„Podíl nezaměstnaných osob se v květnu snížil z 3,7 na 3,6 procenta, což bylo v souladu s naším i tržním očekáváním. Po sezónním očištění stagnoval na úrovni z předchozího měsíce (3,8 %). Dubnové zlepšení na trhu práce je tak odrazem sezónních faktorů, kdy s teplejším počasím stoupá poptávka po pracovnících ve stavebnictví či zemědělství,“ řekla Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky.
„Květnový pokles míry nezaměstnanosti se na 3,6 procenta se obecně očekával,“ komentoval čísla Úřadu práce Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Podle jeho názoru lze s blížícími se prázdninami lze v červnu čekat další pokles, na 3,5 procenta, což však bude zřejmě letošní „dno“.
„Červen je totiž tradičně měsícem, kdy vrcholí sezónní zaměstnávání z důvodu letní sezóny a teplého počasí, stupňujícího poptávku po obsazení pracovních pozic v exteriéru. Zároveň se na trhu práce ještě neobjevují čerství absolventi, takže nabídka práce zůstává omezena. Absolventi pak na trh práce míří v dalších měsících a zejména v září, kde lze očekávat mírný nárůst míry nezaměstnanosti,“ dodal.
„Domácí trh práce zůstává stále napjatý. Náš odhad pro letošní rok počítá se stagnací podílu nezaměstnaných osob na loňské úrovni (3,6 %),“ dodala Steckerová z Komerční banky. Podle Petra Kymličky, partnera poradenské skupiny Moore Czech Republic je „trh práce je v České republice přehřátý, zaměstnanci chybí v řadě profesí a najít kvalifikované pracovníky je pro firmy velmi složité“.
Míra nezaměstnanosti v květnu potvrdila klesající trend dosavadní části roku, sdělil naší redakci analytik Raiffeisenbank Vít Mikušek: „Oživení ekonomiky a teplejší počasí se dle očekávání projevuje na trhu práce, kde v porovnání s předchozím rokem ubývá nově zaevidovaných nezaměstnaných, zatímco Úřadu práce se daří více uchazečů umísťovat do zaměstnání.“
Počet uchazečů o zaměstnání ke konci května činil 274 tisíc, což je o necelých šest tisíc osob méně oproti dubnu. „Snížil se i počet pracovních míst evidovaných Úřadem práce, od dubna poklesl ale jen o 1 529 míst na 266 tisíc v květnu. Počet uchazečů tak stále převyšuje počet volných pracovních míst, rozdíl se ale zmenšuje,“ uvedl Mikušek.
Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, nebo uklízeče. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích je v Praze (80 468 míst) a ve Středočeském kraji (51 779 míst).
Z regionálního hlediska zůstává nezaměstnanost nejvyšší v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, v obou převyšuje pět procent. Naopak nejnižší nezaměstnanost vykazuje Praha a Vysočina (shodně 2,7 %). Okresem s nejvyšší nezaměstnaností je stále Karviná (8,1 %), která zároveň trpí i relativně nejnižší nabídkou práce, když jedno volné pracovní místo připadá na více než deset uchazečů.
„S výhledem na následující měsíce je podstatné oživení zahraniční poptávky, kdy zejména firmy v průmyslu musí zaměstnance udržovat, neboť již dochází k růstu nových objednávek. Zároveň hlavní letní sezóna v pohostinství je teprve v začátcích, a tak předběžně očekáváme, že průměrná nezaměstnanost bude klesat i v červnu, a to k úrovni 3,5 procenta,“ řekl Mikušek z Raiffeisenbank.
„Míra nezaměstnanosti v Česku lehce kolísá vinou sezónních výkyvů, nejde však o žádné dramatické změny,“ vysvětlil Petr Kymlička z Moore Czech Republic. Nyní se podle něj do čísel promítá i zahájení hlavní turistické sezóny. „Míra nezaměstnanosti bude v Česku kolísat vinou sezónních výkyvů i v průběhu roku, ale pouze minimálně,“ domnívá se Petr Kymlička.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy by se v říjnu a listopadu míra nezaměstnanosti mohla opět snížit, odhadem na 3,6 procenta, než na přelomu roku kvůli nástupu zimní sezóny vzroste mírně nad tuto úroveň. „Český trh práce je stále ve stavu, který lze označit ze přehřívání, byť už není tak intenzivní, jako zejména před rokem 2020,“ řekl.
Navzdory přehřívání a napjatým podmínkám na trhu práce podle něj nedochází k roztočení mzdově-inflační spirály. „A přes určité aktuální oživení inflace, zejména v segmentu služeb, k němu ani nedojde,“ myslí si ekonom: „Reálné mzdy sice letos po dvou letech poklesu porostou, o 3,7 procenta, ovšem takový vzestup nestačí na vyvolání výraznějších inflačních tlaků ani ve výhledu.“
