Právě vánoční stromy v Praze, ale také v Brně a Kroměříži hodnotí odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Práce v terénu, ale i laboratoři jim každoročně zabere několik dní. Aby byla instalace stromu na vybraném místě bezpečná, projde strom nakonec i zátěžovou analýzou. Nikdo si nepřeje, aby se opakovala nešťastná událost z prosince 2003.
„Mediální pozornost k tomuto neštěstí vedla k jakési umírněnosti. Města se již například tolik nepředhání ve výšce stromu, větší pozornost je věnována výběru a instalaci stromu. Za to jsem velmi rád. Naštěstí jen velmi zřídka jsme osloveni i v případě pádu vánočního stromu,“ uvedl proděkan fakulty Jan Tippner.
Odborný posudek
Ke každému stromu odborníci zpracují posudek, který vyžaduje terénní šetření v místě, kde rostl, případně v místě instalace. Součástí je rovněž laboratorní zpracování vzorků a vyhodnocení dat. Posudek v drtivé většině hodnotí jeho stav, kvalitu dřeva a skutečnost, zda je dřevina v takové „kondici“, aby mohla být postavena na náměstí.
Jednotlivé vánoční stromy jsou obvykle vytipovány lesníky, pořadateli vánočních trhů, správci městské zeleně, k situaci se nezřídka vyjadřují dopravci. V poslední době jsou také stromy nabízeny veřejností, majiteli domů a zahrad. Podle proděkana Tippnera jde mnohdy o neperspektivní dřeviny na daném místě, stresované, se sníženou vitalitou, potenciálně nebezpečné.
Strom se hodnotí vizuálně, posuzují se rovněž podmínky daného stanoviště, zdravotní stav a vitalita – to vše s ohledem na bezpečnost stromu. „Pořizujeme fotodokumentaci, měříme dendrometrické parametry, jako je výška, rozměry koruny, kmene. Šetrným způsobem odebíráme vzorek dřeva, kmen vyšetřujeme akustickým tomografem a případně sondujeme průřez kmene mikrovrtáním,“ konstatoval Tippner.
Zátěžová analýza
Jeho tým následně provádí makroskopickou a mikroskopickou laboratorní analýzu struktury dřeva. „Konečně posuzujeme i fyzikálně-mechanické vlastnosti a kvalitu dřeva. Posledním krokem posouzení je takzvaná zátěžová analýza, kdy na základě zjištěných dendrometrických dat a fotografie stromu stanovíme pomocí obrazové analýzy náporovou plochu koruny stromu a vypočteme zatížení kmene podle metodiky, kterou náš tým před lety vytvořil,“ popsal proděkan Jan Tippner.
Bezpečnostní koeficient určí, zda a případně s jakou bezpečnostní rezervou je daný strom schopen odolat působení extrémního větru. „Jde o předběžný výpočet, z něhož se obvykle vychází při dimenzování ukotvení stromu či dalších bezpečnostních opatření,“ uvedl Tippner. Teprve až Praha, Brno nebo Kroměříž dostanou od brněnských vědců „povolení“, začíná kácení.
Nejsledovanější vánoční strom v republice – na Staroměstském náměstí – pochází ze soukromé zahrady v Dolní Černé Studnici na Jablonecku. Po úpravě bude měřit 21,5 metru a slavnostně se rozsvítí v sobotu 27. listopadu.
Palivo i nábytek
Praze strom nabídli manželé Kozderkovi. Jde o jeden ze dvou smrků, který na jejich pozemku stojí. Jelikož se sousedé obávali, aby nespadly, stejně by se musely pokácet. Druhý ze stromů skončí rozřezaný na palivo. Smrk pro Prahu ale rostl na špatně přístupném místě, a tak se musely rozebrat některé okolní ploty a vybudovat provizorní zpevněnou cestu, aby se k němu rozměrný tahač dostal.
„My jsme vybírali z 35 stromů, tenhle vyhrál díky svému tvaru a bohatému ovětvení, ale dlouho jsem se zdráhal, než jsme dali palec na to, že absolvujeme takhle náročnou operaci i po té logistické stránce. Pražané si ale určitě zaslouží ten nejkrásnější stromeček. Od začátku byl hlavním favoritem, ty další stromy byly u České Lípy a na Šumavě, ale tenhle přes svoji náročnou polohu prostě zvítězil,“ řekl novinářům předseda představenstva Technologie hlavního města Prahy Tomáš Jílek.
Osud stromu podle něj neskončí Vánocemi. „Na Tři krále bude odstrojen, následovat bude ořezání větví, které poputují do pražské zoologické zahrady. Kmen půjde do střední odborné školy, kde z něj studenti vyrobí nábytek pro lidi v pražských domovech seniorů a v domovech dětí a mládeže,“ sdělil pražský radní pro oblast majetku Jan Chabr.
