Obranné firmy však v úpadku automobilového průmyslu našly světlou stránku: Znovu najímají kvalifikované pracovníky, aby vyráběli vybavení pro novou německou armádu, která možná brzy bude muset bránit Evropu před Ruskem, upozorňuje britský web The Telegraph.
Zájem je značný
Zdroje v evropském obranném průmyslu, který bude hrát klíčovou roli v německém zbrojení, uvádějí, že mají velký zájem o inženýry, které automobilky propustily, aby je mohly zaměstnat při výrobě tanků a bojových vozidel pěchoty.
V Berlíně se také diskutuje o přeměně automobilek na továrny na výrobu vojenské techniky. „Řekněme to takhle: Práce jsou si podobné, což znamená, že naučit odborníka svařovat jiná vozidla než automobily zabere méně času než zaškolení nového člověka,“ uvedl zdroj z obranného průmyslu.
To přichází v době, kdy se německý kancléř Friedrich Merz snaží proměnit svou zemi v hlavní evropskou bezpečnostní mocnost poté, co se Berlín po desetiletí krčil v geopolitických otázkách spíše v pozadí.
Merz, lídr středopravicové Křesťanskodemokratické unie (CDU), slíbil zvýšit německé výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) a přeměnit Bundeswehr, německé ozbrojené síly, na „nejsilnější konvenční armádu v Evropě“.
Předseda CDU vytvořil speciální fond ve výši 500 miliard eur (12,4 bil. Kč) na obnovu chátrající infrastruktury Německa, klíčového předpokladu pro rychlý přesun vojsk a tanků NATO na jeho východní křídlo.
Brigáda v Litvě
Merzova koaliční vláda, která rovněž zvažuje možný návrat k branné povinnosti, v dubnu vyslala zcela novou brigádu vojáků do Litvy na obranu hranic s Ruskem – jde první trvalé zahraniční vojenské nasazení německých ozbrojených sil od druhé světové války.
Dramatická změna v německé obranné politice, známá jako „Zeitenwende“ neboli obrat doby, vytvořila bezprecedentní příležitosti pro německý zbrojní průmysl, který Spolková republika kvůli nacistické minulosti považovala za vyvrhele.
Zároveň však roky ekonomické stagnace, celní válka Donalda Trumpa, špatný prodej elektromobilů a tvrdá konkurence z Číny způsobily chaos v kdysi mocném německém automobilovém průmyslu, podotýká web Deutsche Welle.
Studie Institutu pro ekonomický výzkum (Ifo) uvádí, že německý automobilový průmysl čelí nejhoršímu propadu od pandemie, přičemž dvě pětiny firem se potýkají s nedostatkem zakázek. „Zintenzivnění konkurence, zejména mimo Evropu, se zdá mít stále větší dopad na německý automobilový průmysl. Krize v německém automobilovém průmyslu pokračuje,“ uvedl Ifo.
Další studie auditorské společnosti EY zjistila, že německý automobilový průmysl v roce 2024 zaznamenal ztrátu 19 000 pracovních míst a v současné době zaměstnává v Německu pouze asi 760 000 lidí, nejméně od roku 2013.
Odborníků není nikdy dost
Rafael Loss, německý bezpečnostní expert z Evropské rady pro zahraniční vztahy, uvedl, že probíhají diskuse o přeměně německých automobilek, které by jinak mohly být uzavřeny, jako např. továrna Audi v Bruselu – tak, aby mohly být využity k výrobě zbraní.
Také Volkswagen, největší výrobce automobilů v Evropě, jenž ztrácí tržby ve prospěch Číny, údajně hledá alternativní využití pro své továrny v Drážďanech a Osnabrücku.
„V případě, že máte automobilku, která již disponuje kvalifikovanými pracovníky a je vybavena pro výrobu těžkých strojů, je to jeden z nejsilnějších argumentů pro zapojení obranného průmyslu, aby se zabránilo ztrátě pracovních míst,“ uvedl expert.
Loss dodal, že elektrikáři by také mohli hrát cennou roli při vývoji vojenské technologie, která má podobné konstrukční vlastnosti jako civilní automobily. „To by se dalo aplikovat na mikroelektroniku, tedy na elektronická zařízení, která najdete v automobilech, jako třeba senzory pro parkování,“ řekl. „Neliší se příliš od senzorů používaných ve vojenských vozidlech.“
Německá politika „Zeitenwende“ odstartovala za vlády Olafa Scholze, předchozího kancléře, který tento koncept oznámil ve svém významném projevu v roce 2022 v reakci na nelegální invazi ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu.
Scholz slíbil, že Německo již nebude v otázkách evropské bezpečnosti pouze pasivním pozorovatelem, vytvořil speciální fond pro Bundeswehr ve výši 100 miliard eur a navíc poskytl Ukrajině pomoc v řádu miliard eur.
Merz své karty skrývá
Scholz byl zpočátku zdrženlivý, pokud jde o poskytnutí německé vojenské podpory, protože se obával, že rozhněvá Putina, ale nakonec poslal do Kyjeva tanky, bojová vozidla pěchoty, systémy protivzdušné obrany a obrovské množství munice.
Jeho nástupce Merz chce německou podporu ještě posílit, poté co v únoru zvítězil ve volbách a vytvořil koalici podporovanou Scholzovými sociálními demokraty. „Německo je zpět,“ prohlásil.
Nyní se spekuluje o tom, zda Merz nakonec souhlasí s dodáním výkonných raket dlouhého doletu Taurus na Ukrajinu, což Scholzova vláda vždy považovala za krok, který by Berlín vtáhl do otevřeného konfliktu s Moskvou.
Merzova vláda udržuje politiku utajování ohledně povahy dodávek zbraní na Ukrajinu, což má Moskvu udržet v nejistotě. Kritici se ale ptají, zda to ve skutečnosti neznamená, že Merz dostal strach z dodávek raketového systému Taurus Ukrajině.
Koalici brzdí také holubičtí členové sociálních demokratů, kteří zastávají mnoho stejných názorů na Rusko, jako jejich bývalý vůdce Scholz. Zároveň vzestup Kremlu nakloněné krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v posledních volbách umístila na druhém místě, vyvíjí tlak na Merze, aby zmírnil své kroky proti Rusku.
Některé německé představitele poněkud překvapila velmi pozitivní reakce na Merzovu politiku zbrojení a obávají se, že očekávání vůči jeho vládě jsou příliš vysoká. „Víme, že očekávání v Evropě jsou značná, a tuto reformu obrany považujeme za důležitý a nezbytný krok,“ uvedl jeden zdroj.
„Ale nákup tanků, výroba tanků, to není něco, co by Němce nadchlo,“ dodal s odkazem na někdejší nechvalný pokus hitlerovského Německa vybudovat největší armádu v Evropě.
