To vše v měsíci, kdy Česká národní banka (ČNB) nečekaně prudce zvýšila svoji základní úrokovou sazbu, o 1,25 procentního bodu, tedy nejvýrazněji od června 1997. Ani nejvydatnější zvýšení základní úrokové sazby za poslední takřka čtvrtstoletí tedy nestačilo na to, aby koruna vůči světovým měnám v listopadu byť jen nepatrně zpevnila.
Bezprostředním důvodem dnešního oslabování koruny je zejména obecná nálada na světových trzích. Stupňuje se totiž obava z nové, „jihoafrické“ varianty covidu. Ta se objevila v jižní části Afriky, kde se pravděpodobně rozvinula v osobě nakažené virem HIV. Světová zdravotnická organizace i vědci se nyní snaží určit, jak nebezpečná tato varianta, tj. zejména, jak je smrtelná, jak snadno se šíří a zda na ni zabírají dosavadní vakcíny.
Trhy v rostoucí míře zahrnují do svého výhledu možnost poměrně vysoké míry nebezpečnosti této nové varianty, pročež se zbavují rizikovějších aktiv, včetně právě české koruny, a uchylují se do bezpečnějších aktiv typu amerického dolaru nebo dluhopisů hlavně ekonomicky nejvyspělejších zemí.
Koruně ovšem nepomohl ani včerejší výrok guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka, jenž uvedl, že si „dovede představit“, že by bankovní rada na svém prosincovém zasedání základní úrokovou sazbu ponechala na stávající úrovni. Trh přitom nyní počítá s tím, že v měsíčním horizontu bude základní sazba centrální banky na úrovni tří procent. ČNB by tedy dle předpokladu trhu měla v prosinci sazbu zvýšit o 0,25 procentního bodu.
Jenže další vlna covidu, která se nyní přelévá Evropou, Česko nevyjímaje, představuje svého druhu dezinflační tlak. Proto trh a ČNB ostatně také přehodnocují svůj výhled ve věci dalšího zvyšování sazeb.
Přesto, že trh tedy nyní čeká mírnější razanci zvyšování sazeb než ještě v uplynulých týdnech, Rusnokova slova jej přesto v jisté míře zaskočila. Proto nyní koruna oslabuje nejvýrazněji z celého středoevropského regionu, vydatněji než forint i zlotý.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
