Nepotěšily ani tržby za prodej služeb. Ty se v červnu v reálném vyjádření meziměsíčně snížily o 0,5 procenta poté, co ve stejném rozsahu klesaly již v květnu. Pokles se navíc týkal většiny odvětví. Za celé druhé čtvrtletí data tržeb z maloobchodu a služeb indikují významné zpomalení mezičtvrtletního růstu spotřebitelské poptávky, jejíž oživení ve výsledku bude pravděpodobně jen velmi pozvolné.
Výrobní sektor za druhé čtvrtletí vykázal mezičtvrtletní pokles produkce. To se týkalo jak stavebnictví, tak i průmyslu. V samotném červnu stavební produkce meziměsíčně klesla o 0,8 procenta. V průmyslu sice došlo k meziměsíčnímu nárůstu výroby o 0,7 procenta, který ovšem nedokázal vykompenzovat hluboký květnový pokles o 2,2 procenta.
Předstihové indikátory přitom pro následující měsíce zatím mnoho šancí na oživení průmyslu a stavebnictví nedávají. Na trhu práce se dosud slabost ekonomiky zásadním způsobem neprojevila. Podíl nezaměstnaných osob v červenci vzrostl z 3,6 na 3,8 procenta, hlavně však v důsledku tradičního sezonního efektu spojeného s koncem školního roku.
Míra nezaměstnanosti v dosavadním průběhu letošního roku setrvale mírně rostla, v souhrnu však jen o zhruba 0,2 procentního bodu. Celkově zmíněná data potvrzují naše očekávání pouze mírného růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,7 procenta po loňské stagnaci.
Červnová data z německého průmyslu pozitivně překvapila, i tak se ale tamní produkce nachází ve výrazném meziročním poklesu. Meziměsíčně německá průmyslová produkce v červnu vzrostla o 1,4 procenta. Vliv na to měla hlavně vyšší produkce aut o 7,5 procenta meziměsíčně, která navzdory výraznému nárůstu ale nedokázala kompenzovat hluboký propad z května o skoro deset procent.
Meziročně byla produkce aut stále o 4,4 procenta nižší, celková průmyslová produkce pak klesla o 4,1 procenta. V červnu potěšily také německé tovární objednávky, jejichž reálná hodnota se meziměsíčně zvýšila o 3,9 procenta. Je ovšem otázkou, do jaké míry na to působil vliv objemově velkých zakázek, které jsou tradičně více volatilní.
Přetrvávající spíše pesimistický výhled ekonomiky eurozóny pak potvrdil srpnový indikátor důvěry investorů Sentix, který výrazně klesl z -7,3 bodu na -13,9 b. a přidal se k dalším předstihovým indikátorům, které v poslední době vykazují negativní trend.
Americká data zředila obavy kolem zdraví tamní ekonomiky, které se objevily po zveřejnění červencových údajů zaměstnanosti. Ty totiž ukázaly na výrazné zpomalení jejího růstu, když v americkém nezemědělském sektoru bylo podle těchto dat vytvořeno pouze 114 tisíc nových pracovních míst, což bylo hluboko pod konsensem trhu.
Vývoj týdenních počtů žádostí o podporu v nezaměstnanosti však zhoršující se situaci na americkém trhu práce nepotvrdil. Počet nových žádostí totiž v minulém týdnu dosáhl 233 tisíc a byl tak nižší než předchozí údaj i tržní konsensus. Z historického úhlu pohledu jde navíc o stále nízkou úroveň.
Pozitivně dopadl také ISM index ze služeb (měsíční ukazatel ekonomické aktivity v USA, je považován za jeden z klíčových ukazatelů stavu americké ekonomiky, pozn. red.), který zaznamenal výraznou korekci z červnových 48,8 bodu na 51,4 b. v červenci a mírně překonal tržní konsensus.
Zatímco začátek týdne byl na finančních trzích ve znamení silného výprodeje rizikových aktiv, v jeho zbytku došlo k uklidnění a částečné korekci. Obavy ohledně možného rychlého zhoršování ekonomické situace v USA, či přímo nástupu recese, vedly k tomu, že americký akciový index S&P 500 otevřel v pondělí o zhruba 3,5 procenta níže a dostal se pod 5 200 bodů.
V průběhu týdne však akciový index zkorigoval o zhruba 100 bodů výše. Kromě dříve zmíněných dat zveřejněných v tomto týdnu, která obavy o zdraví americké ekonomiky nepotvrdila, k tomu přispěly i komentáře představitelů Fedu (centrální banka USA, pozn. red.).
Ty v podstatě vyvrátily předchozí spekulace trhu o případném mimořádném snížení úrokových sazeb ještě před zářijovým zasedáním. Centrální bankéři totiž zmínili, že kromě slabých čísel zaměstnanosti za červenec nic nenasvědčuje tomu, že by docházelo k rychlému zhoršování kondice americké ekonomiky a Fed tak podle nich nemusí pospíchat.
I tak ale dolarové sazby zaznamenaly významný pokles. Trh nyní do konce letošního roku zaceňuje snížení úrokových sazeb Fedu v souhrnu o 100 bazických bodů. S ohledem na to, že do konce roku zbývají tři řádná zasedání, by to zároveň znamenalo snižování sazeb rychlejšími kroky než o standardních 25 bazických bodů.
Uklidnění situace na trzích dokládá rovněž vývoj hlavního měnového páru. Dolar z počátku týdne oslabil vůči euru k hranici 1,10 USD/EUR, poté se ale jeho kurz vrátil mírně nad 1,09 USD/EUR a v mezitýdenním vyjádření tedy končí zhruba beze změny. Mimo dat americké zaměstnanosti k vyšší volatilitě na finančních trzích pravděpodobně přispěla i nižší likvidita, která je s letními měsíci spojena.
Středoevropské měny na nárůst rizikové averze na trzích významným způsobem nereagovaly, trend jejich vývoje navíc nebyl jednoznačný. Zatímco česká koruna a maďarský forint oproti euru během týdne mírně posílily (o 0,1-0,2 %), polský zlotý naopak mírně oslabil (o 0,2 %).
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
