Zveřejněná struktura odhalila, že za poklesem byla primárně konečná spotřeba jak domácností, tak vlády, která klesla o 1,2 procenta mezikvartálně, resp. o 4,9 procenta.
Slabšímu výsledku zabránily kapitálové investice (+3,0 % q/q), a to i přes otřesy v bankovním sektoru a zvýšenou nejistotu v březnu. Zároveň je zřejmý stále poměrně silný čistý vývoz, který přispěl 0,7 procentního dobu. Ani to však nestačilo k vytáhnutí tamní ekonomiky z recese na přelomu roku.
Pokročilý odhad výkonu ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí byl zveřejněn i v USA, kde naopak došlo k revizi směrem nahoru. V anualizovaném mezičtvrtletním vyjádření americká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí vzrostla o 1,3 procenta, namísto prvně odhadovaných 1,1 procenta.
Pozitivně k tomu přispěla silná spotřeba domácností. Naopak směrem dolu působila zejména změna stavu zásob. Zisky amerických podniků meziročně v prvním čtvrtletí klesly o 2,8 procenta, když došlo ke stlačení marží nefinančních podniků (14,6 % vs. 15,5 % mezikvartálně) i v souvislosti s rostoucími mzdovými náklady.
Revizí směrem nahoru doznaly i deflátory HDP, které dokazují přetrvávající inflační tlaky v tamní ekonomice. Spolu s překvapivě nižším počtem nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti (229 tisíc vs. konsensus 245 tisíc) tyto údaje výrazně podpořily sázky na další utahování měnové politiky Fedu (centrální banka USA, pozn. red.).
Po červnovém zasedání, kde je široce očekáváno dočasné pozastavení zvyšování sazeb v zájmu zhodnocení situace centrálními bankéři, finanční trh již zahrnuje ve svých cenách 25bodové zvýšení klíčové úrokové sazby v červenci. Navíc naděje na snižování sazeb v letošním roce jsou, alespoň dle budoucích kontraktů, již téměř pryč, což je v souladu s naším očekáváním.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
