Již loňský rok dával tušit, že se nákaza začíná šířit napříč celou republikou a tento trend pokračuje i letos. V roce 2024 Státní zdravotní ústav zaznamenal celkem 636 infikovaných včetně dvou úmrtí.
„Již 320 případů za první čtvrtletí letošního roku ukazuje, že trend rychle narůstajících případů z loňského roku se nezastavil. S nadcházejícím obdobím četnějšího cestování například za rekreací bude z ohnisek infekce docházet ke zvýšenému riziku dalšího šíření nákazy.
Vzhledem k dlouhé inkubační době, často bezpříznakovému průběhu, a právě při nedodržování základních hygienických návyků a nařízených protiepidemických opatření, má nákaza velmi dobré podmínky k šíření,“ vysvětluje Renata Ciupek z Krajské hygienické správy Jihomoravského kraje.
Podle dat ECDC (European Centre for Disease Prevention and Control), agentury Evropské unie, se nákaza šíří i v jiných zemích, a to i mimo Evropu. K šíření nákazy významně přispívá nedodržování základních hygienických návyků. Proto bývají nemocí špinavých rukou postihováni nejčastěji děti a mladí dospělí.
Problémem bývá, vzhledem k charakteristice šíření, také v sociálně vyloučených oblastech, u lidí bez domova apod. Kromě přímého přenosu od nakaženého může k nákaze docházet také kontaminovanou vodou nebo zprostředkovaně potravinami, které byly znečištěnou vodou omyty, typicky ovocem, saláty nebo tepelně nezpracovanými potravinami.
Viry čekají také na znečištěných předmětech, s nimiž nakažený přišel do kontaktu – klikách, madlech ve veřejných dopravních prostředcích či nákupních koších.
Infikovaný nemusí zpočátku vykazovat žádné příznaky, inkubační doba bývá od 15 až po 50 dnů. Během té doby může nevědomky nakazit desítky dalších lidí. První příznaky choroby se podobají chřipce, až později dochází k typickému zežloutnutí bělma a kůže, ztmavnutí moči a svědění kůže.
„Pokles nemocnosti v kombinaci s absencí očkování proti této infekci má za následek narůstající procento lidí bez ochranných protilátek, vysoce vnímavých k nákaze. Týká se to především dětí a mladých dospělých.
Jsou to jedinci, kteří se s onemocněním dosud nesetkali a mají větší pravděpodobnost se při styku s infikovanou osobou nebo kontaminovanými předměty nakazit. To dokazují lokální epidemie ve vnímavé populaci v posledních letech,“ popisuje zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Kateřina Fabiánová.
Není to poprvé, kdy se Česká republika potýká se zvýšeným výskytem hepatitidy A. Vlna nákazy proběhla na konci 90. let, dále v letech 2008 až 2010 a 2016 až 2017. Hlavní hygienička Barbora Macková považuje za nejlepší prevenci očkování, a to již v dětském věku, neboť plné očkování chrání dlouhodobě. V ČR je k dispozici vakcína jak pro děti od jednoho roku, tak pro dospělé.
Nepatří, s výjimkou zákonem stanovených zaměstnanců a příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému, mezi očkování hrazená státem. U řady zdravotních pojišťoven, například VZP či OZP, je ale možné čerpat na očkování příspěvek.
„Očkování je doporučováno zejména osobám vystaveným zvýšenému riziku nákazy hepatitidou A v rámci svého povolání, dále cestujícím do oblastí s vysokým výskytem této infekce, osobám s chronickým onemocněním jater, blízkým kontaktům s nemocnými, stejně jako osobám s rizikovým chováním umožňujícím šíření viru,“ dodává Macková.
