V podstatě každý den zveřejňovaná makroekonomická data končí ve srovnání s průměrným tržním očekáváním lépe. To samozřejmě nic nemění na dlouhodobé tendenci rozevírajících se růstových nůžek ve prospěch americké ekonomiky ve srovnání s tou evropskou.
Předstihové indikátory z Evropy i zámoří pak potvrzují obrázek opatrně se zlepšující ekonomické aktivity. Americký ISM index průmyslové aktivity se v březnu překvapivě přehoupl do pásma expanze, a to poprvé za poslední rok a půl.
Evropští průmyslníci čelící vyšším cenám energetických vstupů i geografické blízkosti válečného konfliktu na Ukrajině jsou na tom samozřejmě mnohem hůře, čímž trpí zejména průmyslové země, jako je Německo.
Zde aktivita průmyslníků i podle březnového PMI (index nákupních manažerů, pozn. red.) nadále prudce klesá. Ovšem země s vyšším podílem služeb, jako je třeba Španělsko, jsou na tom výrazně lépe. Právě sektor služeb je v současnosti tahounem evropské ekonomiky.
A v neposlední řadě se na lepší časy blýská i v tuzemsku. Po revizi národních účtů za rok 2023 to nakonec nevypadá tak špatně, jak původní data ukazovala. V závěru loňského roku pak již byl patrný solidní mezičtvrtletní růst, když reálný hrubý domácí produkt (HDP) přidal 0,4 procenta.
Konjunkturální průzkum za březen již ukázal výraznější zlepšení nálady tuzemských domácností. Ukazatel spotřebitelské důvěry se totiž dostal na nejvyšší hodnotu od října 2021 a postupný růst vykazoval ve všech třech měsících od počátku roku. Z odpovědí respondentů je zřejmé, že k lepší náladě domácností jednoznačně pomohl návrat inflace k cíli centrální banky.
S tím související růst reálných mezd se pozitivně začíná projevovat ve spotřebě domácností. To by koneckonců měla potvrdit i data o vývoji maloobchodních tržeb za únor.
Předpokládáme totiž, že se opět dočkáme jejich reálného meziměsíčního vzestupu, a to již pátého v řadě. Dlouhé období blbé nálady tak můžeme pomalu, ale jistě uzavřít.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
