V prvním čtvrtletí byl růst české ekonomiky měřený hrubým domácím produktem (HDP) nulový a meziročně zaznamenal HDP poprvé od prvního čtvrtletí 2021 pokles, a to o 0,4 procenta.
Situace, kdy HDP padá, nezaměstnanost se neustále snižuje a počet volných pracovních míst poptávaných zaměstnavateli roste, je koulí na noze oživení české ekonomiky a udržitelnosti její konkurenceschopnosti a podnikání českých firem.
Další ukazatel ekonomické kondice – průmyslová výroba – roste jen minimálně. V květnu to bylo o 1,4 procenta a tradičně ji táhne jen sektor automobilové výroby, zatímco v ostatních odvětvích produkce meziročně klesala. V kontrastu s tím je růst mezd v průmyslu – průměrná hrubá měsíční nominální mzda zde v květnu 2023 meziročně vzrostla o 11,1 procenta.
Nízká míra nezaměstnanosti a hlad firem po kvalifikovaných lidech bude vytvářet další tlak na růst mezd. Firmy budou nuceny promítat růst mezd do svých konečných cen, což se odrazí i na úrovni celkové inflace ČR. Dosažení větší konkurenceschopnosti na pracovním trhu je tak nutným předpokladem pro celkové ozdravení naší ekonomiky.
Přitom relativně levná pracovní síla byla jednou z hlavních konkurenčních výhod české ekonomiky. A o tuto konkurenční výhodu pomalu přicházíme i v očích německých firem, což je o to fatálnější, že německá ekonomika byla vždy tím silnějším „siamským“ dvojčetem, které pomáhalo české ekonomice růst.
Německé hospodářství má přitom samo velké problémy, když v prvním čtvrtletí sklouzlo do recese a na celý letošní rok německá vláda odhaduje, že ekonomika vzroste o pouhá 0,4 procenta. Německé firmy stejně jako české svazuje nízká míra nezaměstnanosti a s tím související tlak na neúměrný růst mezd.
To je pro nás velký varovný signál – po nižších nákladech na pracovní sílu se totiž německé, ale ani jiné zahraniční firmy neobrátí, tak jako dříve, na český trh, který má stejné problémy.
Pro budoucnost českých firem a celé české ekonomiky je tedy zásadní, aby česká vláda umožnila firmám přijímat kvalifikované pracovníky ze zahraničí, vytvořila podmínky, aby cizinci, včetně ukrajinských pracovníků, mohli dlouhodobě pracovat pro české firmy.
Stejně nezbytná je podpora růstu pracovních pozic na částečné úvazky a vytvoření prostředí pro udržení zaměstnanců 55+. Pokud k tomu nedojde, budeme mít do budoucna velké problémy.
Pro dlouhodobé udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky je kromě udržení nákladové efektivity nezbytné aplikovat hospodářské politiky státu, které pomohou firmám vytvořit podmínky a prostředí pro větší a flexibilnější zavádění inovací, nových technologií a investic.
Ve vztahu k pracovnímu trhu jde především o nastavení systému celoživotního vzdělávání a učení, které povede k udržení a rozvoji kvalifikovaných zaměstnanců. V tom je Česká republika oproti okolnímu světu hodně pozadu.
Autor je partner poradenské skupiny Moore Czech Republic
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Ano,tento argument je hodně slyšet. Pravda je však někde jinde. Nízké platy a práce s nízkou přidanou hodnotou kdy většina zisku jde do Německa.
Nejen většina zisku jde do Německa. Hlavně odcházejí lidé za trojnásobnými platy. Proto tady chybí na trhu práce. Kdo má vzdělání a nohy, prchá do ciziny. Taky kdo by dělal za 40 tisíc, když může mít za tu samou práci 120 tisíc a ještě si za to nakoupí kvalitnější a často i levnější německé zboží. Ono konkurovat levnou pracovní silou při volném pohybu pracovních sil dlouhodobě nejde.