
Vyplývá z jednoho z největších průzkumů celosvětové zaměstnanosti – PwC Global Workforce Hopes and Fears, jehož výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici. Průzkumu se zúčastnilo 52 195 pracovníků ve 44 zemích, přičemž v Česku to bylo více než tisíc lidí.
Výsledky ukázaly, že v nejbližších měsících se pouze 19 procent Čechů chystá „extrémně pravděpodobně“ nebo „velmi pravděpodobně“ říct si o přidání. Češi jsou v tomto směru velmi konzervativní a nechávají aktivitu na zaměstnavateli. Vlastně nejkonzervativnější v celé Evropě.
„Hlavním důvodem mohou být obavy z budoucnosti. Česká ekonomika, a tím trh práce, se mění, vznikají celé nové obory, jiné se automatizují a potřebují tak méně lidí. A právě v konzervativním prostředí velkých průmyslových firem může převládat obava ze ztráty zaměstnání,“ uvedla expertka na řízení lidských zdrojů PwC Andrea Linhartová Palánová.
Zároveň podle ní mají v České republice velmi silnou pozici odbory, které pomáhají vyšší mzdy vyjednat za zaměstnance.
Dodala, že k dlouhodobému trendu automatizace a digitalizace ekonomiky se v letošním roce přidávají i aktuální hrozby v čele s cenami energií, které se „utrhly ze řetězu“. Nezaměstnanost v České republice je ale stále prakticky nejnižší v Evropské unii a nepředstavuje pro českou ekonomiku žádný problém.
„Už teď ale vidíme, že řada firem řeší velké problémy, které mohou vést až k bankrotům a propouštěním. A v takové situaci si zaměstnanci váží své práce a nechtějí zaměstnavatele dráždit požadavkem na vyšší mzdu,“ upozornila Andrea Linhartová Palánová. Dodala ovšem, že podobné problémy ale řeší zaměstnanci po celém světě.
Mileniálové se nebojí
Nejčastěji si přitom chtějí říct o navýšení takzvaní mileniálové, tedy lidé ve věku 26 až 41 let. Mezi nimi si chce o přidání říct 27 procent z nich, i to je ale výrazně za světovým průměrem. Ve světě se v této věkové chce obrátit na své nadřízené s žádostí o vyšší plat 41 procent lidí.
V tomto směru je vidět výrazný generační rozdíl: mladší ani starší kolegové si o více peněz říkat nebudou. Nejvíce je se svou mzdou spokojena takzvaná generace X (42 až 57 let, pozn. red.), kde chce dostat přidáno jen 14 procent lidí. Celosvětový průměr je opět více než dvojnásobný.
„Lidé po čtyřicítce už si zpravidla vybudovali slušnou pracovní pozici a s ní spojený vyšší plat. Naopak mladí lidé na začátku kariéry především sbírají zkušenosti,“ řekla Andrea Linhartová Palánová z PwC. Dodala, že z generace Z (do 25 let) se na žádost o přidání chystá pouze 19 procent.
Horší jsou Japonci a Korejci
Podle průzkumu mezi více než 50 tisíci lidmi po celém světě si chce v průměru vyjednat vyšší mzdu 35 procent zaměstnanců. Češi patří mezi ty nejméně aktivní, ze všech sledovaných zemí chce méně lidí přidat pouze v Japonsku a Jižní Koreji.
„Může to být samozřejmě dobrá zpráva v boji s inflací. Soukromý sektor se nebude podílet na roztáčení inflační spirály. Pokud ale především ceny energií budou nadále tlačit na růst inflace, může část zaměstnanců svůj záměr přehodnotit,“ upozornila Andrea Linhartová Palánová.
Naopak nejvíce se na přidání chystají Indové, Číňané nebo obyvatelé USA. V Evropě jsou nad celosvětovým průměrem Rumuni a Poláci. Češi jsou rovněž spokojeni se svým pracovním zařazením a neplánují zásadní kariérní růst. Pouze 11 procent českých zaměstnanců si chce v blízké době říct o povýšení. To je dokonce nejméně ze všech sledovaných zemí, celosvětový průměr činí 30 procent.
I v tomto směru ve světě vedou Indové, kde chce vyšší pracovní pozici 59 procent lidí, a Číňané (42 procent). Nad světovým třicetiprocentním průměrem jsou ještě Turci, Rumuni a obyvatelé Spojených států. Na opačném pólu jsou nejblíže Čechům Korejci (15 procent) a Japonci (16 procent).
Reálná mzda klesla
Podle veřejných údajů Českého statistického úřadu činila ve druhém čtvrtletí letošního roku průměrná měsíční mzda 40 086 korun, což je o 1 696 korun více, než ve stejném období minulého roku. Reálně ovšem plat kvůli prudkému růstu spotřebitelských cen klesl, a to o 9,8 procenta.
„Reálný pokles mezd zasáhl všechna odvětví. A to přesto, že nominální růst mezd v některých službách, které čerpaly z pokrizového oživení poptávky, byl poměrně silný. Zhruba o desetinu se zvýšily průměrné mzdy v ubytování, stravování a pohostinství nebo v obchodě, dopravě a skladování. Přesto i zde kupní síla mezd zaměstnanců klesla,“ konstatovala Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu.
Ilustrační foto: Depositphotos.com