s Moskvou o tranzitu ruského plynu přes své území.
Slovenský prezident Peter Pellegrini minulý týden jednal o dodávkách plynu, v rámci takzvaného swapu s Ruskem, se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem, a to u příležitosti klimatické konference OSN v Baku. Alijev Pellegriniho ujistil, že je schopen posílat Slovensku přes Ukrajinu fyzicky ruský plyn, který bude v rámci zmíněného swapu označen jako ázerbájdžánský.
Takový plyn, jak vidíme dnes, by ovšem nemusel končit jen na Slovensku, nýbrž mohl by ve velkém putovat i do Česka. I české podniky a domácnosti by tak využívaly „ázerbájdžánský“ plyn, ve skutečnosti ruský, přestože podstatná část české veřejnosti zjevně žije v představě, že už Česko žádný ruský plyn neodebírá.
Poté, co Němci zvednou poplatky za tranzit přes své území, bude „ázerbájdžánský“ plyn, ve skutečnosti ruský pro Česko cenově ještě atraktivnější. Pilotní dodávka plynu na Slovensko již v režii ázerbájdžánského Socaru, namísto ruského Gazpromu, se uskuteční příští měsíc, jak minulý týden uvedl státní podnik Slovenský plynárenský priemysel (SPP).
Nad přepravou ruského plynu s visačkou „ázerbájdžánský“ přes ukrajinské území nakonec – možná překvapivě – přivře oči i sám Kyjev. Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz totiž tlačí na to, aby tranzit plynu v její režii neustal. Inkasuje totiž za něj nemalé poplatky. V přepočtu desítky miliard korun ročně.
Když půjde formálně a smluvně o plyn ázerbájdžánský, „vlk se nažere a koza zůstane celá“. Kyjev se bude tvářit, že neví, že molekuly plynu, které přepravuje, vznikly v zemi, s níž válčí, a za toto popření reality zinkasuje desítky miliard za jejich přepravu na Slovensko a dále třeba i do Česka.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Aby bylo jasno, zájem Česka je koupit plyn pro své co nejlevněji (nebo by, alespoň, měl být) a já plně souhlasím s tím brát ho z Ruska. Je levný a nikdy se nestalo, že by ruský dodavatel naši zemi vydíral nedodáním suroviny – ani plynu, ani ropy a ani paliva do reaktorů. Ovšem, a to je nutno si připomenout, zítra to může být jinak a tak je dobře, že jsme si zajistili jako stát možné dodávky i z jiné strany, než z východu. Žádný rozumný podnikatel se neorientuje pouze na jediného dodavatele nebo odběratele, ale diverzifikuje. Nyní má Rusko jedinou možnost, jak nás přimět odebírat jeho plyn – nízká cena a to bez možnosti případného vydírání. Takže dodává, dodává levně a my na tom vyděláváme.
To je Kocourkov,ví o tom ti politici,kterí nám uz více jak 1000 dnů ríkají,ze plyn z Ruska uz nikdy!
A proto platíme ferove vyssí cenu za plyn z jiné zeme.Ne máme stále ruský plyn a radu spokojených prekupníků.
Pripadá vám tohle normální?A to nemluvím o energetice,viz nemecká burza,kam nase energie prodáváme a opet s prirázkou kupujeme zpet.
To jsou ty slozitosti enegií…
Ale vláda se chlubí tím, že nemá s Ruskem obchodní smlouvu a tím dodržela slovo. Každý normální smrtelník se automaticky zeptá, o kolik dráž tedy češi plyn musí nakupovat? Síkela řekl že to není podstatné. Podstatné je, že ho lidem a firmám dodáme. A tak to s průmyslem dopadlo. Tam nám svetry nepomůžou.
Němcům se nedá věřit, to byli vždycky podrazáci. To máme kamarády.
A vy si myslíte, že když nakoupí levněji ,že jej zlevní?
Nebuďte naivní. Plynárenské společnosti si namastí kapsu tak nebo tak.